Praha - Německo bude tlačit na Českou republiku, aby i ona ukončila výrobu energie z jádra v jaderných elektrárnách. Na schůzi sněmovního hospodářského výboru to dnes řekl generální ředitel ČEZu Martin Roman. Německá vláda nedávno rozhodla o zastavení provozu ve všech jaderných elektrárnách v zemi nejpozději do roku 2022.
ČEZ podle Romana zatím cítí silnou podporu české vlády v oblasti jaderné energetiky. To by se ale do budoucna mohlo změnit. „Ten tlak na českou vládu bude enormní,“ řekl Roman. Vyvíjet ho podle něj bude kromě Německa taky sousední Rakousko, které se jaderné energetiky vzdalo už před lety.
ČEZ dál počítá s dostavbou jaderné elektrárny Temelín a cení si pozitivního přístupu české vlády k jaderné energii. „Jsem rád, že česká vláda neustoupila a Rakousku, Německu a dalším zemím se nepodařilo prosadit stress testy jaderných elektráren v politické podobě,“ řekl Roman.
Evropská unie nyní chystá zátěžové testy jaderných elektráren kvůli nedávné jaderné havárii v japonské elektrárně Fukušima. Spory v evropských zemích panovaly kolem některých parametrů testů, jako například zavedení ochranných opatření před teroristickým útokem.
Německo vyřadilo z provozu sedm reaktorů postavených před rokem 1980 v březnu na tři měsíce v reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima. Později německá vládní koalice rozhodla, že tyto elektrárny spolu s poruchovým reaktorem v Krümmelu již nebudou znovu uvedeny do provozu a zbývající jaderná zařízení v zemi budou odstavena nejpozději do roku 2022.
Německo se rozhodlo vyřadit své jaderné elektrárny z provozu mimo jiné kvůli negativnímu mínění veřejnosti o jaderné energetice po havárii jaderné elektrárny Fukušima, kterou vážně poškodilo zemětřesení a tsunami.
Odstavení jaderných elektráren v Německu zvýší podle předběžných odhadů české vlády po roce 2022 cenu elektřiny v Česku o 30 procent. To by ale nastalo jen v případě, že by Česká republika na krok Německa nijak nereagovala, například zvýšením energetických kapacit dostavbou jaderné elektrárny Temelín.
