Pokud se chce matka nebo otec vrátit dříve do zaměstnání, mohli by se o malé děti místo nich postarat prarodiče, kteří by za to dostávali rodičovské příspěvky a stát by za ně zaplatil i sociální a zdravotní pojištění – takový je návrh opoziční TOP 09. Proti se ale staví ministerstvo práce, podle něhož už dnes mohou rodiče příspěvky přeposlat, komu chtějí.
„Prarodič, který se takto rozhodne pomoci své rodině, by měl hrazené státem zdravotní pojištění a doba, kterou by strávil na rodičovské dovolené, by se mu počítala do důchodu,“ říká poslankyně za TOP 09 Markéta Adamová. Za péči o vnoučata by mohli prarodiče dostat až jedenáct tisíc měsíčně.
Z průzkumu, který si nechala TOP 09 vypracovat, vyplývá, že by takovou praxi podpořilo 69 procent dotázaných, zejména ženy. Obecně by novelu uvítali více lidi s vyšším příjmem.
Vláda nicméně už minulý měsíc normu, která by umožnila nechat dítě na starost prarodičům, nepodpořila. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) se domnívá, že je nadbytečná. „Když je rodič na rodičovské dovolené, tak může ty peníze dát komukoliv a sám jít do práce. Takhle jsou podmínky nastavené,“ uvedla.
Novela zákona o státní sociální podpoře se dostane poslancům na stůl k prvnímu čtení na příští schůzi.
Jsou čeští důchodci dobře zajištění?
- Nizozemsko
- Dánsko
- Norsko
- Švýcarsko
- Japonsko
- Spojené státy americké
- Rakousko
- Švédsko
- Maďarsko
- Nový Zéland
Čeští důchodci jsou na tom hůř než balkánské země – tak by se dal shrnout výsledek Indexu přiměřenosti důchodového příjmu, který sestavila pojišťovna Allianz. Ze 49 zemí, jejichž data v Allianz analyzovali, se Česko umístilo na 26. místě, těsně za Chorvatskem, Bulharskem a Belgií. Dopadlo ale lépe než Slovensko na 31. a Polsko na 33. místě. Úplně nejlépe jsou na tom ale podle indexu senioři v Nizozemsku.
Klíčovým měřítkem indexu je vyspělost jednotlivých pilířů penzijního systému a prognóza jejich vývoje. Zahrnuta je také například předpokládaná výše nutných výdajů na zdravotní péči ve stáří a další pro seniory nepostradatelné služby.
“Naprosto zásadním faktorem přiměřeného příjmu ve stáří je diverzifikace zdrojů,“ uvedl ředitel životního pojištění a penzí Allianz pojišťovny Martin Podávka. Pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky tak podle něj stojí zajištění přiměřeného důchodu na umění správně vybalancovat podíl příjmu, který budou lidé dostávat od státu, s dalšími zdroji financí. A právě toto je důvod, proč se v žebříčku nejhůře umístily ty země, jejichž penzijní systém je příliš jednostranný a celkově nedostačující. Platí to zejména pro Indonésii a Indii, ale také pro Malajsii.
V regionu, jenž v pojetí studie zahrnuje čtrnáct evropských zemí na východ od bývalé železné opony včetně Pobaltí, Balkánu i Ruska, se Česko umístilo uprostřed. Kritika padá na nepříliš rozvinutý systém jiného než státního důchodu. Přestože takzvaný třetí pilíř nadále běží, české pozici značně uškodilo plánované zrušení druhého pilíře v roce 2016. Naopak mírné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu Česku do budoucna pomůže. Zajišťuje totiž stabilní počet těch, kteří odvádí prostředky do prvního pilíře.
