Atény - Řekové pokračují ve vybírání úspor z bankovních vkladů a kupují za ně zlato, zejména ve formě zlatých mincí. Připravují se tím na možnost vyhlášení státního bankrotu a očekávané útoky vkladatelů na banky. Informuje o tom britský list Financial Times. V Evropě se mezitím uvažuje o druhém záchranném balíku pro Řecko. Dobrovolně by do něj ale měli přispět i soukromí věřitelé. Jednání začnou právě dnes.
V prvním čtvrtletí řečtí vkladatelé vybírali z bankovních účtů úspory tempem 1,5 až dvou miliard eur měsíčně. Loni stáhli z domácích bank zhruba 30 miliard eur, což představovalo přes 12 procent celkového objemu úspor, plyne z odhadu řecké centrální banky.
Veřejnost nevěří slibům vlády Jorgose Papandrea, že „zachrání zemi“, protože se stále více mluví o nevyhnutelnosti vyhlášení platební neschopnosti země. Prudce rostou prodeje zlatých mincí, které lidé považují za bezpečný prostředek uchování hodnoty. „Když začala globální finanční krize, naše prodeje mincí investorům poprvé překonaly prodeje zlata ve formě cihel a prutů,“ uvedl Harry Krinakis z řecké firmy Spheriades, která prodává drahé kovy. „Teď tento poměr dosahuje pěti ku jedné,“ dodal.
Ti, kdo si ponechávají úspory v eurech, je převádějí do zahraničních bank. Loni byly mezi Řeky populární kyperské banky, letos se ale odliv tímto směrem zastavil, protože se objevily obavy o zdraví tamních bank těsně napojených na řeckou ekonomiku.
Oblíbenou formou, jak uchovat peníze bez ohledu na hrozící státní bankrot, jsou také investice do domácí zemědělské půdy, jejíž ceny po loňském vypuknutí dluhové krize klesly. Softwarový specialista Angelos koupil ve své rodné vesnici olivový háj. „Využil jsem příležitosti. Před rokem bych o takové staromódní investici neuvažoval,“ řekl.
Ekonomové: Druhá dávka pomoci hrozbu bankrotu jen oddálí
Odborníci jsou stále ve větší míře přesvědčeni o tom, že se Řecko státnímu bankrotu nakonec nevyhne. Nic na tom nezmění ani další finanční injekce, o jejímž poskytnutí se v Evropě v posledních dnech intenzivně jedná a na níž by se měla podílet i Česká republika.
„Druhý balík je jen oddalování problému do roku 2014. A pak už bude zátěž jen na státech, žádné banky už peníze nedají, takže jestli přijde potom bankrot, zaplatí ho evropští daňoví poplatníci,“ řekla analytička Centra pro studium evropské politiky Cinzia Alcidiová.
Řecko druhou Lehman Brothers?
„Restrukturalizace (řeckého) dluhu by měla právní i systémové konsekvence, které je v tuto chvíli těžké spočítat, ale byly by s nejvyšší pravděpodobností horší než po pádu Lehman Brothers,“ prohlásil člen Výkonné rady Evropské centrální banky José Manuel González-Paramo. Pád americké investiční banky Lehman Brothers podle odborníků odstartoval světovou finanční krizi.
Důsledků ztrátové restrukturalizace řeckých dluhů, tedy státního bankrotu se obává i německá kancléřka Angela Merkelová. Takový krok by podle ní vyvolal na finančních trzích nákazu, kterou by šlo těžko dostat pod kontrolu. „Vznikla by situace, kdy by ostatní země kromě Německa nebyly schopny rekapitalizovat své banky, aniž by se nestaly na trzích terči. Vyvolalo by to v Evropě nákazu a za to nechci nést zodpovědnost,“ zdůraznila kancléřka ve výboru Bundestagu pro evropské záležitosti.
Za vyhlášení platební neschopnosti by trhy považovaly například nové rozložení splátek řeckých státních dluhopisů a s velkou pravděpodobností by jeho důsledkem bylo zhroucení řeckého bankovního systému se ztrátou podstatné části vkladů. V takové situaci by řeckým bankám nemohla půjčovat už ani Evropská centrální banka, která je nyní dodávkami peněžní likvidity drží nad vodou.
