Praha - Tvrzení Lidových novin o podjatosti Tomáše Klvani při přidělování veřejné zakázky na propagaci výstavby amerického radaru na českém území, není pravdivé. Ve středečním Dobrém ránu s ČT ho popřel ředitel vítězné AMI Communications Milan Hejl. Na pravou míru uvedl také spekulace ohledně výše uzavřeného kontraktu.
Ředitel AMI Communications popřel úzké vztahy s Klvaňou
Vláda při hledání pomocníka pro kampaň k radaru oslovila pět agentur, jediná, která nakonec měla o práci zájem, byla právě AMI Communications. Podle Lidových novin má ale Klvaňa s agenturou úzké vazby. Ředitel společnosti Milan Hejl to ale zásadně odmítá: „Já si myslím, že není s naší agenturou spojen. Spolupracoval v jedné ze společností, které vlastníme, ale je to jeden ze stovek lidí, se kterými jsme spolupracovali během 13 let, co agentura existuje. Rozhodně si nemyslím, že by mezi námi byli nějaké speciální vazby.“
Kontrakt s vládou nemusí být pro renomovanou PR agenturu výhrou. V rozhovoru pro ČT to potvrdil odborník na reklamu a marketing Jiří Mikeš z Katedry obchodního podnikání a komerčních komunikací VŠE: „Dělat pro vládu nebo politické strany není zrovna nejlehčí zakázka.“ Že AMI Communications dlouho váhala, zda se o nabízenou kampaň ucházet, potvrdil rovněž Hejl.
AMI Communications má celou řadu zkušeností s přípravou podobných kampaní. V minulosti pracovala na podobné zakázce, kterou byla komunikace zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000 v České republice. Mezi její klienty patří například společnosti Algida, Chiquita nebo ČEZ.
Na kampaň k radaru nebylo navíc třeba vypisovat výběrové řízení, protože její hodnota nepřesáhne dva miliony korun, což je hranice, od které stanovuje zákon konkurz povinně. Hejl k plánované výši kontraktu řekl: „Horní hranice té částky je 1 700 tisíc korun. Ta samozřejmě bude vyčerpána, pouze pokud se domluvíme na odpovídajícím rozsahu práce.“
Na rozhodnutí vlády zadat kampaň soukromé společnosti neshledávají nic špatného ani odborníci. Ve světě je to prý obvyklé. Mikeš však vidí problém v tom, že rozhodnutí mělo padnout mnohem dříve: „Vláda se rozhodla pozdě. Tu agenturu si měli vybrat minimálně půl roku předem.“ Za vhodné by také považoval, kdyby kabinet poskytl nějaké peníze na kampaň odpůrcům radaru. Podobná praxe je obvyklá ve skandinávských zemích.