Atény - Řecký parlament v noci z pátku na sobotu souhlasil s reformami, které řecká vláda předtím poslala jako návrh do Bruselu. Tím dostal premiér Alexis Tsipras mandát k vyjednávání o novém reformním balíčku. Atény se v návrhu zavazují například ke zvýšení daní a škrtů v rozpočtu na penze a obranu.
V centru Atén se navečer shromáždilo asi 7000 lidí, kteří proti novému plánu reforem protestovali. Většinou šlo o stoupence komunistické strany. Návrh vyvolal řadu rozporuplných reakcí nejen v Řecku - je totiž téměř stejný jako ten, který v referendu odmítla většina Řeků.
Řecký premiér Alexis Tsipras obhajoval reformy zejména před poslaneckým klubem Syrizy. Zdůraznil, že úkolem vlády není dostat zemi z eurozóny, ale ani způsobit hospodářský kolaps země. Podle něj Řecko stojí před bankrotem a bez zahraniční pomoci se neobejde. Podle posledních informací jeho reformní plán podpoří drtivá většina poslanců.
Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos je přesvědčen, že mezinárodní věřitelé přijmou mnohé z řeckých požadavků na zmírnění podmínek splácení řeckého dluhu. Podle agentury AFP mu záleží zejména na výměně řeckých obligací v hodnotě 27 miliard eur mezi Evropskou centrální bankou (ECB) a Evropským stabilizačním mechanismem (ESM). To by podle něho zjednodušilo Řecku situaci a usnadnilo by mu splácení dluhů.
Vzpoura v Syrize se týkala jen pár poslanců
Tsiprasův kabinet chce mimo jiné zvýšit DPH pro restaurace, nejnižší šestiprocentní sazba je vyhrazena jen pro léky, knihy a vstupenky do divadel. Pět poslanců Syrizy a další činitelé odpoledne volalo po návratu k drachmě nebo po dohodě s eurozónou bez dalších škrtů. Podle Telegraphu ale zbývajících 65 zákonodárců Syrizy reformy posvětí.
Podle zástupců levicové platformy "vláda musí sdělit věřitelským institucím a řeckému lidu
i na poslední chvíli, že pokud nebude přijat pozitivní kompromis, je připravena následovat alternativní pokrokovou cestu, která zpochybní členství země v eurozóně a přeruší splácení dluhu".
Pod pojmem „pozitivní kompromis“ si odpůrci navrhované dohody ve vydaném prohlášení představují, že by program zahraniční pomoci měl zarazit úsporná opatření, poskytnout dostatečnou finanční likviditu řeckému hospodářství a zajistit výrazné úlevy ve splácení řeckého dluhu.
„Otázka je, co bude rozkol znamenat pro budoucnost Syrizy, případně řecké vládní koalice. Tsiprasův plán je natolik radikální a jde natolik do hloubky, že to pro část strany skutečně může být problém. Vládní Syriza je koalice více levicových složek a není tak jednotná,“ připomněl z Řecka redaktor ČT Zdeněk Fučík.
- Z hlasování se z „rodinných důvodů“ omluvil odstupující šéf financí Janis Varufakis, který ale uvedl, že plně podporuje svého nástupce.
Tsiprase podpořily i některé opoziční strany
Tsipras mohl počítat i s pomocí tří proevropských opozičních stran, které jeho snahu o udržení v eurozóně podpořily. Mezi nimi je Nová demokracie, PASOK nebo To Potami.
Dohoda? Evropa je mírně optimistická
Podle německé vlády musí jít řecké reformy dále, než požadovali věřitelé v červnu. „Jsou tu těžká dilemata. Musíme čelit nekompromisnímu Německu, které se nechce bavit o tom, o čem diskutuje zbytek světa. Musíme brát v potaz dlouhodobé národní zájmy. Evropa už nebude odteď stejná, proto ta rozhodnutí nejsou hned,“ konstatoval zastupující ministr kultury Nikos Xydakis.
Pozitivně vidí řecké návrhy Paříž. „Řekové předali své návrhy, které jsme napjatě očekávali. Ukázali jejich odhodlání zůstat v eurozóně, jejich program je seriózní a důvěryhodný. Teď je nutné začít debatovat, a to s cílem skutečně dosáhnout nějaké dohody,“ uvedl francouzský prezident Francois Hollande.
- Investoři věří, že se řecká krize vyřeší. Euro na devizových trzích výrazně zpevňuje k většině ostatních měn a zažívá svůj nejlepší den za poslední měsíc.
V Bruselu v pátek jednali experti ECB a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Tsiprasův návrh považují za „velmi důkladný“. Podle šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema by mohlo padnout zásadní rozhodnutí už v sobotu na jednání ministrů financí. Na neděli je naplánován summit celé osmadvacítky.
Podle odhadů médií mají navrhovaná řecká opatření hodnotu deseti miliard až 13 miliard eur, země za ně během tří let chce z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) nové půjčky ve výši 53,5 miliard eur (1,45 bilionu korun).
