Atény - Řecko se snaží získat překlenovací úvěr, aby mělo peníze na pokrytí státních výdajů do konce září. Atény se v této záležitosti chtějí obrátit na své zahraniční věřitele. Řecku hrozí, že mu už v nadcházejících týdnech dojdou peníze na správu státu.
„Usilovně se snažíme, abychom si ten překlenovací úvěr zajistili až do září,“ poznamenal zdroj, který novináře informoval pod podmínkou zachování anonymity. Země teď spoléhá na další část sjednané pomoci, kterou má slíbenou od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Atény avizovaly, že s penězi vystačí do srpna, další tranše úvěru od zahraničních věřitelů ale nedorazí dříve než v září.
Evropští partneři slíbili, že najdou řešení, jak pokrýt finanční potřeby Řecka do konce srpna. Zatím ale neupřesnili, jak to provedou a v jakém časovém horizontu. Šéf takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker ve zjevné snaze uklidnit investory i samotné Řecko minulý týden řekl, že řešení finančních problémů Řecka se najde právě v srpnu.
Poslední kontrola MMF v Řecku odhalila zpoždění u celé řady projektů, které jsou klíčovými pro poskytování pomoci. O způsobech dosažení těchto cílů je fond ochoten jednat, rozhodně však neplánuje „překopávat“ celý program kvůli řecké nedisciplinovanosti. Věřitelé chtějí v Řecku vidět pokrok, než uvolní další peníze. Následující tranše má být v objemu 3,3 miliardy eur (asi 83,6 miliardy korun).
Trojka dorazí do Řecka 24. července
Inspektoři takzvané trojky mezinárodních věřitelů, tedy Evropské komise, ECB a MMF, by se měli do Atén vrátit 24. července. Nová řecká vláda vedená konzervativci mezitím připravuje návrh výdajových škrtů v objemu 11,7 miliardy eur (asi 296,5 miliardy korun), které má prosadit v letech 2013 a 2014. Je to jedna z podmínek, k nimž se Řecko zavázalo výměnou za v pořadí druhý záchranný program.
Zdroj z ministerstva poznamenal, že prosadit nové škrty nebude jednoduché, zvlášť v situaci, kdy je Řecko už pátým rokem v recesi. Vláda je ale podle něj odhodlána úsporná opatření prosadit. „Je to těžké, ale dokážeme to,“ řekl.
Atény dostaly v pomoci už 250 procent svého HDP
Atény dostaly od unie a světa již půl bilionu eur (asi 12,5 bilionu korun), což je více než 2,5násobek řeckého hrubého domácího produktu. „Bez těch peněz by se naše životní úroveň vrátila ke stavu z roku 1960,“ řekl řecký ministr financí Jannis Sturnaras, když vysvětloval, proč Řecko nemůže jednoduše žádat změny závazků, na které přistoupilo výměnou za tyto peníze. Šéf opoziční strany SYRIZA Alexis Tsipras ale vládě vytýká, že není proevropská, ale merkelovská. „Berlín povede Evropu k rozkladu,“ stěžoval si.
