Průměrná mzda v České republice stoupla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 1019 korun, tedy o 3,9 procenta, na 27 297 korun. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,8 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst je nižší, než odhadovali analytici.
Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí stoupla, ale méně, než se očekávalo
Za celé první pololetí letošního roku dosáhla průměrná mzda v Česku 26 898 korun, což je o 4,2 procenta více než loni. S ohledem na inflaci reálně mzda stoupla o 3,8 procenta. Růst mzdy za letošní první pololetí i druhé čtvrtletí po odečtení inflace je tak nejvýraznější od roku 2007, tedy od období před celosvětovou hospodářskou krizí. Vůbec nejvyšší čtvrtletní reálný růst mzdy za posledních devět let byl zaznamenán v Česku ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009, a to 4,2 procenta.
Průměrné mzdy v krajích ČR ve 2. čtvrtletí 2016
Růst mezd za druhé čtvrtletí byl přitom nižší, než odhadovali analytici. Podle odhadu ekonomů měla totiž průměrná mzda stoupnout o 4,2 procenta na téměř 27 400 korun. Po odečtení inflace by to byla čtyři procenta.
Na trhu práce se však již v některých oborech začíná projevovat nedostatek kvalifikované pracovní síly a firmy se snaží dobrými nabídkami přilákat vhodné kandidáty. „To tlačí mzdy postupně nahoru, přičemž stejný trend by měl pokračovat i ve zbytku letošního roku,“ konstatuje ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
V porovnání s ostatními kraji lidé v hlavním městě nadále vydělávají nejvíce, ale jejich mzda rostla nejpomaleji. Průměrná mzda v Praze v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 1092 korun na 34 939 korun. Nárůst tak činil 3,2 procenta, po odečtení inflace se mzda Pražanů reálně zvýšila o tři procenta.
Příčina růstu mezd je zřejmá, poptávka po práci stoupá rychleji než nabídka volných pracovních sil. V řadě profesí je nedostatek pracovních sil s patřičnou kvalifikací.
- Peněžnictví a pojišťovnictví – 53 471 Kč
- Informační a komunikační činnosti – 48 654 Kč
- Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu – 40 275 Kč
- Profesní, vědecké a technické činnosti – 33 445 Kč
- Těžba a dobývání – 31 139 Kč
- Zdroj: ČSÚ
Stále také platí, že většina lidí na průměrnou mzdu nedosáhne. Medián mezd, tedy prostřední hodnota, činil 23 047 korun. Medián představuje číslo, kdy polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina zase nižší. Meziročně vzrostl medián o 4,5 procenta. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 11 238 a 43 752 korun.
Analytik ČSOB Petr Dufek však upozornil, že se ještě rychleji než průměrná mzda zvyšuje medián. „Znamená to, že růst mezd je více rozložený a dotýká se tak i lidí s nižšími příjmy,“ uvedl.
V Praze přibývá počet zaměstnanců
Nejnižší nárůst mezd v Praze začíná být podle statistiků už tradicí, na druhou stranu je v ní dlouhodobě nejrychlejší růst počtu zaměstnanců. Ve druhém čtvrtletí jich v metropoli přibylo proti stejnému loňskému období o 3,2 procenta na 794 100. „V žádném regionu nedošlo k úbytku počtu zaměstnanců, nejméně přibylo opět v problematickém Karlovarském kraji, kde byl navíc i střídmý mzdový růst,“ uvedl ČSÚ.
Výrazněji rostla průměrná mzda za druhé čtvrtletí v podnikatelské sféře, a to o 3,9 procenta, reálně o 3,7 procenta. V nepodnikatelské sféře se výdělek zvýšil o 3,6 procenta, a po odečtení inflace o 3,4 procenta.
GALERIE
Vývoj průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí
Rychle rostly mzdy v ubytování, stravování a pohostinství. „V tomto odvětví je velká závislost zaměstnanců na minimální mzdě. Tím, jak došlo k jejímu zvýšení, tak se navýšila i průměrná mzda v tomto odvětví. Hodně ale rostly mzdy i v peněžnictví a pojišťovnictví. Tam to bylo ovlivněno výplatou bonusů,“ uvedl analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
- Peněžnictví a pojišťovnictví – 6,9 %
- Ubytování, stravování a pohostinství – 6 %
- Kulturní, zábavní a rekreační činnosti – 5,7 %
- Administrativní a podpůrné činnosti – 5,2 %
- Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení – 4,9 %
- Zdroj: ČSÚ
V mezinárodním srovnání pak aktuální čísla podle Dufka situaci příliš nemění. „Slovensko sice průměrné mzdy za druhé čtvrtletí ještě nemá, ale i tak Česko vychází s 994 eury lépe. Naproti tomu ve srovnání s Německem zůstávají mzdy pod méně než 30procentní úrovní,“ uvedl Dufek.
Tržby v maloobchodě rostly, ale pomaleji
Rostoucí mzdy a zaměstnanost na historicky nejvyšších úrovních vylepšují náladu spotřebitelům. Ti jsou pak ochotni více utrácet a přispívají k růstu domácí ekonomiky. Vyšší mzdy se odráží i ve vývoji maloobchodních tržeb.
Ty však v červenci (po očištění o prodeje automobilů) zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta z červnových 6,3 procenta. Vývoj tržeb byl ovlivněn mimo jiné tím, že letošní červenec měl o tři pracovní dny méně než ten loňský, oznámil ČSÚ. Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala je pravděpodobné, že spousta lidí, místo aby prožívala normálně svůj pracovní život a nakupovala, tak si spíše užívala dovolených.
„Po očištění o počet pracovních dní však tržby vzrostly o solidních 5,1 procenta a v následujících měsících by měly svůj růst opět nastartovat. Ten by pak za celý letošní rok mohl dosáhnout 5,3 procenta,“ odhaduje Steckerová.
Růst spotřeby domácností je živen příznivým vývojem na trhu práce včetně růstu mezd a spotřeba domácností by letos měla být základním tahounem růstu české ekonomiky jako celku, tedy hlavním tahounem růstu HDP České republiky.
obrázek
V případě prodejů a oprav motorových vozidel hlásí však i kalendářně očištěná data zpomalení růstu tržeb. „Myslím si, že tato tendence bude patrná i v dalších měsících. Motoristický segment má za sebou více než dva a půl roku silného růstu tržeb, zpomalení je v takovém případě jen otázkou času,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Nicméně, i zde podle ekonomů zůstávají prodeje v absolutním objemu velmi silné. „A tedy i motoristický segment reflektuje momentálně značně silnou domácí poptávku v české ekonomice,“ dodává Jáč.
Lidé více než před rokem utratili za nepotravinářské zboží a pohonné hmoty, naopak klesly tržby za potraviny. Dlouhodobě nejvyšší tempo růstu vykazoval internetový a zásilkový prodej. Meziroční nárůst byl skoro o pětinu.
„Lidé stále vnímají internet jako oblíbenější a oblíbenější místo, kde nakupovat. Růst prodejů přes internet je omezený pouze technologickými možnostmi. Já si myslím, že uvidíme určitě růst prodeje přes internet i v budoucnu,“ řekl hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.
Firmy si přetahují lidi
„Každý nyní dělá maximum pro to, že legálně, nelegálně či nekamarádsky shání pracovníky,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Podle něho se nejčastěji přetahují techničtí pracovníci, mistři i vyučení se středním vzděláním. Zmínil odhad, že chybí 130 až 150 tisíc pracovníků, vedle již zmíněných technických pracovníků třeba řidiči, lidé v pohostinství či v hotelech.
Hanák řekl, že růst mezd přes 4 procenta je „fakt dobrá zpráva,“ a zmínil i růst mediánu. Zdůraznil zároveň, že růst mezd musí být navázán na růst produktivity práce. Ta podle něho nejvíce stoupá v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu.