Proti nové šéfce majetkového úřadu se postavila část zaměstnanců

Praha – Loni získal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových do státního rozpočtu přes miliardu korun. Bylo to zejména z pronájmu nebo prodeje nepotřebného vlastnictví. Nová ředitelka úřadu Kateřina Arajmu hodlá v nastaveném trendu pokračovat. Rozdělila ale své podřízené – část pracovníků se proti ní bouří.

Jen za poslední rok rozprodal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) věci za 601 milionů korun. Kde se nepotřebný majetek bere? Nejčastěji jde o majetek po smrti někoho, kdo nemá žádné dědice ani příbuzné. „Pak je to propadnutý majetek z trestné činnosti, zabraný majetek ze správního řízení nebo převody v rámci státu,“ vysvětluje čerstvě jmenovaná šéfka úřadu Kateřina Arajmu.

Státní kasu přitom zdaleka neplní jen prodeje pozemků a domů. Třeba v Plzni stát v současnosti nabízí dodávku, jejíž vyvolávací cena startuje na 36 000. Chybí jí ovšem zadní světla a osvědčení o technické způsobilosti propadlo už v roce 2012. „Když už jsou vozidla tak opotřebovaná, že vyhodnotíme, že ta nabídka není efektivní, tak se ekologicky zlikvidují,“ popisuje Linda Hejlová z majetkového odboru plzeňské pobočky ÚZSVM, co se stane s autem, které už si kvůli zastaralosti nikdo nekoupí.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Zdroj: ČT24

Teď ale úřad kromě prodeje majetku zaměstnávají i vnitřní spory. Část zaměstnanců se údajně postavila proti nové ředitelce Arajmu. Zastupuje je náměstek Petr Urbánek, podle kterého hrozí vlna výpovědí. „Mám velké výhrady k jejím morálním vlastnostem. A především, maximální počet lidí, které je schopna řídit, je podle mého názoru tak čtrnáct,“ říká Urbánek.

„Dnes ráno jsem prakticky se všemi vedoucími zaměstnanci jak ústředí, tak i územního pracoviště v Praze měla možnost se osobně sejít. Ujistila jsem je, že žádné personální čistky nechystám a současně jsem je požádala, pokud mají nějaké výhrady k mé práci, nechť je sdělí. Prakticky nikdo se nepřipojil k iniciativě pana Urbánka,“ reagovala Arajmu. Za novou ředitelkou však stojí náměstek ministra financí Ondřej Závodský: „Je to člověk s největšími zkušenostmi z tohoto úřadu, u stěžejních manažerů se těší mimořádné autoritě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 26 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...