Vláda schválila příspěvek pro propouštěné z OKD. Havíři dostanou sedm tisíc korun, nebo případně osm tisíc korun. Příspěvek bude vyplácen po omezenou dobu, a to v rozmezí tří měsíců až maximálně pět let, vždy podle odpracované doby a věku pracovníka, uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Finanční podpora se bude týkat všech propouštěných zaměstnanců OKD, tedy nejen horníků, ale i pracovníků v dalších profesích. Propuštění z dodavatelských firem příspěvek nedostanou.
Ačkoli návrh příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů kvůli útlumu těžby z dílny ministerstva obchodu (MPO) kritizoval ministr financí Andrej Babiš (ANO), nakonec byla podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) vláda jednomyslně pro. Podle Sobotky je to důležitý krok v pomoci lidem i regionu.
Babiš uvedl, že principiálně se mu nelíbí pomoc státu soukromé firmě. Zmínil, že nikdo dříve nepomohl sklářům či textilákům. Podpořil ji jen jako výjimečný případ vzhledem k insolvenci a specifičnosti OKD. Mládek řekl, že přidělení příspěvku předpokládá aktivní shánění práce, tedy že se tito lidé nesmí chovat tak, aby je úřad práce vyškrtl z evidence. Je to podle něho signál, že stát má zájem na tom, aby si hledali jinou práci. Zároveň zdůraznil, že zde jde o koncentrovaný problém jednoho okresu a jeho okolí, a je povinností vlády se tím zabývat. Kabinet má podle něho odpovědnost za region a za lidi, co odejdou.
Místopředseda ODS Martin Kupka považuje navrženou pomoc za nespravedlivý precedent, i vůči zaměstnancům firem, které jsou navázené na činnost OKD. Jeho strana by pomáhala jinak - například rekvalifikacemi pracovníků či motivací pro zaměstnavatele příjímat nové pracovníky, tedy zjednodušováním daňového systému či snižováním sociálních odvodů.
Spor vedl Babiš o to, zda mají příspěvky dostat i zaměstnanci dodavatelských firem. „Ministr Babiš (ANO) prohlásil, že zcela určitě by to (příspěvky) měli dostat zaměstnanci OKD vyjma některých dodavatelských firem zejména polských zaměstnanců. Vyvrátili jsme mu, že mezi zaměstnanci OKD jsou Poláci. Ti jsou v dodavatelských firmách,“ řekl předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel.
Předkládaný návrh MPO totiž počítal s tím, že příspěvky ke zmírnění dopadů útlumu těžby by od státu dostávali nejen propuštění horníci a další pracovníci OKD, ale i desítky dalších firem. Nakonec ale ministerstvo uvedlo, že se bude týkat pouze zaměstnanců OKD.
Ministerstvo financí (MF) dříve uvedlo, že s návrhem nesouhlasí. Podle něj by se měly využít nynější dávky a neměly by se zvedat výdaje rozpočtu. Babiš ve středu původně uvedl, že návrh MPO je příliš široký. Nesouhlasil například s tím, aby příspěvky dostávali horníci z povrchových dolů.
Předsedové opozičních stran TOP 09 Miroslav Kalousek i ODS Petr Fiala se nicméně vyslovili proti tomu, aby se situace kolem těžební společnosti řešila speciálními zákony týkajícími se jen OKD.
„Já jsem pro maximální pomoc horníkům v rámci stávajícího systému, který máme, a to je jak sociální systém, tak systém aktivní podpory v nezaměstnanosti. Ale tvořit speciální zákony pro jeden jediný případ nedává žádný smysl a je to samozřejmě diskriminace pro všechny ostatní,“ řekl Kalousek.
Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík ale prohlásil, že nejde o nic mimořádného. Podobný příspěvek použil stát i při rozjezdu Temelína a od letoška je schválený i na Slovensku.
Půjde horník do automobilky?
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák konstatoval, že z hlediska zaměstnavatelů a podnikatelů je důležité to, jakou kapacitu horníkům nabídnou. „V (Moravskoslezském) kraji je sice dvanáct tisíc volných míst, ale struktura kvalifikace určitě neodpovídá tomu, jaká je představa horníků a dalších zaměstnanců,“ podotkl. Tisíc míst podle něj nabídne automobilový průmysl. „Otázka je, zda horníci to přijmou, nebo půjdou do předčasných důchodů, či využijí jiné možnosti,“ uvedl.
Zaměstnavatelé mimo jiné přinesli na jednání předsednictva tripartity tabulky volných míst podle okresů. Velký problém je podle Hanáka v okrese Karviná, odkud je 90 procent lidí z OKD.
Situací OKD se ve středu zabývala vláda. Kromě příspěvků řešila také například možnost uplatnění asi 250 zaměstnanců OKD ve státním podniku Diamo. Podle středečního vyjádření ministra Babiše ale šéf rezortu průmyslu Mládek tento návrh nakonec stáhl.
Insolvenční správce OKD Louda jednal s Mládkem
Zároveň ve středu jednal insolvenční správce černouhelné OKD Lee Louda s ministrem průmyslu Mládkem. Na Twitteru to oznámil ředitel odboru komunikace ministerstva Roman Prorok. Podle něj se ministr zajímal o první kroky, které správce učiní. Jednání se účastnili také manažeři OKD. Louda v úterý řekl, že připravuje výzvu pro dlužníka. „Udržení provozu OKD i v insolvenci je prioritou vlády,“ komentoval setkání na Twitteru Mládek.
Těžební společnost OKD na sebe podala minulý týden insolvenční návrh, protože dluží více než 650 věřitelům přes 17 miliard korun, nedokáže své závazky splácet a její majetek nedosahuje hodnoty ani sedmi miliard korun. Krajský soud v Ostravě vyhlásil úpadek společnosti v pondělí.
„Teď připravuji výzvu pro dlužníka na plnění součinnosti a zákonných potřeb, kde se potřebuji zorientovat v celé situaci. Pokusím se samozřejmě dostat co nejdříve do Ostravy, abych na místě jednal s managementem, případně odbory a tak dále. Dále bych chtěl jednat s dlužníkem o tom, jaké jsou aktuální akutní potřeby,“ uvedl v úterý Louda.
Dodal, že společnost podle něj dál může sama o některých věcech rozhodovat, zásadní věci by ale měla s insolvenčním správcem konzultovat. „Insolvenční správce OKD Lee Louda bude mít těžkou práci,“ dodal na Twitteru Prorok.
Vláda ve středu zároveň schválila materiál Českého báňského úřadu, podle kterého OKD musí i po vyhlášení insolvence dál zabezpečovat své doly proti haváriím, odvádět platby za vytěžené uhlí a provádět rekultivace. Pokud by za uhlí neplatila, mohl by jí stát odebrat dobývací prostor.
Města se bojí o peníze
Obavy o budoucnost svých rozpočtů už vyjádřili i někteří zástupci moravskoslezských měst, pod jejichž územími těžební společnost OKD dobývá černé uhlí. Kvůli problémům firmy totiž přijdou o podstatnou část peněz. Příjmy jim klesnou při útlumu těžby v dolech, s nezanedbatelným výpadkem ale musejí počítat už letos. Například Karviná zřejmě nedostane desítky milionů, s nimiž počítala, a navíc ještě sama bude muset platit.
Město dostalo loni podle své mluvčí Šárky Swiderové asi 64 milionů korun. Šlo o zákonnou platbu z vytěžených tun uhlí ve výši zhruba 25 milionů, další peníze posílalo OKD podle dohody z roku 2010 a město je dostávalo každoročně přímo do svého rozpočtu. Loni šlo o 45 milionů korun, z nichž ale město státu odvedlo jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty, takže mu zůstalo přes 37 milionů. Kromě toho ještě firma městu dala tři miliony korun jako dotace do kultury, sportu a spolkových aktivit rozdělovaných z Fondu primátora a 500 000 korun na monitoring povrchových vod.
Starosta třicetitisícové Orlové na Karvinsku Tomáš Kuča (ČSSD) uvedl, že případný konec OKD by zasáhl obyvatele, kteří ve firmě pracují, a pro město by znamenal značnou finanční ztrátu. „Město mívalo v minulosti každoroční příjem z vydobytého nerostu a dobývacího prostoru ve výši 10 až 20 milionů korun, letos jej očekáváme v rozpětí pět až deset milionů,“ uvedl Kuča. Kromě toho by Orlová podle smlouvy měla dostávat od uplynulého roku od OKD na obnovu a rozvoj města částku ve výši pět milionů korun. „Samozřejmě, že ty peníze budou městu chybět. Nezbude než hledat úspory ve výdajích, nebo hledat příjmy nad rámec rozpočtu,“ uvedl starosta.
Starosta Doubravy na Karvinsku Pavel Krsek (ČSSD) řekl, že obec s více než 1200 obyvateli by při úplném útlumu OKD přišla nejméně o šest milionů korun ročně. „Určitě to bude citelná ztráta, když to vezmu, je to v podstatě asi pětina našeho rozpočtu. Je celkem jisté, že bychom museli něco omezovat,“ řekl Krsek.
Lee Louda - muž se zvláštním povolením
Insolvenční správce Lee Louda, který byl jmenován do čela OKD, patří do úzké skupiny lidí se zvláštním povolením vést insolvence firem s obratem nad 100 milionů korun. Sedmačtyřicetiletý Louda, který vystudoval strojní inženýrství a insolvencím se věnuje řadu let, je také vedoucím Centra restrukturalizace a insolvence při Vysoké škole ekonomické v Praze.
V minulosti pracoval pro Českou národní banku jako likvidátor investičních fondů. Například vedl také reorganizaci společnosti Kordárna, která byla odborným sdružení Turnaround Management Association vyhlášena nejlepší restrukturalizací velkého podniku v insolvenci v Evropě.
Insolvenční řízení může skončit reorganizací či konkurzem. Při konkurzu je zpeněžen veškerý majetek dlužníka a výtěžek si rozdělí věřitelé. V případě reorganizace, kterou navrhuje vedení OKD, společnost dál funguje podle reorganizačního plánu, který schvaluje věřitelský výbor i soud.
V dolech OKD, kerá má existenční problémy kvůli klesajícím cenám uhlí a vysokému zadlužení, se dál těží uhlí. Společnost má zhruba 9800 kmenových zaměstnanců, asi 2500 dodavatelských a 200 agenturních pracovníků. Ztráta zaměstnání ale hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích.
