Proč neplatíme oranžovým plátkem – aneb jak vzniká platební karta

Praha – Hnědě zabarvený papírek s portrétem Boženy Němcové anebo dvojici podobizen Jana Ámose Komenského a spolu s nimi několik platebních karet nalezne zloděj, který ukradne průměrnou českou peněženku. Ačkoli je podle průzkumu Uni Credit Bank hotovost v Česku stále potřeba, postačí čím dále tím menší částky. Platby kartou zažívají velký vzestup zejména po zavedení bezkontaktního placení. Karty, kterých je v Česku již více než obyvatel, se přitom vyrábějí v pouhých dvou závodech.

Prázdné oranžové plastové kartičky se mění v potištěné embosované platební karty rychlostí 1 500 kusů za hodinu a 4 miliony za rok.

Z oranžového plátku nosičem desetitisíců i milionů korun

Proměna probíhá na lince obsluhované dvěma lidmi. Nejprve se do kartového „polotovaru“, kterým je oranžový plastový plátek, nahrají data zaslaná bankou. „Jak stroj postupuje: Magnetický proužek, kde se nahrávají se data do magnetického proužku, čipové stanice, kde se nahrávají čipy, průměrná doba nahrávání je kolem deseti, dvanácti sekund,“ přiblížil manažer výrobce karet Global Payments Europe Miroslav Immer. V závěrečné fázi potom přichází na řadu tzv. embosér, který na kartu tiskne jméno držitele nebo číslo karty.

Karty před zahájením výroby
Zdroj: ČT24

Prostory, kde se karty vyrábějí, ale i rovnají a vkládají do obálek, v nichž potom putují k novým držitelům, jsou bedlivě střežené. Bezpečnostní opatření se zaměřují na zaměstnance – u výrobní linky jsou pouze dva, ale i ti ostatní musí být oděni v zástěrách bez kapes a navíc na ně nepřetržitě míří kamery.

Jedna je málo

Výroba nových platebních karet v milionech za rok je potřeba. V celém Česku je dnes 10,3 milionu karet a každá z nich přestane platit po třech letech. Ty, kdo karty nepoužívají, potom „suplují“ držitelé vyššího počtu platebních karet. „Někteří mají tři čtyři karty,“ podotkl ředitel Sdružení pro bankovní karty Roman Kotlán.

Podle průzkumu UniCredit Bank lidé používají karty nejčastěji k výběrům bankomatů, ale stále častěji jimi i přímo platí. Přispívá k tomu především přibývající počet karet umožňujících bezkontaktní platby. „Bezkontaktní placení se tady neuvěřitelně rozmohlo,“ upozornil Marcel Gajdoš z Visa Europe. Bezkontaktních karet je dnes třetina celkového počtu, do tří let by ale již měly trhu dominovat.

Díky jednoduchému placení, kdy při nákupech do 500 Kč není ani nutné zadávat osobní identifikační číslo, se staly realitou i sny bankovních společností – karty se častěji využívají i pro platby malých částek. Nejčastěji si tak lidé u pokladen „pípají“ za 205 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 18 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 21 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...