Skoro desetina obyvatel Česka měla loni nějakou exekuci, do níž se dostali nezvládnutím svého zadlužení a následným vznikem dluhové spirály, ze které nenašli cestu. Situaci kolem exekucí, vlivu minulých zákonů či možným řešením se věnoval pořad Devadesátka ČT24.
Zpráva o lidských právech v Česku za rok 2017, kterou v úterý projednala vláda, uvádí, že se v republice zatím nedaří řešit problémy s předlužením a dluhovými pastmi. Legislativa ke zlepšení stavu chybí, a pravidla tak korigují spíš soudy. Jen pomalu se rozvíjí systematické vzdělávání k posílení právní a finanční gramotnosti.
Nějakou exekuci mělo 863 tisíc Čechů a Češek. Tři a více exekucí se týkalo téměř půl milionu lidí. „Řada z těchto osob dluží tak vysoké částky, že je do konce života nedokážou splatit. Jejich dluhy jsou tak vysoké, že lidé nedosáhnou ani na oddlužení, které vyžaduje splacení 30 procent dluhů během pěti let,“ uvádí zpráva.
Počet exekucí se loni meziročně zvýšil o tři procenta. Letos by měla být situace příznivější, prohlásil v pořadu Devadesátka ČT24 prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. Za první pololetí došlo podle něho k poklesu o 25 procent oproti stejnému období loňského roku.
Uvedl také, že statistika zahrnuje i exekuce, které nejsou prováděny, protože bylo zahájeno insolvenční řízení. To zamezuje uskutečnění exekuce.
Člověk v tísni: Skupina advokátů si v Česku v minulosti zprivatizovala spravedlnost
Hosté pořadu se neshodli, v čem je příčina současné neuspokojivé situace. Plášil zmínil, že řada dlužníků má vícenásobek exekucí. Rekord drží osoba s 249 exekucemi, řekl. „Největší procento je u takzvaných nezopodvědných dlužníků, kteří vytloukají klín klínem, půjčku půjčkou,“ přiblížil svůj pohled. Připustil, že jsou v tom i případy pracovní neschopnosti, pokles pracovního příjmu či problém věku, kdy sehnat práci pro lidi nad padesát není jednoduché.
Vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle nabídl jiný názor. Uvedl, že problém není v malé finanční gramotnosti Čechů, o čemž podle něho svědčí i spíše naprůměrné výsledky testů, které zjišťovaly její úroveň.
„(Češi) byli v uplynulých dvaceti letech extrémně vystaveni nemravným zákonům, které si tady úzká skupina advokátů a vymahačů dluhů, nemyslím tím exekutory, ušila na míru. Zprivatizovala si spravedlnost. Například v podobě extrémních odměn advokátů. Důsledky poznáváme dnes, kdy je systém mnohem spravedlivější, ale máme tady 4,7 milionu běžících exekučních řízení,“ řekl.
Zde podle Hůleho leží také klíčový rozdíl mezi Čechy a ostatními národy, které si nenechaly ukrást spravedlnost. Pokud by jiné národy byly vystaveny českým zákonům, tak by na tom byly podle něho stejně.
I náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík se přiklonil k tomu, že ve valné většině jde o dluhy, které vznikly v minulosti, deset i více let nazpět. Současná zákonná úprava je podle něho mimořádně moderní, ale nemá šanci něco udělat s historickou zátěží. „Ale je to dobrý vklad do budoucna,“ dodal.
Chmurná mapa: V Horní Plané spadají až čtyři exekuce na hlavu
Otevřená společnost a Ekumenická akademie vytvořily mapu exekucí. Její autoři uvedli, že 90 procent exekucí je nevymahatelných. Situace se zhoršila ve 12 ze 14 krajů. V Ústeckém kraji bylo v exekuci 18 procent lidí nad patnáct let, v Karlovarském 17 procent a v Libereckém 12 procent. Celkem 151 tisíc lidí nad patnáct let mělo přes deset exekucí. Celková jistina loni činila 239 miliard korun.
Například pro obec Horní Planá mapa uvádí, že 63 procent obyvatel tíží exekuce, na jednu osobu případají tři až čtyři. Starosta obce Robert Petro (nez.) se domnívá, že v této statistice jsou chyby a situace není tak špatná.
Za příčinu potíží považuje půjčky na dovolenou či na Vánoce, které se pak nesplácí. „Znám spoustu lidí, kteří ručili příbuzným či dětem. Ti pak přestali splácet a rodiče se dostali do exekučních problémů a splácí za ně.“ Starosta nicméně dodal, že nezaměstnanost v obci není vysoká, všichni mají střechu nad hlavou a příjmy: „Nedovedu si vysvětlit toto číslo (ze statistiky).“
Zpráva o lidských právech: Dlužníci už na věky odejdou z pracovního trhu
Zpráva o lidských právech si všímá toho, že polovina exekucí byla kvůli částce nižší než deset tisíc korun. Většinu dluhů tak činily hlavně další náklady, poplatky, úroky a pokuty z prodlení. Řada lidí se pak zadlužila třeba proto, že jim v nemoci klesl příjem či že jim partner neplatil výživné.
Podle zprávy tak po tomto bližším pohledu věty jako „dluhy se mají platit“ či „kdo nechce dlužit, nemá si půjčovat“ dostávají vážné trhliny. Zpráva zdůrazňuje, že nynější stav není výhodný pro nikoho.
„Dlužníci prakticky do konce života odcházejí z legálního pracovního trhu, jelikož veškerý jejich příjem je okamžitě zabaven. Zaměstnavatelé jsou zatíženi administrací exekucí. Stát přichází o příjmy z daní, sociálního a zdravotního pojištění a je naopak nucen podporovat osoby sociálními dávkami. I věřitelé tratí,“ stojí ve zprávě.
Hůle zmínil případy, kdy z půjčených deseti tisíc korun bylo po třech čtyřech letech půl milionu korun. „Máme situace, kdy lidé dluží deset, sto korun a nakonec musí platit dvacet tisíc korun. To je naprosto nemravné.“
Advokát Ondřej Múka v pořadu řekl, že tu máme obrovskou masu exekucí, která vznikla v minulosti. Domnívá se, že je to nutno řešit systémově, ne individuálně. Podle něho by měl dlužník dostávat stimul, který by bránil existenci šedé zóny. V ní se totiž dlužníkovi nevyplatí formálně vydělávat. Pro dlužníka by také mělo být předvídatelné, co se bude v procesu jeho oddlužení odehrávat.
Hanzlík v pořadu doplnil, že v textu finanční gramotnosti České bankovní asociace byla průměrná úroveň dosažená Čechy 56 procent. „To není nic dobrého,“ dodal. I to rozhoduje o přístupu k dluhům. Jako základní kritérium, jak přistupovat při záměru vzít si úvěr, doporučil vybírat si z 85 licencovaných poskytovatelů úvěrů, kteří jsou legální.
