Ani vyšší platy nepomáhají. Lidí v exekuci přibývá, už ji má téměř každý desátý

Události: Exekuci v Česku čelí už přes 800 tisíc lidí (zdroj: ČT24)

Osobní finance zatěžkané exekucí má bezmála desetina Čechů a Češek nad patnáct let. V celkových číslech se jedná o 836 tisíc lidí, přičemž za poslední rok jich o jednatřicet tisíc přibylo – a navzdory hospodářské konjunktuře hlásí zhoršení hned dvanáct ze čtrnácti krajů.

„Počet osob v exekuci narostl za rok o 3,4 procenta, přestože máme rekordně nízkou nezaměstnanost a rostou mzdy. Ani vyšší platy a to, že mají lidé zaměstnání, jim nepomůže se z dluhové pasti dostat. Neustále platí jen úroky a sankce,“ uvedl Radek Hábl z Otevřené společnosti, která aktualizovanou republikovou mapu exekucí představila.  

Nejlepší je situace na Vysočině a ve Zlínském kraji, kde má exekuci zhruba šest procent obyvatel starších patnácti let. Nejpostiženější je naopak území někdejších Sudet – vedle Bruntálska především podkrušnohorské regiony.

Zadlužené Sudety

V Ústeckém kraji se exekuce týká 18 procent lidí nad patnáct let, tedy bezmála každého pátého člověka v produktivním věku. Autoři mapy zde zaznamenali meziroční nárůst o devět procent. Ještě o procento více přibylo lidí s exekucí v Karlovarském kraji. Aktuálně se týká 17 procent lidí po splnění povinné školní docházky. V Libereckém kraji žije s exekucí 12 procent lidí.

„Na severozápadě Čech je míra nezaměstnanosti vyšší, jsou to chudší regiony s nižší průměrnou mzdou i nižší vzdělanostní úrovní. To jsou faktory, které přispívají k tomu, že je zde vyšší náchylnost spadnout do dluhové pasti,“ vysvětluje Hábl.

„Nejčastější příčinou je opomenutí rizik v budoucnosti, které ovlivní splácení. Například když si dlužník nedává stranou finanční rezervu, podcení mimořádný výdaj nebo si nedovede představit, že se mu v době splácení sníží příjem,“ doplňuje personální rozměr exekucí ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Roli potom podle Hábla hraje i institucionální ukotvení uplynulých let, kdy obchodní modely nebankovních společností využívaly toho, že lidem půjčovaly malé částky a přes sankce a úroky dluh výrazně navyšovali. „Existovali zde soukromí rozhodci, kteří tyto sankce legalizovali, měli jsme vysoké advokátní tarify i odměny exekutorů,“ dodává Hábl. 

Podíl osob v exekuci za rok 2017 (%)
Zdroj: mapaexekuci.cz

Šest tisíc penzistů s více než deseti exekucemi

Mapa nově zahrnuje i podrobnosti o věku dlužníků či četnosti exekucí – a ukazuje tak, že polovina lidí přitom dluží méně než deset tisíc korun a většinu vymáhané sumy činí hlavně náklady a úroky. Průměrná jistina dosahuje pětašedesáti tisíc korun.

Ukazují se ale i případy dluhových pastí. Tři a více exekucí se v Česku týkají téměř půl milionu lidí a celkem 151 tisíc osob nad patnáct let má dokonce víc než deset exekucí. V deseti tisících případech se přitom jedná o mladé ve věku mezi osmnácti a devětadvaceti, přes deset exekucí pak zatěžkává i šest tisíc tuzemských seniorů ve věku nad pětašedesát. 

A právě kumulaci exekucí považuje Hábl za nejzávažnější problém. V Česku totiž neexistuje institut oddlužení, pokud dlužník nesplatí třicet procent dluhu. „Důchodci z malého důchodu ji nejsou schopni zaplatit a na do smrti budou podléhat exekučním srážkám,“ varuje.

Největší podíl dlužníků s více exekucemi je v Ostravě. Větší množství řízení tam mají tři čtvrtiny zadlužených. Nejlepší je naopak stav v Mladé Boleslavi, kde vícečetné exekuce tvoří 57 procent z celkového počtu. „Rozdíl mezi okresem s nejvyšším podílem a nejnižším není zdaleka tak velký,“ zdůraznil Hábl.

Mediální zástupkyně Exekutorské komory Martina Houšková však upozorňuje, že zveřejněná data nevypovídají nic o tom, v jakém stádiu se jednotlivá exekuční řízení nacházejí. „Uváděný počet je sice správný, ale zahrnuje i takzvané bezvýsledné exekuce, a to za celou dobu existence soudních exekutorů,“ uvedla.

Do takové kategorie spadají i exekuce, u kterých je vedeno insolvenční řízení, takže je není možné provést. Podle Houškové je číslo tak vysoké mimo jiné proto, že neexistuje účinný nástroj, jak tyto bezvýsledné exekuce zastavit. Komora navrhuje, aby se zjednodušilo jejich ukončení – i bez souhlasu věřitele.

Odborníci i exekutoři volají po místní příslušnosti

Podle organizací, které se problematice věnují, je nutná novela insolvenčního zákona. Slibují si od ní, že pomůže lidem z dluhové pasti. Odborníci doporučují zavést takzvanou místní příslušnost soudních exekutorů. Jeden exekutor by tak řešil všechny dlužníkovy dluhy. 

Marné exekuce by se také daly zastavit. Srážky ze mzdy by neměly od práce a splácení odrazovat. Nyní totiž čím víc člověk vydělá, o to víc se mu strhne. Posílit by se mělo i dluhové poradenství.

Se změnou systému souhlasí i Exekutorská komora ČR. „Kdo má deset exekucí, má často i deset exekutorů. Deset soudních exekutorů tak honí jednoho dlužníka. Dvakrát ročně lustrují zaměstnavatele, banky a správu sociálního zabezpečení. Je to z valné části marná práce,“ uvedl člen prezidia komory Petr Polanský s tím, že místní příslušnost podporují čtyři pětiny exekutorů, změna by přispěla k zefektivnění procesu a jeho větší hospodárnosti. 

O dluhy se často hlásí instituce

Soudní exekutoři vedli na konci loňského roku 4,67 milionu exekucí. Celkem vymáhali skoro 238,71 miliardy. Za šestnáct let se podařilo ukončit asi 4,8 milionu z osmi milionů řízení, tedy tři pětiny. Polanský dodal, že zatímco v roce 2013 měl dlužník v průměru 3,4 exekuce, letos je to už 5,4 exekuce.

Dluhy většinou vymáhají instituce – dopravní podniky, telekomunikační firmy či sociální správa. Podle Polanského by měla existovat možnost, aby bylo třeba po pěti letech bezvýsledného vymáhání možné proces zastavit. Pokud by věřitel nechtěl, měl by složit poplatek na další pokračování řízení, a to třeba 500 korun na rok. Komora souhlasí také s tím, že by se dlužníkovi měla z výdělku strhávat jen určitá část. Zbýt by mu tak mělo víc než nezabavitelné minimum, motivovalo by to k hledání lepší práce a rychlejšímu splácení.