Počet nových exekucí klesl o desetinu. Čísla zůstávají přesto hrozivá

Počet nově zahájených exekucí loni meziročně klesl o deset procent na 612 000. Počet ukončených exekucí naopak dlouhodobě roste - loni jich bylo přes půl milionu. Nejvíce exekucí, 155 na tisíc obyvatel, bylo loni u okresního soudu v Ústí nad Labem. Na tiskové konferenci o tom informovala Exekutorská komora ČR.

„Soudním exekutorům se oproti předchozím letům podařilo ukončit exekuce ve větším počtu,“ řekl viceprezident komory Jan Mlynarčík. „V budoucnu může dojít k situaci, kdy počet ukončených exekucí bude vyšší než počet zahájených řízení,“ dodal. 

„Tento údaj má několik příčin. Podle našeho názoru byl ten strop v roce 2011 a 2014, kdy věřitelé viděli, že exekuční řízení fungují, proto tzv. vymetli šuplíky a vše, co se dalo vymáhat, dali soudním exekutorům,“ konstatoval Mlynarčík.

Počty ukončených a zahájených exekucí (ČR celkem, v daném roce)
Zdroj: Zdroj: Exekutorská komora ČR

Na klesajícím počtu nových exekucí se podle komory projevuje několik faktorů. Některé jsou výsledkem legislativních změn, jako je například zákon o spotřebitelském úvěru a o změně advokátního tarifu, podíl má ale také ekonomická situace.

Exekutorská komora očekává, že trend klesajícího počtu nových exekucí a rostoucího počtu ukončených exekucí bude pokračovat i v následujících letech. „V ideálním případě bychom se již brzy mohli dočkat zlomu, kdy začne docházet k postupnému úbytku exekučních řízení,“ uvedl prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil.

Nejvíce exekucí je v Ústí nad Labem

K největšímu úbytku počtu nových exekucí došlo oproti roku 2011 v Praze, na severní Moravě, na západě Čech a ve Středočeském kraji – ve všech o více než 40 procent.

Nejmenší pokles naopak zaznamenala jižní Morava, severní Čechy a Jihočeský kraj. I v nich ale nových exekucí ubylo o čtvrtinu. Méně nových exekucí bylo oproti roku 2011 i na severu Čech, což je region, který v tomto směru patří mezi dlouhodobě nejpostiženější.

Počty zahájených exekucí (dle obvodu KS, 2010–2017)
Zdroj: Exekutorská komora ČR

„Výsledky klesajícího trendu nově zahájených exekucí můžeme spatřovat ve všech krajích a okresech. Oproti roku 2011, kdy jsme bohužel zaznamenali rekordní nápad nových exekucí, došlo k poklesu zahájených exekucí v každém z krajů alespoň o 25 procent. Celkově došlo v České republice k 38procentnímu poklesu nově zahájených exekucí,“ uvedl Mlynarčík.

V roce 2017 bylo nejvíce exekucí na tisíc obyvatel v obvodě Okresního soudu v Ústí nad Labem, Chomutově a Mostě. Nejméně jich bylo naopak ve Vsetíně, Rychnově nad Kněžnou nebo Opavě.

Exekutorům chybí peníze na inovace, musí snižovat počet zaměstnanců

Od března letošního roku má Exekutorská komora ČR nové vedení. Jeho cíle na tiskové konferenci představil nový prezident komory Vladimír Plášil.

Mezi problémy exekutorů podle něj patří chybějící koncepce a nesystematické legislativní zásahy do exekučního řádu. „K dnešnímu dni je provedeno již 45 novelizací exekučního řádu od jeho přijetí v roce 2001,“ upozornil Plášil. Podle něj je u odborníků i veřejnosti poptávka po novém, jednoduchém a moderním exekučním řádu.

Podíl osob v exekuci za rok 2017 (%)
Zdroj: mapaexekuci.cz

Podle Plášila exekutorům chybí také peníze na inovace a musí snižovat počet zaměstnanců. Kritizoval rovněž snížení tarifu exekutorů od loňského dubna. Náhrada hotových výdajů exekutora se tehdy u všech dluhů bez ohledu na jejich výši snížila o polovinu, pokud dlužník zaplatí celý dluh ve stanovené lhůtě.

Exekutorská komora prosazuje místní příslušnost soudních exekutorů, což by podle ní posílilo jejich nezávislost. Proti zavedení teritoriality je ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO). Uvádí, že místní příslušnost exekutorů by vedla ke snížení vymahatelnosti pohledávek, a tedy ke snížení vymahatelnosti práva.

Komora navrhuje také přenesení DPH z nákladů exekuce do snížené sazby. Chtějí umožnit i zastavení „starých“ exekucí při skutečné nemajetnosti poškozeného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 6 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 15 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.