Přímý dopad Trumpových cel na auta by v Česku byl podle odborníků malý, ale Německo může čelit recesi

Nahrávám video
90' ČT24 na téma hrozba vysokých amerických cel na auta vyráběná v Evropě
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump zvažuje zavedení nových cel na dovoz aut ze zemí Evropské unie. Od ministerstva obchodu si už nechal vypracovat posudek, zda vozy z Evropy ohrožují americkou bezpečnost. Na rozhodnutí má tři měsíce. Podle odborníků, kteří byli hosty pořadu 90' ČT24, by přímý vliv na Česko byl spíše malý. Hůř však z toho vychází německý trh.

Automobilový průmysl je dlouhodobě nejvýznamnějším odvětvím tuzemského hospodářství, na hrubém domácím produktu se podílí necelou desetinou. Na export jde 93 procent výroby, nejčastěji se jedná o Německo, a to 27 procent. Téměř po šesti a půl procentu pak odebírají Španělsko, Velká Británie a Francie. Mimo Evropu se nejvíce aut vyváží do Turecka a Izraele.

Spojené státy tak pro tuzemský automobilový export nemají takový význam. Když si loni dělali v Deloitte kvůli clům propočty, tak 25procentní přirážka na auta by podle jejich ekonoma Václava Franče měla na Česko v podstatě nulový přímý dopad.

„Do USA hotová vozidla nevyvážíme, přesto trh není nezajímavý, mezi největší export tam typicky patří pneumatiky, části spalovacích motorů, brzdy,“ poznamenal výkonný ředitel sdružení AutoSAP Zdeněk Petzl.

Nejpostiženější ekonomikou EU by podle Franče bylo Německo. „Vychází nám, že by německá ekonomika přišla zhruba o 0,6 procenta HDP,“ uvedl.

  • Spojené státy jsou pro Německo největším obchodním partnerem, loni poslalo za oceán zboží celkem za 118 miliard dolarů. Vůbec největší položku tvořila auta a automobilové díly – okolo 32 miliard dolarů. Naproti tomu Spojené státy vyvážejí do Německa zboží v hodnotě 53 miliard dolarů.

Mercedes, Volkswagen, BMW a Audi se nachází v první dvacítce nejprodávanějších značek ve Spojených státech. Podle šéfredaktora serveru Automakers Ericha Handla jsou USA zásadní trh pro prémiové značky. „Pro Mercedes a BMW je USA druhý nejdůležitější trh po Německu,“ přiblížil.

„Německo se potácí na hraně recese. Pokud by tento rok byly zavedeny cla a muselo by odepsat 0,6 procenta HDP, tak by to mohlo znamenat pád do recese,“ doplnil Franče.

Jedna z mnoha hrozeb

Efekt na Česko tak může být nepřímý. „Volkswagen přijde o 20 miliard eur ročně na amerických obchodech a pak bude méně peněz na investice,“ uvažuje Handl. „A pak je otázka odvetných opatření Evropy, ta by dopadla především na české dodavatele,“ doplnil.

Možná automobilová cla je navíc podle Petzla třeba brát v kontextu všech dalších komplikací, jako je nejistota kolem brexitu, narůstající regulatorní prostředí v oblasti emisí CO2 nebo kolísání na všech významných trzích, což může zpomalit ekonomiku.

Podle Petzla zároveň není možné kalkulovat s tím, že by výpadek na americkém trhu vykompenzovaly automobilky jinde. „Obchodní cla vstoupí v platnost v podstatě ze dne na den a autoprůmysl se nebude moci tak rychle přizpůsobit,“ řekl s tím, že výrobní řetězec je nepružný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 3 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
včera v 14:41

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...