Nemocí z povolání loni přibylo meziročně bezmála o šest procent, postihly více než tisícovku lidí. Může za to zřejmě i rekordni zaměstnanost. Nejohroženějšími jsou podle statistiky ti, kdo pracují ve výrobě aut a také zdravotníci.
Statistikám vévodí nemoci z přetěžování končetin. V tomto směru jsou nejohroženějšími pracovníky zaměstnanci automobilek a oceláren a také horníci.
Eva Sýkorová pracuje v ocelárnách 35 let. Už léta má kvůli tomu bolesti ramene. Rehabilitace nestačily a musela na operaci. Stále má problémy se psaním i s některými domácími pracemi. Už rok usiluje o uznání nemoci z povolání. Nyní čeká na rozhodnutí. „Je to nepříjemné. Můj přímý nadřízený spíš všechno zpochybňuje,“ říká.
V posledních desetiletích se změnila hlavně skladba samotných nemocí, které zaměstnance postihují. „Když to srovnáme třeba s rokem 1975, tak tehdy převažovaly nemoci plic, bylo tam spousta závažných plicních nemocí, na které lidi umírali. Bylo tam deset procent otrav. Teď je nejvíc syndromu karpálního tunelu,“ vypočítává Daniela Pelcová z Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a VFN.
Právě jednostranné zatěžování a zvedání těžkých břemen vede i k přetěžování bederní páteře. I to by se mělo nově dostat na seznam nemocí z povolání. Návrh už přes rok řeší ministerstvo práce. Podle jeho mluvčího Vladimíra Řepky se to bude týkat především lidi, kteří těžce fyzicky pracují, ne lidí z kanceláří.
Seznam nemocí z povolání se rozšiřuje pravidelně už od 30. let minulého století. Za tu dobu z něj naopak zmizelo jen několik chorob. Například ta, která postihovala horníky. „Jsou to takové kmitavé pohyby očí, které byly popisované u horníků, kteří vyšli z těch temných slojí na světlo. To už teď nemáme, protože ty podmínky jsou lepší,“ uvedla Pelcová.
Chorobami z povolání jsou rovnocenně ohrožena obě pohlaví. Loni bylo z 1117 hlášených pracovníků s profesionálním onemocněním 551 žen.
S nároky na bezpečnost práce se musí vypořádat například ve firmě Gefco. Její zaměstnanci mají velmi různorodou práci. Třeba vyměňují klasické potahy sedaček za kožené či jinak upravují auta na přání konkrétních firem a zákazníků.
Ve firmě se snažili přijít na to, jak snížit svalovou zátěž zaměstnanců. „Řešíme to tak, že se na daném pracovišti střídají. Zároveň jsme sem pořídili gumové podložky, tak abychom maximálně předešli zátěži na bederní páteři,“ uvedla HR manažerka Lenka Jírovcová.
Zároveň dodává, že paleta rizik je velmi široká. Počínaje sražením autem přes pořezání až k hrozbě zásahu elektrickým proudem.
Bez rukavic a s nimi
Bezpečnostní experti se stále setkávají i s tím, že zaměstnanci nemají k dispozici kvalitní rukavice. Ty přitom neslouží jen jako ochrana před poraněním, ale i jako prevence před vibracemi nebo jednou z nejčastějších chorob z povolání – dermatóz – neboli kožních onemocnění.
„Dá se perfektně chránit, když člověk nosí bariérové rukavice proti oleji. Tím se výskyt této nemoci z povolání naprosto eliminuje,“ řekl expert na bezpečnost práce ve společnosti Ardon Safety Ondřej Švadlenka.
Řada firem a institucí musí zaměstnance chránit taky před chemikáliemi nebo zářením. I takové nemoci z povolání se totiž stále objevují.
