Madrid – Tisíce španělských horníků protestovaly v Madridu proti úsporným opatřením vlády. Protest provázely potyčky demonstantů s policií, při kterých bylo zraněno nejméně 76 lidí. Vláda chce horníkům snížit subvence a podle odborářů tím ohrožuje 30 tisíc pracovních míst, už nyní nemá práci každý čtvrtý Španěl. Premiér Mariano Rajoy počítá nejen se snižováním nejrůznějších dotací, ale i s nižšími platy ve státní sféře a vyššími daněmi. Má to pomoct zadluženému státnímu rozpočtu. Za dva a půl roku se má zmenšit schodek rozpočtu v přepočtu o jeden bilion a 650 miliard korun.
Dav, ve kterém byli kromě horníků ze severu Španělska i jejich sympatizanti, odboráři a obecně odpůrci vlády, se shromáždil před budovou ministerstva průmyslu. Část mladých demonstrantů začala na budovu házet kameny. Pořádkové síly se proto rozhodly zasáhnout. Pří zásahu utrpělo zranění 43 demonstrantů a 33 policistů.
Dnešní demonstraci předcházel čtyřsetkilometrový „černý pochod“ sto šedesáti horníků z oblasti Asturias a Leon do hlavního města. Cesta podél hlavních dálničních tahů, kterou chtěli horníci upozornit na nevyhovující podmínky ve svém odvětví, jim trvala tři týdny. Zhruba stejně dlouho do Madridu směřovala také čtyřicítka horníků ze severovýchodního Aragonska.
Požadavky a hrozby horníků
„Jenom žádáme, aby škrty byly o deset procent místo 60,“ uvedl 41letý havíř Carlos Marcos, který se hornictvím živí už 23 let. „Pokud nám nebudou věnovat pozornost, tak se vrátíme. Ale s dynamitem,“ dodal.
„Musíme jít do ulic a bojovat, protože nastává doba, kdy nebudeme mít co jíst,“ prohlásil 38letý horník José Ramón Peláez.
Když včera večer dorazili na náměstí Puerta del Sol, přivítaly je tisíce sympatizantů. „Nemáme puchýře ani křeče. Kdepak. Nic takového - zvlášť potom, co vidíme takové přijetí. Je to ohromující. Chceme vzkázat lidem, aby se probudili a taky vyšli do ulic bojovat za své dobro a za nás všechny společně,“ uvedl horník Victor Luis Perez.
Horníci mají strach, že úsporná opatření jejich odvětví úplně zničí. Španělsko je jednou ze zemí eurozóny, které evropská dluhová krize zasáhla nejvýrazněji, a dlouhodobě se potýká s vysokou nezaměstnaností. Plán na úspory v těžebním průmyslu je součástí rozsáhlého balíku úspor, k němuž byl Madrid vyzván Bruselem.
Španělsko zvýší daň z přidané hodnoty
- Základní sazbu daně z přidané hodnoty zvýší Španělé o tři procentní body na 21 procent.
- Sazbu na veřejnou dopravu, zpracované potraviny a restaurační a hotelové služby o dva body na deset procent.
- Snížit se mají příspěvky v nezaměstnanosti, platy a požitky státních zaměstnanců i dotace pro politické strany a odbory.
Ve španělském parlamentu představil plán premiér Mariano Rajoy v rámci nového balíku kroků ke snížení rozpočtového deficitu. Pomocí vyšších daní a výdajových škrtů chce vláda během příštích dvou a půl let získat a ušetřit 65 miliard eur (1,65 bilionu korun). Výrazným prohloubením úspor chce vláda vyhovět požadavkům Evropské unie, která je za to ochotna poskytnout pomoc ohroženým španělským bankám.
Důchody zůstaly netknuté
Rajoy se v souladu s předvolebními sliby nedotkl důchodů a řekl, že daňová zátěž se bude přesunovat od přímého zdanění práce a příjmů k nepřímému zdanění spotřeby. K tomu, že porušuje předvolební slib nezvyšovat DPH, dodal, že nebyla jiná možnost. „Nacházíme se v klíčové době, která určí budoucnost našich rodin, naší mládeže, sociálního zabezpečení a všech našich nadějí. To je realita. Musíme se z toho dostat a musíme to udělat co nejdříve,“ dodal.
„Tato opatření nejsou nic příjemného, jsou ale nezbytná. Naše veřejné výdaje překračují příjmy o desítky miliard eur,“ řekl Rajoy.
Tento týden se ministři financí eurozóny dohodli, že dají Španělsku na snížení deficitu veřejných financí k hranici tří procent hrubého domácího produktu rok navíc, to znamená do roku 2014. Letos bude Madrid moci mít deficit 6,3 procenta a příští rok 4,5 procenta, bude ale za to muset přijmout další úsporná opatření. Španělská ekonomika se propadla do nové recese s rekordní nezaměstnaností,což ozdravení veřejných financí výrazně ztěžuje. Ministři eurozóny v pondělí slíbili, že zemi zatím jako zálohu poskytnou 30 miliard eur.
