Převody bytů do vlastnictví: Jednomu pomohl zákon, jinému ne

Praha - Jste členem bytového družstva a zvažujete převod družstevního bytu do osobního vlastnictví? Jak je možné takového převodu dosáhnout a musí vám jej družstvo umožnit? V minulosti docházelo k hromadným převodům ze zákona, které však byly omezeny lhůtou, do kdy bylo nutné o převod požádat. Převody bytů do osobního vlastnictví (OV) však nejsou ničím neobvyklým ani v dnešní době. A tak ani družstevníci, kteří propásli zákonnou lhůtu, nemusí zoufat a mohou usilovat o převod bytu do osobního vlastnictví.

„Mám byt v družstevním vlastnictví, který na mě převedli rodiče. Já bych chtěl byt převést do osobního vlastnictví, ale problém je v tom, že rodiče nepodali v roce 1995 žádost o převod bytu do OV, což nařizoval zákon. Jak mohu tuto situaci řešit? Bude možné byt do OV převést, nebo jsem o tuto možnost definitivně přišel?“ ptá se čtenář Poradny portálu ČT24.

LBD, SBD nebo družstvo vzniklé privatizací?

Převod družstevních bytů do OV do určité míry závisí na tom, o jaký typ bytového družstva se jedná. V Česku se ještě stále můžeme setkat se třemi typy bytových družstev. Těmi staršími jsou tzv. lidová bytová družstva (LBD) a stavební bytová družstva (SBD). Novějším typem je pak bytové družstvo, které vzniklo za účelem privatizace obecního či městského bytového domu, na jehož pořízení si vzalo družstvo úvěr. Na splácení této půjčky se podílejí všichni členové družstva formou tzv. anuity.

Na všechny typy bytových družstev dopadá společné pravidlo dle zákona o vlastnictví bytů, že byt v budově ve vlastnictví bytového družstva, jehož nájemcem je fyzická osoba - člen družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Samotná realizace převodů starších a novějších družstevních bytů se pak liší po formální i po praktické stránce. Zatímco u nových bytových družstev se jedná o úplatné převody (oproti splacené anuitě), u LBD a SBD se dle zákona byty převádějí bezúplatně. V nových bytových družstvech zůstává po převodu vlastník bytu členem družstva se svým základním členským vkladem, kdežto členství družstevníka ve LBD a SBD převodem bytu zaniká.

Zákonná povinnost převést družstevní byt do OV

Na takzvaná LBD a SBD, tedy družstva staršího typu, se vztahovala zákonná povinnost převést byty do osobního vlastnictví, pokud o převod požádal člen – uživatel bytu do 30. června 1995. V případě, že družstevník nestihl v uvedené lhůtě o převod požádat, nárok vůči družstvu mu nevznikl. Tyto povinné převody byly omezeny zákonnými i smluvními lhůtami a probíhaly převážně v 90. létech. Žádný pozdější právní předpis již povinnost převádět družstevní byty do osobního vlastnictví neukládá. To ovšem neznamená, že by v současné době nebylo možné byty do osobního vlastnictví převádět. Vše ovšem záleží výhradně na rozhodnutí bytového družstva.

Převod do OV na základě rozhodnutí družstva

Ať už se jedná o LBD, SBD nebo bytové družstvo vzniklé privatizací, lze převody do osobního vlastnictví uskutečnit za předpokladu, že na domě nevázne zástavní právo a družstevníci, kteří o převod usilují, nemají finanční závazky vůči družstvu.

Dále pak musí souhlas s převodem písemně vyjádřit nadpoloviční většina členů družstva. Poté se převod bytů projedná na členské schůzi družstva, která rozhodne, zda se budou byty do osobního vlastnictví převádět. K přijetí rozhodnutí je zapotřebí nadpoloviční většina přítomných. Stanovy však mohou určit jiný poměr hlasů. Toto rozhodnutí je závazné pouze pro družstvo, nikoli pro jednotlivé členy.

Další neopominutelnou podmínkou převodu bytů do vlastnictví je rozdělení domu prohlášením vlastníka na bytové jednotky. Poté požádá-li člen družstva o převod bytu do osobního vlastnictví, musí s ním družstvo uzavřít smlouvu o převodu bytu.

Uvedené platí i v případě, že družstevník v některém ze starších typů družstev propásl zákonnou lhůtu pro podání žádosti o převod (do 30. června 1995). I ten může totiž na členské schůzi vyvolat uskutečnění převodu buď jen svého, nebo i všech dosud nepřevedených družstevních bytů. Dosáhne-li potřebné většiny hlasů, má vyhráno. Povinnost družstva, převést dotyčnému byt pak již nebude vyplývat ze zákona, ale přímo z onoho rozhodnutí členské schůze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 7 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 21 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 21 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.