Přebytek státního rozpočtu ke konci října stoupl na 26,5 miliardy korun ze zářijových 17,4 miliardy korun. Především kvůli nižším příjmům z EU výsledek zaostává za loňským přebytkem, který v říjnu dosahoval skoro sto miliard korun. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Příjem peněz z EU klesl ke konci října meziročně o 79,5 miliardy korun. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci října v přebytku 16,8 miliardy korun, zatímco loni ke konci října to bylo 13,5 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.
Ke konci října příjmy rozpočtu meziročně klesly o 21,5 miliardy na 1045,2 miliardy korun. Výdaje naopak stouply, a to o 50,4 miliardy na 1018,8 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 34,8 miliardy na 560,8 miliardy korun.
Ekonom Komerční banky Marek Dřímal upozornil, že v říjnu dosáhl rozpočet zatím nejvyššího letošního přebytku. „Očekáváme, že v posledních měsících roku stáhnou vyšší výdaje bilanci rozpočtu do mírného deficitu. Od 1. listopadu totiž dochází ke zvýšení platů ve veřejném sektoru. Vyšší tempo by mělo být i u kapitálových výdajů (veřejných investic). Státní rozpočet by tak měl na konci letošního roku dosáhnout schodku 25 miliard korun. Je však možné, že deficit nakonec bude nižší,“ uvedl.
Vyšší tempo výběru DPH je podle ministerstva dáno kontrolním hlášením i EET
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty k říjnu meziročně stouply o zhruba osm procent na 219,3 miliardy korun. Za posledních sedm měsíců tak roste podle ministerstva inkaso DPH kolem úrovně deseti procent, a to přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností je mírně pod šesti procenty. Vyšší tempo růstu výběru DPH je tak podle úřadu důsledkem hlavně loňského zavedení kontrolních hlášení a elektronické evidence tržeb.
Podle ministerstva celkový dopad EET na inkaso DPH za leden až září byl na úrovni veřejných rozpočtů 3,2 miliardy korun. Celoroční plán počítá s 4,3 miliardy korun. „Na základě dosavadního vývoje odhadujeme, že skutečný celoroční rozpočtový dopad EET na konci roku dosáhne více než pět miliard korun,“ uvedl resort.
Výběr spotřebních daní včetně takzvaných energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o dvě procenta na 128,5 miliardy korun. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 91,9 miliardy korun, což znamenalo meziroční růst o 3,2 procenta.
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Koncem října na ně šlo 440 miliardy korun, což je meziroční růst o 15,7 miliardy korun. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o zhruba 14 miliard korun.
