Eurokomisařka Věra Jourová navrhne v dubnu Evropské komisi (EK), aby zařadila různou kvalitu potravin v podobných obalech na seznam nekalých obchodních praktik. Navrhovat chce i hromadné žaloby pro postižené spotřebitele. Výrobcům by pak hrozily vysoké pokuty.
„V dubnu bude Komise schvalovat nový seznam nelegálních praktik,“ uvedla na pátečním brífinku Jourová. Na seznamu by se měla objevit právě odlišná kvalita potravin.
Pokud Komise návrh schválí, postoupí ke schválení do Evropského parlamentu a musí získat podporu členských států EU, než vstoupí v platnost. Podle Jourové toto prosazení nebude snadné, má ale údajně podporu předsedy EK Jeana Clauda Junckera. „Můžu se opírat o silnou podporu Jeana Clauda Junckera, který opakoval, že je nepřípustné, aby pod jednou značkou byly prodávány výrobky různé kvality,“ řekla.
„Z diskusí musím říct, že když vysvětlíte kolegům ze starých členských zemí, o co nám jde, tak je to přijato celkem s pochopením,“ konstatovala europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD) s tím, že i Evropský parlament v současnosti zpracovává vlastní zprávu o dvojí kvalitě.
Pod pojmem dvojí kvalita potravin se rozumí například používání náhražek masa ve východních státech Unie u výrobků, které na Západě mají v sobě maso. Podobně je tomu u menších podílů ovoce například v jogurtech.
Podle eurokomisařky jsou častou argumentací výrobců různé chuťové preference v jednotlivých státech EU. To ale podle ní může být abstraktní pojem. Pokud výrobce, jako příklad uvedla Coca-Colu, prokáže, že provedl rozsáhlé testování chuťových preferencí, bude moci mít rozdílné složení i nadále.
Jourová chce dále navrhnout, aby se spotřebitelé mohli spojit proti výrobcům v případě zjištění odlišné kvality potravin v různých státech a podávat hromadné žaloby. „Myslíme zcela vážně, že vymýtíme dvojí kvalitu potravin ze společného evropského trhu,“ dodala.
Po vytvoření metodiky by měly začít intenzivnější kontroly ze strany členských států. České ministerstvo zemědělství na ně má letos vyhrazeno milion korun, dodal ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO).
Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman uvedl, že největší přínos k vymýcení různé kvality má již příklady. Například řetězce Globus a Kaufland se podle něj zavázaly, že v jejich obchodech různá kvalita v jiných zemích nebude.
Řetězec Globus sdělil, že označení privátních značek v Česku ponesou pouze výrobky, které jsou identické s německými. Dokončení změny sortimentu by mělo být hotové v červnu.
„Produkty dodavatelů, které nesou označení privátních značek Globusu, podléhají ještě zevrubnějšímu drobnohledu, než je běžné. Počet kontrol i náklady na testování a celkový dohled nad kvalitou výrobků řetězec zdvojnásobil,“ řekla mluvčí Pavla Hobíková. Globus má nyní pod privátní značkou 667 výrobků, z toho u 402 je stejné složení i výrobce jako v Německu.
Podle agrárního analytika Petra Havla je ale boj o stejnou kvalitu potravin plýtvání energií. „Takových výrobků je několik desítek, maximálně dvě, tři stovky. Takže je to opravu malý problém a my tomu věnujeme hodně energie,“ řekl. Složité podle něj bude zejména v dokumentech přesně specifikovat, jak moc musí mít zboží odlišný obal, aby mohlo mít i odlišné složení, a určit další kritéria, která musí splnit.
Rozdílná kvalita potravin
O dvojí kvalitě potravin již několik let hovoří zejména zástupci států visegrádské čtyřky. Diskuse se loni dostala i na zasedání nejvyšších představitelů Evropské unie. Dvojí kvalitu potravin vyzkoušeli v praxi i redaktoři České televize. Ve dvou zemích, v Belgii a v Česku, vyzkoušeli stejné zboží.
Fanta pomerančová
V Belgii je slazená cukrem a je v ní 6 procent ovocné složky. V Česku má ten samý nápoj jen 5 procent pomerančové šťávy a jako sladidlo je použit fruktózo-glukózový sirup.
Lískooříšková pomazánka Nuttela
Ta zakoupená v Belgii má podíl sušeného mléka 8,7 procenta. Složení té samé pomazánky zakoupené v Česku se liší. Obsahuje méně mléka, 6,6 procenta.
Rybí prsty
V Belgii obsahují 65 procent rybího masa. Stejný výrobek, který je k dostání v Česku, obsahuje masa méně, konkrétně 58 procent tresky pestré.
Dotčené výrobce požádali redaktoři o vysvětlení rozdílné receptury. Ferrero (výrobce Nutelly) nereagovalo, společnost Igló (rybí prsty) nemá v Česku zastoupení. Většinou ale výrobci argumentují podobně jako společnost Coca-Cola (výrobce Fanty). Ta odkazuje na různou místní dostupnost ingrediencí, rozdíly v zákonech nebo v tom, co lidem chutná (místní chuťové preference). To může podle společnosti ovlivnit třeba výběr sladidla.
Stejná kvalita pro všechny by ale podle Unie neměla ve výsledku znamenat unifikaci. Tedy, že by Unie zavedla plošné standardy na výrobky. Ale prostě jenom to, aby všichni zákazníci měli přístup ke stejné kvalitě.
„Nechceme unifikovat chutě, nechceme diktovat zákazníkovi nic tak subjektivního,“ uvedla Jourová. „Můj cíl je, aby se zvýšila kvalita tam, kde je neoprávněně snížená. Je potřeba, pokud se nezvýší ta kvalita, tak to viditelně označit, že je to produkt třeba po český trh. A ten spotřebitel ať se rozhodne.“
Podle europoslankyně Olgy Sehnalové (ČSSD) ale není problém pouze v potravinách. „ Týká se veškerého spotřebního zboží. To je asi zapotřebí říct v první řadě. Je to otázka, jak vůbec funguje evropský vnitřní trh,“ řekla.
Důkazů o dvojí kvalitě je dost
Důkazy o dvojí kvalitě potravin, tvářící se přitom naprosto stejně, přinesly i výzkumy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). Například z posledního průzkumu loni v říjnu vyplynulo, že z 21 testovaných dětských výživ, krmiv pro domácí zvířata a privátních výrobků obchodních řetězců prodávaných v podobném obalu v Německu, Rakousku, Česku, Slovensku a Maďarsku, jich bylo stejných pouze sedm. Tři výrobky byly odlišné jen mírně, 11 jich bylo jiných.
Výsledky říjnového průzkumu jsou zde:
Dalším příkladem může být třeba i porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku, které zadalo slovenské ministerstvo před zhruba rokem. Objevily se ve výsledcích rozdílné obsahy masa, různé druhy použitých sladidel či například různé barvy výrobků či rozdílné aroma.
Výsledky jsou zde:
