Pět milionů aut se dočká kvůli emisím úpravy softwaru. Slíbily to německé automobilky

Nahrávám video

Německé automobilky na své náklady upraví software u více než pěti milionů dieselových aut tak, aby snížily množství škodlivých emisí, které vozy produkují. O dohodě, kterou na takzvaném dieselovém summitu v Berlíně uzavřeli zástupci německé vlády a domácích automobilek, informovali účastníci jednání. V den jednání pak přišel německý deník Bild s výsledky testů, podle nichž velká většina nových dieselových aut ve skutečném provozu nesplňuje emisní normy.

Dohoda, na níž přistoupily automobilky Volkswagen, BMW, Daimler a Opel, se týká velké většiny vozů splňujících emisní normu Euro 5 a části vozů splňujících normu Euro 6. Součástí celkového počtu je i 2,5 milionu aut Volkswagenu, který úpravy beztak provést musí.

Volkswagen celkem pozmění software u 3,8 milionu vozů, Daimler u 900 tisíc a BMW u 300 tisíc. Zbylých zhruba 300 tisíc připadá na Opel a značky z koncernu Volkswagen jako je Škoda nebo Seat.

Cílem úprav je podle Sdružení automobilového průmyslu (VDA) snížení emisí oxidů dusíku v průměru o 25 až 30 procent. Na spotřebu, výkon motoru nebo jeho životnost by změny neměly mít žádný dopad.

Nové dieselové vozy normy Euro 6 mají produkovat maximálně 80 miligramů oxidů dusíku na kilometr. Drtivá většina z nich to ale splňuje jen při laboratorních testech a ve skutečném provozu produkuje mnohonásobně více emisí.

Vedle úprav softwaru se ve středu automobilky Volkswagen, BMW a Daimler zavázaly také k tomu, že budou přispívat do fondu vlády na udržitelnou mobilitu ve městech. 

Výrobci aut mají také přijít s pobídkami, které povedou k tomu, že uživatelé starší diesely vymění za nové. BMW takový krok oznámila už dnes. Svým klientům po celé Evropě do konce roku nabízí odkup aut splňujících normu Euro 4 a starších až za 2000 eur, pokud si zároveň pořídí nový vůz kategorie Euro 6 nebo nové elektroauto.

Organizace na ochranu životního prostředí i největší evropský automotoklub ADAC však vedle softwarových změn požadují také technické úpravy aut, například namontování modernějších katalyzátorů. Jen takové kroky podle nich povedou k dostatečnému snížení emisí, a to až o 90 procent.

Také ministerstvo životního prostředí se nechalo slyšet, že středeční dohoda je jen prvním krokem, který sám o sobě nestačí. Podobně se vyjadřovala i většina zástupců německých spolkových zemí, které si stejně jako automobilky nepřejí jízdní zákazy. Věří, že se jim díky  oznámeným krokům vyhnou.

Vedle zástupců automobilek Volkswagen, Porsche, Audi, Mercedes, BMW, Opel a amerického Fordu se ho účastnili také představitelé řady spolkových zemí. Pozváni na něj naopak nebyli zástupci ochránců spotřebitelů nebo životního prostředí.

Vstřícné kroky automobilových firem, kterým klesá prodej naftových vozů, jsou podle pozorovatelů i důsledkem zvýšeného tlaku veřejnosti a politiků kvůli několika skandálům v poslední době.

„Automobilový průmysl si je vědom toho, že výrazně ztratil na důvěře,“ připustilo VDA. Ministerstva zase hovořila o nutnosti „nové kultury zodpovědnosti“. Vedle problému manipulací s emisemi dieselových motorů ze strany koncernu Volkswagen se nyní do popředí dostala údajná dlouholetá kartelová ujednání německých automobilek Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche.

Testy ukázaly velikost průšvihu automobilek

Velká většina nových dieselových aut ve skutečném provozu nesplňuje emisní normy, uvedl deník Bild. Ze 75 vozů, které nechala testovat nevládní organizace Deutsche Umwelthilfe, je dodržely jen čtyři. 

Nejhůře v testech dopadlo Audi A8 L 4.2 TDI, které produkovalo 1422 miligramů oxidů dusíku na kilometr, a normu Euro 6, která počítá s emisemi maximálně 80 miligramů na kilometr, tak překročilo téměř osmnáctkrát. Mezi největší znečišťovatele patřily i modely Volvo S90 4D, Fiat 500X 2.0, Renault Capture 1.5 dCi, Landrover Discovery Sport HSE TD4 nebo Mercedes B 180 d. „Seznam ukazuje, že hraniční hodnoty dramaticky překračují i nové modely. To není možné přijmout,“ nechal se slyšet Axel Friedrich, který testy vedl.

Také Porsche spadlo do emisního skandálu. Na archivním snímku vůz Cayenne u emisního testu
Zdroj: Reuters

K podobným výsledkům došly dříve i testy německých úřadů, které ukázaly, že dieselové vozy splňující nejvyšší normu Euro 6 vyprodukují ve skutečném provozu v průměru 507 miligramů oxidů dusíku na kilometr. Podle současných právních předpisů však auta nemusí normy dodržovat ve skutečném provozu, ale jen při měření v laboratoři.

V provozu při aktuálním testu dokázaly požadované hodnoty dodržet jen modely Audi A5 2.0 TDI, Mercedes E 200d s novým motorem OM-654, Audi Q3 2.0 TDI quattro a VW Sharan 2.0 TDI. 

Jak dění v Německu může pocítit Česko

Šéfredaktor Autoweek.cz Vladimír Rybecký naznačil, že pokud se budou diesely v Německu omezovat, Česko se může stát odkladištěm těchto vozů. „Pokud se nezmění současný benevolentní přístup, že se k nám může dovážet takřka cokoliv a uvést do provozu.“

Pokud by se tedy Němci nemohli zbavit „hodně škodlivých aut“ doma, tak by je přesouvali k nám a do okolních zemí. Rybecký však dodal, že tato auta by byla ještě mnohem čistější než velké množství těch, která jsou už v Česku v provozu.

Nahrávám video

K budoucnosti dieselů řekl šéfredaktor, že jednoznačně nebudou na ústupu. Bude se s nimi dál pracovat, protože jsou oblasti, kde budou ještě mnoho let nezastupitelné. Zmínil kamionovou dopravu (byť zde připustil určitá omezení), lodní dopravu (zde by to bez nich nešlo vůbec) či zemědělské stroje. Vznětové motory tak zřejmě budou ustupovat u osobních aut (u některých kategorií tak podle něho asi vymizí v dohledné době úplně).

„Současná technika však není připravena na úplnou náhradu vznětových motorů, pokud si chceme udržet současnou životní úroveň,“ dodal Rybecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 12 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 21 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 22 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 23 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánovčera v 17:18

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.