Pět milionů aut se dočká kvůli emisím úpravy softwaru. Slíbily to německé automobilky

Nahrávám video

Německé automobilky na své náklady upraví software u více než pěti milionů dieselových aut tak, aby snížily množství škodlivých emisí, které vozy produkují. O dohodě, kterou na takzvaném dieselovém summitu v Berlíně uzavřeli zástupci německé vlády a domácích automobilek, informovali účastníci jednání. V den jednání pak přišel německý deník Bild s výsledky testů, podle nichž velká většina nových dieselových aut ve skutečném provozu nesplňuje emisní normy.

Dohoda, na níž přistoupily automobilky Volkswagen, BMW, Daimler a Opel, se týká velké většiny vozů splňujících emisní normu Euro 5 a části vozů splňujících normu Euro 6. Součástí celkového počtu je i 2,5 milionu aut Volkswagenu, který úpravy beztak provést musí.

Volkswagen celkem pozmění software u 3,8 milionu vozů, Daimler u 900 tisíc a BMW u 300 tisíc. Zbylých zhruba 300 tisíc připadá na Opel a značky z koncernu Volkswagen jako je Škoda nebo Seat.

Cílem úprav je podle Sdružení automobilového průmyslu (VDA) snížení emisí oxidů dusíku v průměru o 25 až 30 procent. Na spotřebu, výkon motoru nebo jeho životnost by změny neměly mít žádný dopad.

Nové dieselové vozy normy Euro 6 mají produkovat maximálně 80 miligramů oxidů dusíku na kilometr. Drtivá většina z nich to ale splňuje jen při laboratorních testech a ve skutečném provozu produkuje mnohonásobně více emisí.

Vedle úprav softwaru se ve středu automobilky Volkswagen, BMW a Daimler zavázaly také k tomu, že budou přispívat do fondu vlády na udržitelnou mobilitu ve městech. 

Výrobci aut mají také přijít s pobídkami, které povedou k tomu, že uživatelé starší diesely vymění za nové. BMW takový krok oznámila už dnes. Svým klientům po celé Evropě do konce roku nabízí odkup aut splňujících normu Euro 4 a starších až za 2000 eur, pokud si zároveň pořídí nový vůz kategorie Euro 6 nebo nové elektroauto.

Organizace na ochranu životního prostředí i největší evropský automotoklub ADAC však vedle softwarových změn požadují také technické úpravy aut, například namontování modernějších katalyzátorů. Jen takové kroky podle nich povedou k dostatečnému snížení emisí, a to až o 90 procent.

Také ministerstvo životního prostředí se nechalo slyšet, že středeční dohoda je jen prvním krokem, který sám o sobě nestačí. Podobně se vyjadřovala i většina zástupců německých spolkových zemí, které si stejně jako automobilky nepřejí jízdní zákazy. Věří, že se jim díky  oznámeným krokům vyhnou.

Vedle zástupců automobilek Volkswagen, Porsche, Audi, Mercedes, BMW, Opel a amerického Fordu se ho účastnili také představitelé řady spolkových zemí. Pozváni na něj naopak nebyli zástupci ochránců spotřebitelů nebo životního prostředí.

Vstřícné kroky automobilových firem, kterým klesá prodej naftových vozů, jsou podle pozorovatelů i důsledkem zvýšeného tlaku veřejnosti a politiků kvůli několika skandálům v poslední době.

„Automobilový průmysl si je vědom toho, že výrazně ztratil na důvěře,“ připustilo VDA. Ministerstva zase hovořila o nutnosti „nové kultury zodpovědnosti“. Vedle problému manipulací s emisemi dieselových motorů ze strany koncernu Volkswagen se nyní do popředí dostala údajná dlouholetá kartelová ujednání německých automobilek Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche.

Testy ukázaly velikost průšvihu automobilek

Velká většina nových dieselových aut ve skutečném provozu nesplňuje emisní normy, uvedl deník Bild. Ze 75 vozů, které nechala testovat nevládní organizace Deutsche Umwelthilfe, je dodržely jen čtyři. 

Nejhůře v testech dopadlo Audi A8 L 4.2 TDI, které produkovalo 1422 miligramů oxidů dusíku na kilometr, a normu Euro 6, která počítá s emisemi maximálně 80 miligramů na kilometr, tak překročilo téměř osmnáctkrát. Mezi největší znečišťovatele patřily i modely Volvo S90 4D, Fiat 500X 2.0, Renault Capture 1.5 dCi, Landrover Discovery Sport HSE TD4 nebo Mercedes B 180 d. „Seznam ukazuje, že hraniční hodnoty dramaticky překračují i nové modely. To není možné přijmout,“ nechal se slyšet Axel Friedrich, který testy vedl.

Také Porsche spadlo do emisního skandálu. Na archivním snímku vůz Cayenne u emisního testu
Zdroj: Reuters

K podobným výsledkům došly dříve i testy německých úřadů, které ukázaly, že dieselové vozy splňující nejvyšší normu Euro 6 vyprodukují ve skutečném provozu v průměru 507 miligramů oxidů dusíku na kilometr. Podle současných právních předpisů však auta nemusí normy dodržovat ve skutečném provozu, ale jen při měření v laboratoři.

V provozu při aktuálním testu dokázaly požadované hodnoty dodržet jen modely Audi A5 2.0 TDI, Mercedes E 200d s novým motorem OM-654, Audi Q3 2.0 TDI quattro a VW Sharan 2.0 TDI. 

Jak dění v Německu může pocítit Česko

Šéfredaktor Autoweek.cz Vladimír Rybecký naznačil, že pokud se budou diesely v Německu omezovat, Česko se může stát odkladištěm těchto vozů. „Pokud se nezmění současný benevolentní přístup, že se k nám může dovážet takřka cokoliv a uvést do provozu.“

Pokud by se tedy Němci nemohli zbavit „hodně škodlivých aut“ doma, tak by je přesouvali k nám a do okolních zemí. Rybecký však dodal, že tato auta by byla ještě mnohem čistější než velké množství těch, která jsou už v Česku v provozu.

Nahrávám video

K budoucnosti dieselů řekl šéfredaktor, že jednoznačně nebudou na ústupu. Bude se s nimi dál pracovat, protože jsou oblasti, kde budou ještě mnoho let nezastupitelné. Zmínil kamionovou dopravu (byť zde připustil určitá omezení), lodní dopravu (zde by to bez nich nešlo vůbec) či zemědělské stroje. Vznětové motory tak zřejmě budou ustupovat u osobních aut (u některých kategorií tak podle něho asi vymizí v dohledné době úplně).

„Současná technika však není připravena na úplnou náhradu vznětových motorů, pokud si chceme udržet současnou životní úroveň,“ dodal Rybecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 2 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
před 10 hhodinami

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
včera v 09:30

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
11. 9. 2026

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
11. 9. 2026Aktualizováno11. 9. 2026

Některé obory nemůžou fungovat bez zahraničních pracovníků, míní Havlíček

Ukrajinci jsou tvrdí obchodníci a pokud dostanou dobrou čínskou nabídku, tak vám garantuji, že ji vezmou, řekl v Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v souvislosti s významem diplomatických vztahů s Ukrajinou pro byznys. Podpořit české podnikatele v investování na Ukrajině se chystá skrze cestu do válkou sužované země v listopadu, na níž ho budou doprovázet. „Musíme tam přijít s dobrým produktem, s dobrou cenou, s dobrými garančními mechanismy, které připravujeme,“ dodal vicepremiér. Dále odpovídal na otázky Daniela Takáče ohledně rostoucích cen pohonných hmot, inflace či dotací pro Agrofert.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.