Praha – Největší akcionář Sazky Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) na dnešním jednání nedoporučil přijetí nabídek, které jakkoliv mění vlastnickou strukturu společnosti Sazka. To ale prakticky znamená, že akcionáři Sazky budou dále jednat už jen s Martinem Ulčákem. Ten totiž jako jediný ze tří uchazečů nežádá ve firmě podíl. Výměnou za finanční injekci se chce podílet na zisku. Ze hry venku by tak měl být vlastník konkurenční Fortuny – společnost Penta, která žádá stoprocentní podíl, i holding Synot, který by finance vyměnil za 66 procent v Sazce. O loterijní společnost se pokouší i podnikatel Radovan Vítek. Ten se dnes pokusil získat hlas druhého největšího akcionáře Sazky.
ČSTV se vyloučením změny vlastnické struktury v podstatě přiklonil k restrukturalizačnímu plánu. To znamená i prodej budov a pozemků. Sazka tak nejspíš bude muset prodat i O2 arenu, která ji do potíží přivedla. Přihlásili se o ni už dva potenciální kupci. Kromě odprodeje majetku je ale nutný i vstup finančního partnera. Tím by mohl být Martin Ulčák. Ten společnosti nabízí 200 milionů ročně na 10 až 15 let s podmínkou, že si Sazka udrží čistý zisk na současné úrovni.
Pochybnosti jsou zažehnány
Dnešní výkonný výbor pohnul se situací dopředu v tom, že odpadají spekulace, který z investorů by mohl do společnosti vstoupit, řekl dnes předseda ČSTV Pavel Kořan. „Naznačujeme vůli řešit Sazku dál vlastními silami při zachování akcionářské struktury. Jsme rozhodnutí rozpracovat restrukturalizaci Sazky a chceme rozpracovat nabídku pana Ulčáka,“ uvedl. Do hry podle něj může vstoupit i jiný finanční partner, ale bez změny akciové struktury. Nyní je prý ale ve hře pouze nabídka Ulčáka. Kořan pak ale dodal, že si umí představit, že by nakonec do Sazky vstoupil partner, který žádá akciový podíl. „I když tuto variantu nedoporučujeme, umím si tu situaci představit. Ale u toho já už nebudu,“ dodal.
Ne všichni vrcholoví členové ČSTV jsou ale se závěry jednání spokojení. Podle některých se o budoucnosti loterijní společnosti nic nevyjednalo. Neprošel ani návrh na svolání mimořádné valné hromady. „Byla to přehlídka ztraceného času,“ komentoval schůzi šéf tenisového svazu Ivo Kaderka. „Neposunuli jsme se dnes vůbec nikam, budeme se dívat, jak postupně padáme z kopce. Vedení ČSTV se motá v bludném kruhu, sám nevím, co chce,“ dodal.
Proti doporučenému řešení je například místopředseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval. Návrh Ulčáka kritizoval. „Vychází z toho, že pan Ulčák je kamarád pana Hušáka, což nepovažuji za podstatné,“ uvedl Kejval. „Neočekávám charitu a tento návrh podtext charity má,“ dodal. Ekonomická rada ČOV nabídku Ulčáka dnes označila za nejhorší. Předseda ČSTV Pavel Kořan řekl, že není důvod odvolávat generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka, který se dnešního jednání zúčastnil. „Včera nás v tomto kroku podpořili i zástupci regionální sdružení,“ uvedl Kořan.
Vítek prosí sokoly, ti zatím váhají
Svůj plán pro Sazku má i podnikatel Radovan Vítek. Ten drží její pohledávky za 1,5 miliardy korun a hrozí jí insolvencí. Zatím však oficiální nabídku společnosti neodeslal. Dnes však oslovil durhého největšího akcionáře Sazky, Českou obec sokolskou. Chce ji zastupovat na valné hromadě. Informaci přinesl server Aktuálně.cz. Z prohlášení šéfů Sokola však vyplývá, že tomuto návrhu pravděpodobně nevyhoví.
Člen vedení Sokola, který si přál zůstat v anonymitě:
„Nabídl naše zastupování, když my vyvoláme valnou hromadu společnosti Sazka. Chce být co nejblíže rozhodování o tom, co bude dál se Sazkou.“
„Zatím si nedovedu představit, že bychom mu dali mandát zastupovat nás na jednání valné hromady, protože by to de facto znamenalo vzdání se svých akcionářských práv. Zatím jsme svá práva nikomu nepostoupili a nikdo nás zatím zastupovat nebude,“ komentoval předseda ČOS Jaroslav Bernard jednání s Vítkem. Nabídku tak členové předsednictva teprve posoudí. „Zatím to byla první, informativní nabídka, musela by se dopracovat jak ekonomicky, tak právně,“ dodal. Někteří členové obce však už nyní mluví o tom, že nabídku odmítnou.
Vítek přímo odkoupit akcie nemůže. K zastupování by museli dát souhlas všichni akcionáři. Podle stanov Sazky by však nejdříve museli práva nabídnout partnerům. O Vítkově nabídce budou sokolové diskutovat v sobotu.
Sazce teče do bot
Když státu v roce 2006 chyběly peníze na výstavbu haly pro mistrovství světa v ledním hokeji, nabídla Sazka pomocnou ruku a postavila dnešní O2 arenu. Teď ale kvůli ní potřebuje záchranu sama. Vysoké splátky dluhopisů, prostřednictvím kterých získala peníze na stavbu, ji dostaly do finančních problémů. Navíc je tak velká arena prakticky neprodejná. Ve většině západních zemí provozuje podobné haly stát, ten český ale utahuje opasky a na odkup areny nemá peníze.
Firma tak nyní musí spoléhat na drastické škrty a odprodej jiného nepotřebného majetku. Pomoci by mohlo také spojení se strategickým partnerem. Na stole jsou tři oficiální nabídky. Pokud svaz tělesné výchovy jednu z nich přijme, mohla by se Sazka zachránit před insolvencí. Pomocnou ruku jí chce podat vlastník konkurenční Fortuny – společnost Penta, holding Synot a firma E - invest Martina Ulčáka.
Dnešní jednání ČSTV o budoucnosti Sazky mělo být klíčové. Přišlo totiž na poslední chvíli. Datum 17. ledna, kdy chce Vítek poslat firmu do insolvence, se kvapem blíží. Šéf Sazky Aleš Hušák si myslí, že Vítek nakonec na Sazku insolvenční návrh podá. Soud by podle Hušáka ale tento návrh měl odmítnout. „Hušák dal na stůl spoustu argumentů, proč by k ní nemělo dojít. Já si o tom myslím svoje,“ podotkl Kaderka. Český svaz tělesné výchovy se navíc dostal kvůli pomalé reakci na problémy pod palbu kritiky z nejvyšších míst – přímo od ministra školství Josefa Dobeše. Ministr současně vyzval svaz k odvaze pro radikální změnu. Dodal, že situace mezi akcionáři a Sazkou je opačná, než má být, a sportovní svazy dělají to, co jim nařídí vedení Sazky. Vyslovil se pro personální změny ve vedení svazu. Židle by se tak mohla otřást třeba pod šéfem představenstva Sazky Alešem Hušákem.
Vyplácení výher by insolvence nabourat nemusela
Sázenky Stále častěji se v souvislosti s možným vyhlášením insolvence na Sazku diskutuje o tom, zda by to narušilo vyplácení výher. Podle odborníků se ale sázkaři bát nemusí. „Po případném zahájení insolvenčního řízení by se Sazka musela zdržet nakládání se svým majetkem, pokud by tím mělo dojít k jeho podstatnému zmenšení. Omezení se ale netýká běžného provozu podniku,“ míní Jan Procházka z advokátní kanceláře Ambruz & Dark. Vyplácení výher je podle něj u Sazky součástí obvyklého hospodaření a navíc jí tuto povinnost ukládá i loterijní zákon.
Sazka se sice topí v dluzích, přesto je výrazně zisková. V roce 2010 se jí podle předběžných údajů podařilo zvýšit čistý zisk o 12 procent na 1,4 miliardy korun. Na splácení dluhů to přesto nestačí.
