Praha – Evropa by se sice ráda zbavila závislosti na ruském plynu, ovšem bude si muset ještě pár let počkat. Třeba na zkapalněný plyn ze Spojených států. USA přitom budou při povolování vývozu plynu klást větší důraz na politická hlediska. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl americký ministr energetiky Ernest Moniz, který ve středu v Praze podepsal dohodu o spolupráci mezi Spojenými státy a Českou republikou na civilním výzkumu v atomové energetice.
Osud plynu z USA: Do Evropy nejdřív za dva roky, levnější však nebude
„Postupně děláme pokroky v tom, jak povolujeme vývoz plynu do zemí, se kterými nemáme podepsány smlouvy o zónách volného obchodu. V pondělí jsme vydali sedmé takové povolení. Čekáme další, ale jen těchto sedm by nás postavilo na úroveň Kataru, tedy největšího vývozce zkapalněného plynu na světě,“ říká hlavní vládní zmocněnec pro americkou energetiku. „Ať už dodávky půjdou kamkoliv, tak to Evropě pomůže, stejně jako když se před několika lety ukázalo, že Spojené státy nebudou plyn dovážet, což vytvořilo tlak na ruské vývozce,“ dodává Moniz.
ČT: Čekáte, že by mohl americký plyn skutečně za pár let změnit trh v Evropě? Jsou tu další faktory - ceny zkapalnění, zpětného zplyňování, v Asii se za plyn platí více…
Moniz: „Určitě to trhy ovlivní, ať už se bude plyn vyvážet kamkoliv. Co jste ale řekl, je také pravda. Když si vezmete dnešní cenu plynu na americkém trhu a k tomu přidáte náklady na zkapalnění plynu, dopravu a zpětné zplyňování - plus možná ještě nějaký plynovod, tak cena - kdyby se plyn dovezl řekněme do Česka - bude zhruba stejná, jakou platíte teď. Půjde ale o další zdroj dodávek a vytvoří to tlak na ostatní dodavatele. A pokud se ten plyn dostane na Dálný východ, kde jsou teď ceny mnohem vyšší, vznikne tlak na celý systém vázání cen plynu na ceny ropy.“
ČT: Takže by se podle vás postupně mohly ceny plynu přestat vázat na ceny ropy?
Moniz: „Je to jedna z možností. Nemám samozřejmě křišťálovou kouli. Vytvořit trh se zkapalněným plynem bude ale samozřejmě vyžadovat čas. Myslím, že tímhle směrem se ale ubíráme.“
ČT: Kongres právě jedná o návrhu zákona, který by urychlil vývoz amerického plynu do zahraničí. Jaký je názor ministerstva energetiky na tento návrh?
Moniz: „Přímo tento návrh nekomentujeme. Je ale potřeba říci, že Spojené státy nezačnou vyvážet zkapalněný plyn dřív než na konci roku 2015 a z dalších terminálů až v roce. Při povolování se ale budeme snažit, aby byl kladen větší důraz na geopolitická kritéria, která jsou součástí našeho povolovacího procesu.“
ČT: Co to ale znamená, dát větší důraz na geopolitická kritéria?
Moniz: „Zákon od nás například vyžaduje zohlednit dopad vývozů na domácí trh plus další kritéria, například geopolitická. A na celkovou rovnováhu těchto kritérií se teď budeme dívat asi trochu jinak.“
Moniz: USA nezačnou vyvážet zkapalněný plyn dřív než na konci 2015 (zdroj: ČT24)
ČT: Čekáte tedy, že by se mohly kvůli tomu tyto povolovací procesy urychlit?
Moniz: „Uvidíme. Myslíme si, že pracujeme tak rychle, jak je to možné. Náš způsob evaluace má jasný řád, je ostatně k dispozici na našem webu. Musíme také zohlednit připomínky různých organizací. Ministerstvo energetiky navíc nejedná samostatně, je třeba také posoudit dopady na životní prostředí.“
ČT: Mohou Spojené státy pro energetickou bezpečnost Evropy udělat ještě něco jiného?
Moniz: „Podle mého názoru je hlavní věcí to, co navrhl prezident Obama v pondělí po jednání G7 - tedy společná cestovní mapa pro energetickou bezpečnost. I když těžba ropy a plynu ve Spojených státech teď výrazně roste, tak energetická bezpečnost našich přátel a spojenců je i naším bezpečnostním zájmem. Jejím hlavním nástrojem je samozřejmě diverzifikace.“