Většina burz ve střední a západní Evropě v den britského referenda posilovala . Stálo za tím očekávání, že Velká Británie setrvá v EU. První průzkumy po uzavření místností potvrdily, že by měli mít převahu zastánci členství Spojeného království v Evropské unii. Libra se pak dostala na nejvyšší úroveň od prosince - na 1,50 dolaru. Světové ceny ropy díky nadějím na setrvání Británie v Unii stouply o dvě procenta.
Optimismus evropských akciových trhů. V den referenda reagovaly růstem
Ještě minulý týden se zdálo, že mezi Brity převažují zastánci brexitu, na což trhy reagovaly prudkým poklesem. Naopak od víkendu, kdy vzrostla naděje, že se více Britů přikloní k variantě setrvání v osmadvacítce, doslova vystřelila vzhůru nejenom libra, ale dařilo se i akciovým trhům.
Ostrovní měna zaznamenala v pondělí nejvyšší růst za jediný den za posledních více než sedm let a čtvrteční výsledky podle analytiků napovídají o aktuálním přesvědčení obchodníků tolik, že ti zřejmě nevěří tomu, že by se skutečně mohlo realizovat vystoupení Británie z EU.
Je to vidět i na indexu podnikatelské nálady, který sice oproti květnu o tři desetiny bodu ztratil, ale odborníci to vysvětlují spíše náladou v sektoru služeb, ne nějakou nervozitou z britského referenda. Libra tak od čtvrtečního rána opět posílila, a to o tři desetiny procenta oproti dolaru. Další posílení jí přinesly první výzkumu po uzavření volebních místností.
A vůči americké měně posilovalo solidně i euro, o více než dvě třetiny procenta. Rostly i výnosy málo rizikových dluhopisů v západní Evropě a v USA. Naopak švýcarský frank vůči dolaru zamířil dolů, protože se ho investoři zbavují.
2 minuty
Obavy o stabilitu libry
V den britského referenda se dařilo i evropským akciím. „Index Stoxx 600 tak roste pátou seanci v řadě, a pokud referendum vyzní ve prospěch setrvání Velké Británii v EU, bude se jednat o nejúspěšnější týden od roku 2011. Index 600 evropských společností v závěru dnešního obchodování přidává zhruba 0,8 procenta, když podporou jsou mu všechny sektory. Nejvíce se daří finančním titulům, které přidávají 1,3 procenta. Zdá se tak, že trhy začínají být přesvědčeny o tom, že Velká Británii z EU nevystoupí,“ konstatoval analytik investičního bankovnictví Komerční banky Miroslav Frayer.
Účastníci trhů týdny spekulovali, jak hlasování o brexitu dopadne. I když výsledky se nečekají dříve než v pátek časně ráno, zdá se, že sázkové kanceláře a trhy se již rozmyslely.
Samotní Britové se však kvůli nejistému výsledku referenda v době nadcházejích dovelených rozhodli pojistit. Směnárny hlásily nárůst 50–70 procent ve výměně liber za dolary a eura. Lidé se totiž obávají, aby se jim neprodražila dovolená. „Jedu na konci srpna do Ameriky na dovolenou. Chtěl jsem hotovost prostě pro případ, že zvítězí odchod z EU,“ vysvětluje bristký účetní David.
Nejvýrazněji rostly západní akciové trhy, konkrétně třeba německý index DAX posiluje aktuálně více než o jedno procento a půl, britský FTSE 100 také přidává jedno procento, Itálie se blíží až ke třem a Španělsko či Irsko zhruba ke dvěma procentům. Vysoko přes jedno a půl procenta přidává i francouzský index CAC 40. Střední Evropa je zdrženlivější, protože na ní by podle odborníků dopadly důsledky brexitu citelněji než na západoevropské trhy.
Americký index S&P 500 si ve čtvrtek připisoval podobné zisky jako jeho evropský konkurent. Nakonec index zakončil růstem o 1,34 procenta,
GALERIE
Co se stane s librou
V případě brexitu zřejmě oslabí i koruna
Výsledky hlasování budou známy během pátečního rána. Pokud zvítězí příznivci setrvání v EU, analytici přílišné výkyvy na trzích neočekávají. Pokud ale Britové zvolí brexit, tak může podle odhadů ostrovní měna ztratit 11–20 procent.
Například miliardář George Soros varoval před pádem libry o 20 procent oproti dolaru. „Krátkodobě nelze nic vyloučit ani potvrdit. Myslím si ale, že George Soros patří mezi lidi, kteří trochu více straší, než je zdrávo, protože jsou dlouhodobými stoupenci evropské integrace. Nechci to ale bagatelizovat, riziko tady je,“ konstatuje hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
V případě konstelace negativních faktorů, kterou však vidím v řádu jednotek procent, hrozí i krize, která bude připomínat to, co se dělo po pádu investiční banky Lehman Brothers. Ale převažující scénář je ten, že žádný dlouhodobý a závažný otřes nenastane.
Pokud by Británie z EU skutečne odešla, není 20% propad libry vyloučeným scénářem ani podle analytika EU Office České spořitelny Jana Jedličky. „Mohlo by to pak vyvolat nějaké další výprodeje britských dluhopisů, akcií a jejich evropských protějšků,“ říká. A dodává, že následná vlna by postihla určitě celý západní finanční ekonomický systém. Tedy nejen Velkou Británii a nejen kontinentální Evropu, ale zareagovaly by na to i akcie v USA.
Neberme to ale tak, že by to byl nějaký absolutní finanční armagedon. S tím, že ten odhad je takový, že v prvních dnech obchodování minus dvacet procent je realistické, ale nějaké hlubší propady, to si myslím už je příliš černý scénář.
V případě brexitu by podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela mohla oslabit i koruna, i když je zde podle něj spíš menší prostor. Výraznější oslabení koruny neočekává ani hlavní ekonom ING Jakub Seidler. „Koruna by ve srovnání s polským zlotým či maďarským forintem byla vůči nejistotě pramenící z odhlasování o brexitu nejméně zranitelná,“ podotkl Seidler.
„Koruna by na brexit bezprostředně nereagovala,“ dodal hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora s tím, že každé slovo o rozpadu EU by ji ale oslabovalo, takže nepřímo by v následujících dnech mohla vůči euru oslabit.