Úvěr pro spotřebitele bude mít zřejmě nová pravidla. Posílí například postavení klientů nebo odpovědnost věřitele, který si musí ověřit, zda je člověk skutečně schopen půjčku splácet. Zároveň se také omezují sankce za pozdní splátky. Návrh zákona o úvěru pro spotřebitele již schválila vláda, po schválení parlamentem by měl zákon vstoupit v účinnost během prvního pololetí 2016.
Věřitel bude moct půjčit, jen pokud si prověří, že člověk, který peníze chce je schopný splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dostane už zaplacené úroky zpět. Dlužník pak bude moct za určitých okolností splatit dluh kdykoli a pokud to nestihne včas, nedostane tak vysoké sankce, jak tomu je v některých případech v současnosti.
Zákon přitom podle ředitele odboru Finanční trhy 2 na ministerstvu financí Jiřího Berana nepopisuje konkrétní kroky, které musí věřitel provést při posuzování úvěruschopnosti. „Obecná pravidla v zákoně budou konkretizována praxí dohledového orgánu ČNB. A ta už má vydanou metodiku, kde podrobně popisuje, co má věřitel udělat, když posuzuje úvěruschopnost spotřebitele. Tedy s jakými doklady se může spokojit, nebo jaké ověřovat z nezávislých zdrojů,“ říká Beran.
Návrh zákona počítá i s tím, že smlouva bude neplatná, když neprověří schopnost dlužníka splácet.
Podle návrhu bude mít poskytovatel v případě prodlení spotřebitele se splácením úvěru vedle smluvního úroku nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu, zákonný úrok z prodlení (nyní osm procentních bodů nad reposazbou ČNB) a smluvní pokutu 0,1 procenta denně z dlužné částky. V případě prodlení by celkově mohl naúčtovat penále a smluvní pokuty jen do 70 procent z výše úvěru, nejvýše však dvě stě tisíc korun. Ze sto tisíc korun by tak klient zaplatil až sedmdesát tisíc.
Tato otázka je v současnosti řešena jen rozhodovací praxí soudu. „Máme tak rozsudky soudu, které připouštějí až půl procenta denně z hodnoty celého kontraktu, nejen z dlužné částky,“ vysvětluje Beran.
U predátorských úvěrů sankce ale dosahují až sto i více procent z půjčené částky. „A na ty se pravděpodobně zákon vztahovat nebude, ti to budou obcházet,“ soudí koordinátor projektu Navigátor bezpečného úvěru Zděněk Soudný.
Navrhovaný zákon nově rozšiřuje svou působnost také na mikropůjčky, tedy na menší spotřebitelské úvěry do pěti tisíc korun, na které se současný zákon nevztahuje. To v současnosti vede k tomu, že poskytovatelé úvěrů půjčují pod tuto částku s cílem vyhnout se zákonným povinnostem. „Zákon zamezí současné praxi klamání a zneužívání spotřebitelů,“ říká k zákonu ministr financí Andrej Babiš.
V těžkých životních situacích bude předčasné splacení úvěru na bydlení zdarma
Při dřívějším splacení dluhu bude mít poskytovatel právo pouze na takzvané účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s předčasným splacením objektivně vzniknou. V těžkých životních situacích, například při dlouhodobé nemoci, bude předčasné splacení úvěru na bydlení zcela zdarma. „Zastávám názor, že splacení dluhu nesmí být trestem,“ zdůrazňuje Babiš.
Měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy bude možno zdarma splatit až pětinu hypotéky. Za to si nyní banky účtují často vysoké poplatky. Banky také budou muset už v reklamě říct, kolik bude hypotéka skutečně stát a tuto informaci muset písemně potvrdit ještě před podpisem smlouvy. Zákon také lidem dává 14denní lhůtu na rozmyšlenou, po kterou banka nebude smět zhoršit podmínky nabídky hypotéky.
Nově také bude nebankovní subjekty kontrolovat přímo Česká národní banka (ČNB), která jim vydá potřebné licence. Doposud stačil k podnikání v tomto oboru živnostenský list a činnost kontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI). Nyní ale budou muset poskytovatelé úvěru splňovat požadavky základního kapitálu ve výši 20 milionů korun a také prokazovat odbornost ve finančnictví. Pokud společnost stanovená pravidla poruší, může jí ČNB licenci odebrat.
Podle Berana je sice možné, že nějaká část věřitelů zůstane i po schválení zákona mimo dosah dozorových míst, pak už je to ale otázka pro orgány činné v trestním řízení. „Jednalo by se o neoprávněné podnikání. Může to naplnit skutkovou podstatu trestného činu,“ vysvětlil.
Každopádně si vláda od nového zákona slibuje, že řady poskytovatelů půjček výrazně prořídnou. Nyní je na trhu zhruba šedesát tisíc nebankovních subjektů. „Nevíme, kolik z nich je přímo poskytovatelů a kolik jen zprostředkovatelů, ale čekáme snížení o jeden řád,“ říká Beran. Poskytovatelů by tak mohly zůstat desítky a zprostředkovatelů přibližně stovky nebo „nízké tisíce“.
Po schválení zákona parlamentem by měl vstoupit v účinnost během prvního pololetí 2016. Podle Sobotky by do tří měsíců od účinnosti zákona měli všichni, kdo dnes půjčují peníze, požádat o licenci ČNB.
