Okamžité převody mezi účty přináší nová rizika, banky musí investovat do technologií, říká analytik

Okamžité platby mezi dvěma bankami, které ve středu prošly prvním testem, mají zjednodušit život lidem, protože se jim peníze objeví na účtu prakticky okamžitě. Na druhou stranu existují obavy, že právě rychlost povede k růstu podvodů. Podle Marka Žáčka, analytika společnosti Analytics Data Factory, která se stará o zjišťování finančních podvodů, obezřetné musí být jak banky, tak i jejich zákazníci.

Co se mění pro banky příchodem rychlejších plateb? 

Se zaváděním nových produktů přicházejí i nová rizika, kterým musí banky čelit. V tomto případě jde o kratší dobu na vyhodnocování rizikovosti transakcí. Doposud i některé expresní převody trvaly několik hodin, tím pádem měla banka více času na vyhodnocení transakce. Teď některé banky budou kvůli tomu muset více investovat do sofistikovanější real-time (v reálném čase - pozn. redakce) technologií, které dokáží posuzovat transakce v řádu desítek milisekund.

Jak se vůbec banky brání útokům podvodníků?

Na detekci podvodů mají banky tzv. fraudové detekční systémy (FDS), jejichž chod zajišťují počítače s ohromným výpočetním výkonem, aby zvládly všechny operace v řádech menších než jedna vteřina. Ověřují platby složitými algoritmy, v reálném čase neustále doplňují a aktualizují data a porovnávají řady parametrů. Hlavní úlohou FDS je detekce nestandardního či podvodného chování.

Můžete to upřesnit?

Jde v podstatě o robustní IT řešení, které v řádu milisekund vyhodnocuje stovky parametrů a proměnných veličin platby a porovnává je s různými databázemi nebo vzorci uživatelova chování podle transakční historie. Porovnává například lokalitu zadání transakce, dobu, obvyklou částku, prověřuje příjemce platby a další údaje při odesílání peněz. Takže třeba, pokud někdo uhradí kartou oběd v Praze a za hodinu přijde požadavek na platbu z Lisabonu, systém platbu označí za podezřelou a předá ji k prověření.

Ilustrační foto
Zdroj: Thinkstock

A to teď může bankám uniknout?

Ano. Zejména u těch bank, které neinvestovaly nebo neinvestují do moderních řešení typu FDS, tam může být riziko větší a řada podvodníků toho může využít. Tím, že banka nedokáže velmi rychle vyhodnotit rizikovost transakce, může přehlédnout, že se jedná o podvodnou transakci a tato jí projde.

Jaký je mechanismus?

Obecně se snaží podvodníci zahltit systémy velkým množstvím zaslaných plateb z různých míst a počítačů. A všechny mají být zpracované hned, zatímco doteď na to měly banky čas, než transakce skutečně odejde do druhé banky (aktuálně některé banky provádějí všechny úhrady jen jednou denně, jiné několikrát za den – pozn. redakce)

Venku už systémy fungují. Pokud vím, banky u nás k tomu přistupují dobrovolně. Nemusely by. Je to trend?

Obecně lze říci, že ve využívání real-time technologií je Česko trochu pozadu za zahraničím. Postupně roste tlak klientů na kvalitu poskytovaných služeb, s tím souvisí i zrychlení převodu peněz mezi bankami.

Proč je Česko pozadu?

Problém nebyl na straně bank, ale spíš na straně ČNB, kde jejich systém CERTIS, tedy systémem mezibankovního platebního styku v České republice, který zpracovává mezibankovní platby, nefungoval 24 hodin denně, ale pouze do 16:00.

Co když skučně k podvodu dojde – dočkají se lidé peněz zpátky, kdyby šlo o „díru“ v zabezpečení bankovního systému?

Standardně jsou vklady pojištěny do limitu 100 tisíc eur pro jednoho vkladatele u jedné banky. Výše kompenzace však záleží na zjištěných skutečnostech, například do jaké míry si klient chránil svůj počítač či mobil, choval se obezřetně, a mohl tak škodě předejít. Rozhodně doporučuji podat trestní oznámení na policii. Šance na kompenzaci škod od banky se zvyšuje, pokud se zjistí, že se jednalo například o hromadný sofistikovaný útok na více klientů.

Co proti tomu banka dělá, aby k podvodům nedošlo? Říká se, že hackeři jsou vždy o krok napřed a řeší se to pak případ od případu, až když problém vznikne.

Okamžité platby plošně riziko kybernetických útoků nezvyšují. Většina bank už dnes nabízí speciální mobilní aplikace, které jsou díky několikastupňovému způsobu zabezpečení imunní vůči kybernetickým útokům i v případě, že platba proběhne v řádu vteřin. Riziko bude u těch bank, které do moderních technologií neinvestovaly.

Ilustrační foto
Zdroj: Pixabay

Kolik podvodů bankovní instituce řeší denně, kolik takových vyhodnocení probíhá? 

Statistiky podvodů a útoků na účty se z taktických důvodů nezveřejňují, tyto informace by mohli využít podvodníci, aby cíleně zaměřili útoky na konkrétní banku. Nejvíce informací o statistikách se lze dozvědět především od policie, která informuje veřejnost o zjištěných podvodech. 

Jak se nejčastěji podvodníci dostávají k penězům? Objevují se nové trendy?

Nejrozšířenějším podvodem je stále phishing, kdy se podvodníci snaží získat přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Používají k tomu e-maily, které se tváří jako zprávy od bank nebo platebních bran, ve kterých se pod záminkou kontroly snaží vylákat přístupové údaje a hesla k účtům. Podle policejních zdrojů byly v minulých měsících podvodným e-mailem osloveny až desítky tisíc klientů bank. Pokud se podvodníci zmocní údajů k účtu, mohou si z něho v klidu vybírat peníze.

Na prvním místě podvodná stránka, pod ní originál. Například logo je nepatrně jiné, trochu se liší i další prvky korporátní grafiky. Hlavním vodítkem pro laické odhalení je ale vždy URL a e-mailová adresa – ta je i  v tomto případě po rozkliknutí výrazně jiná, než je oficiální adresa PayPal.

Podvodná stránka PayPal
Zdroj: Analytics Data Factory
Originální stránka PayPal
Zdroj: Analytics Data Factory

Další typ podvodu se nazývá „falešný prezident“. To je e-mail, ve kterém se podvodníci vydávají za člena vedení firmy a přikazují svému podřízenému okamžitou zahraniční platbu. Například na konci roku 2017 bylo obesláno přibližně 200 firem, ze kterých třetina na podvod naletěla. Ze svých účtů firmy poslaly do zahraničí eura v hodnotě víc než 30 milionů korun.

Na co si může sám člověk, který peníze posílá, dát pozor?

Banky na svých stránkách zveřejňují pravidla pro bezpečné chování na internetu. Základem je držet se vlastní intuice, dodržovat bezpečnostní pokyny banky a přemýšlet. Například naučit se podobné věci včas rozeznávat a zamyslet se, proč zrovna mně přišel takový e-mail. Je nejvyšší čas přiznat si nepříjemnou pravdu: nikdo vám nikdy nenabídne například vstupenky zdarma.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 11 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...