Okamžité převody mezi účty přináší nová rizika, banky musí investovat do technologií, říká analytik

Okamžité platby mezi dvěma bankami, které ve středu prošly prvním testem, mají zjednodušit život lidem, protože se jim peníze objeví na účtu prakticky okamžitě. Na druhou stranu existují obavy, že právě rychlost povede k růstu podvodů. Podle Marka Žáčka, analytika společnosti Analytics Data Factory, která se stará o zjišťování finančních podvodů, obezřetné musí být jak banky, tak i jejich zákazníci.

Co se mění pro banky příchodem rychlejších plateb? 

Se zaváděním nových produktů přicházejí i nová rizika, kterým musí banky čelit. V tomto případě jde o kratší dobu na vyhodnocování rizikovosti transakcí. Doposud i některé expresní převody trvaly několik hodin, tím pádem měla banka více času na vyhodnocení transakce. Teď některé banky budou kvůli tomu muset více investovat do sofistikovanější real-time (v reálném čase - pozn. redakce) technologií, které dokáží posuzovat transakce v řádu desítek milisekund.

Jak se vůbec banky brání útokům podvodníků?

Na detekci podvodů mají banky tzv. fraudové detekční systémy (FDS), jejichž chod zajišťují počítače s ohromným výpočetním výkonem, aby zvládly všechny operace v řádech menších než jedna vteřina. Ověřují platby složitými algoritmy, v reálném čase neustále doplňují a aktualizují data a porovnávají řady parametrů. Hlavní úlohou FDS je detekce nestandardního či podvodného chování.

Můžete to upřesnit?

Jde v podstatě o robustní IT řešení, které v řádu milisekund vyhodnocuje stovky parametrů a proměnných veličin platby a porovnává je s různými databázemi nebo vzorci uživatelova chování podle transakční historie. Porovnává například lokalitu zadání transakce, dobu, obvyklou částku, prověřuje příjemce platby a další údaje při odesílání peněz. Takže třeba, pokud někdo uhradí kartou oběd v Praze a za hodinu přijde požadavek na platbu z Lisabonu, systém platbu označí za podezřelou a předá ji k prověření.

Ilustrační foto
Zdroj: Thinkstock

A to teď může bankám uniknout?

Ano. Zejména u těch bank, které neinvestovaly nebo neinvestují do moderních řešení typu FDS, tam může být riziko větší a řada podvodníků toho může využít. Tím, že banka nedokáže velmi rychle vyhodnotit rizikovost transakce, může přehlédnout, že se jedná o podvodnou transakci a tato jí projde.

Jaký je mechanismus?

Obecně se snaží podvodníci zahltit systémy velkým množstvím zaslaných plateb z různých míst a počítačů. A všechny mají být zpracované hned, zatímco doteď na to měly banky čas, než transakce skutečně odejde do druhé banky (aktuálně některé banky provádějí všechny úhrady jen jednou denně, jiné několikrát za den – pozn. redakce)

Venku už systémy fungují. Pokud vím, banky u nás k tomu přistupují dobrovolně. Nemusely by. Je to trend?

Obecně lze říci, že ve využívání real-time technologií je Česko trochu pozadu za zahraničím. Postupně roste tlak klientů na kvalitu poskytovaných služeb, s tím souvisí i zrychlení převodu peněz mezi bankami.

Proč je Česko pozadu?

Problém nebyl na straně bank, ale spíš na straně ČNB, kde jejich systém CERTIS, tedy systémem mezibankovního platebního styku v České republice, který zpracovává mezibankovní platby, nefungoval 24 hodin denně, ale pouze do 16:00.

Co když skučně k podvodu dojde – dočkají se lidé peněz zpátky, kdyby šlo o „díru“ v zabezpečení bankovního systému?

Standardně jsou vklady pojištěny do limitu 100 tisíc eur pro jednoho vkladatele u jedné banky. Výše kompenzace však záleží na zjištěných skutečnostech, například do jaké míry si klient chránil svůj počítač či mobil, choval se obezřetně, a mohl tak škodě předejít. Rozhodně doporučuji podat trestní oznámení na policii. Šance na kompenzaci škod od banky se zvyšuje, pokud se zjistí, že se jednalo například o hromadný sofistikovaný útok na více klientů.

Co proti tomu banka dělá, aby k podvodům nedošlo? Říká se, že hackeři jsou vždy o krok napřed a řeší se to pak případ od případu, až když problém vznikne.

Okamžité platby plošně riziko kybernetických útoků nezvyšují. Většina bank už dnes nabízí speciální mobilní aplikace, které jsou díky několikastupňovému způsobu zabezpečení imunní vůči kybernetickým útokům i v případě, že platba proběhne v řádu vteřin. Riziko bude u těch bank, které do moderních technologií neinvestovaly.

Ilustrační foto
Zdroj: Pixabay

Kolik podvodů bankovní instituce řeší denně, kolik takových vyhodnocení probíhá? 

Statistiky podvodů a útoků na účty se z taktických důvodů nezveřejňují, tyto informace by mohli využít podvodníci, aby cíleně zaměřili útoky na konkrétní banku. Nejvíce informací o statistikách se lze dozvědět především od policie, která informuje veřejnost o zjištěných podvodech. 

Jak se nejčastěji podvodníci dostávají k penězům? Objevují se nové trendy?

Nejrozšířenějším podvodem je stále phishing, kdy se podvodníci snaží získat přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Používají k tomu e-maily, které se tváří jako zprávy od bank nebo platebních bran, ve kterých se pod záminkou kontroly snaží vylákat přístupové údaje a hesla k účtům. Podle policejních zdrojů byly v minulých měsících podvodným e-mailem osloveny až desítky tisíc klientů bank. Pokud se podvodníci zmocní údajů k účtu, mohou si z něho v klidu vybírat peníze.

Na prvním místě podvodná stránka, pod ní originál. Například logo je nepatrně jiné, trochu se liší i další prvky korporátní grafiky. Hlavním vodítkem pro laické odhalení je ale vždy URL a e-mailová adresa – ta je i  v tomto případě po rozkliknutí výrazně jiná, než je oficiální adresa PayPal.

Podvodná stránka PayPal
Zdroj: Analytics Data Factory
Originální stránka PayPal
Zdroj: Analytics Data Factory

Další typ podvodu se nazývá „falešný prezident“. To je e-mail, ve kterém se podvodníci vydávají za člena vedení firmy a přikazují svému podřízenému okamžitou zahraniční platbu. Například na konci roku 2017 bylo obesláno přibližně 200 firem, ze kterých třetina na podvod naletěla. Ze svých účtů firmy poslaly do zahraničí eura v hodnotě víc než 30 milionů korun.

Na co si může sám člověk, který peníze posílá, dát pozor?

Banky na svých stránkách zveřejňují pravidla pro bezpečné chování na internetu. Základem je držet se vlastní intuice, dodržovat bezpečnostní pokyny banky a přemýšlet. Například naučit se podobné věci včas rozeznávat a zamyslet se, proč zrovna mně přišel takový e-mail. Je nejvyšší čas přiznat si nepříjemnou pravdu: nikdo vám nikdy nenabídne například vstupenky zdarma.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 2 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 7 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 16 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...