Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce. Nyní očekává 2,6 procenta, ještě v listopadu uvádělo 2,5 procenta. V následujícím roce ale ministerstvo čeká opět mírné zpomalení na 2,4 procenta. Optimistický je Babišův úřad ohledně inflace. Zatímco v minulé predikci očekával, že ceny letos vzrostou jen o 1,2 procenta, nyní uvádí dvouprocentní růst, což odpovídá inflačnímu cíli České národní banky.
Hospodářský růst by měl podle ministerstva financí letos i příští rok odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky a příznivý vývoj podmínek v zahraničí. „V letech 2017 a 2018 by růst měl být tažen zejména domácí poptávkou v čele s výdaji na konečnou spotřebu domácností a obnovenou investiční aktivitou firem a vládního sektoru,“ uvedlo ministerstvo.
Spolu s letošním rokem zlepšil úřad odhad i pro loňský rok, a to na 2,5 procenta z předchozích 2,4 procenta. Meziročně se tak letos očekává zlepšení o 0,1 procentního bodu. V roce 2018 by se ale měl růst zpomalit o 0,2 procentního bodu a propadnout se tak i níž než loni.
„Výhled do roku 2017 může být poznamenán řadou otazníků, nicméně prognóza je poměrně konzervativní. Rozhodně bych nehovořil o nějakém nereálném optimismu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč. „Ministerstvo se chce za každou cenu vyhnout reputačně poškozujícímu přecenění výkonnosti tuzemské ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Rizikem pro odhadovaný růst je podle ministerstva především vývoj v zahraničí. Jde především o důsledky referenda o setrvání Velké Británie v Evropské unii, další zpomalení růstu čínské ekonomiky nebo vysoký podíl nesplácených úvěrů v některých významných evropských bankách.
Globální ekonomický růst by mohl být podle úřadu také negativně ovlivněn případnou změnou ve směřování hospodářské politiky Spojených států. Nejistotu mohou ještě také zvýšit blížící se volby ve Francii a v Německu.
Poslední odhady ČNB jsou vyšší než čísla ministerstva
Česká národní banka v listopadové prognóze počítá s letošním růstem ekonomiky o 2,9 procenta. V roce 2018 by podle odhadu ČNB měla ekonomika vzrůst rovněž o 2,9 procenta. Novou prognózu ČNB zveřejní ve čtvrtek 2. února.
- Ministerstvo financí - 2,6 %
- Česká národní banka - 2,9 %
- Evropská komise - 2,6 %
- Česká bankovní asociace - 2,6 %
Podle listopadové prognózy Evropské komise česká ekonomika letos poroste o 2,6 procenta a v roce 2018 o 2,7 procenta. Česká bankovní asociace minulý týden v prognóze ponechala odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta. Stejným tempem by měla ekonomika růst i v roce 2018.
Ceny porostou víc, míní ministerstvo
Makroekonomická predikce ministerstva financí pak zahrnuje ještě další položky. Například odhad vývoje inflace pro letošní rok ministerstvo zvýšilo na dvě procenta z předchozích 1,2 procenta. Důvodem je především rychlejší růst inflace na konci loňského roku. V prosinci totiž spotřebitelské ceny meziročně stouply o dvě procenta.
Příští rok ovšem úřad očekává opět pokles inflace na 1,6 procenta. „Ministerstvo počítá s tím, že po letošním ukončení intervenčního režimu inflační tlaky v ekonomice opět poněkud ochabnou. Jinými slovy, současná akcelerace inflace není ani střednědobě udržitelná,“ uvedl Kovanda.
V případě veřejných financí zase ministertvo očekává, že se za loňský rok dostanou do přebytku 0,5 procenta hrubého domácího produktu. Podle úřadu by to bylo vůbec poprvé. Za výsledkem je především lepší hospodaření státu. Rozpočet totiž loni vykázal přebytek 61,8 miliardy korun. Podle ministerstva pomohlo i hospodaření místních samospráv.
- Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
„Ačkoliv bude Český statistický úřad zveřejňovat kompletní údaje v metodice ESA 2010 za sektor vládních institucí až 1. dubna 2017, náš první odhad se opírá o výsledky hotovostního plnění některých jednotek. Převážně se jedná o údaje za státní rozpočet, kde jsou již k dispozici kompletní data za celý rok, a místní rozpočty, u kterých jsou výsledky známy za většinu roku 2016,“ uvedl úřad.
Předloni veřejné finance vykázaly deficit 0,6 procenta, což byla jedna z nejnižších hodnot v EU. Ta požaduje, aby deficit veřejných financí byl pod třemi procenty HDP.
Klesat by měl podle materiálu ministerstva i celkový vládní dluh, který je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. Za loňský rok by měl jeho podíl k HDP podle odhadů MF klesnout na 37,4 procenta z předloňských 40,3 procenta. Podle kritérií pro přijetí eura by vládní dluh neměl překročit 60procentní hranici.
