Obnovení toku plynu do Evropy brání nízký tlak, Putin má řešení

Kyjev/Moskva - Evropští experti jsou od úterý úspěšně rozmístěni na ukrajinských i ruských stanicích, které zajišťují přečerpávání plynu do Evropy, příliš práce ale zatím nemají. Surovina totiž plynovody neproudí. Na vině je zřejmě nedostatek tlaku v potrubí. Ruský premiér Vladimir Putin proto dnes přišel s návrhem na vytvoření mezinárodního konsorcia, které by pro Ukrajinu nakoupilo technický plyn, jenž by umožnil zahájení tranzitu. Ukrajinská premiérka Julija Tymošenková zase volá po uzavření technické dohody.

„Navrhujeme našim hlavním evropským partnerům podělit se o rizika tranzitu a zorganizovat mezinárodní konsorcium, které by u Gazpromu zakoupilo nezbytné množství plynu a zaslalo by je neprodleně na Ukrajinu, aby mohl být zorganizován tranzit ruského plynu do Evropy,“ oznámil dnes Putin.

A rovnou spočítal i objem, který je pro udržení tlaku v tranzitních plynovodech zapotřebí. Pro obnovení přepravy plynu přes Ukrajinu je prý potřeba 1,78 miliardy metrů krychlových plynu.


Tlak nemusí být problém, situaci možná komplikuje Rusko

Objevují se už ale také hlasy, že Rusko, které se nyní tváří jako největší dobrák, má na faktu, že plyn stále neteče, i tak medvědí podíl. Zdroj blízký evropským pozorovatelům podle informací agentury Reuters potvrdil to, co v minulých dnech říkala ukrajinská strana. Rusko prý posílá plyn schválně těmi nejproblematičtějšími cestami, čímž v podstatě znemožňuje tranzit, protože Ukrajina tento plyn odmítá pouštět dál.

„Pozorovatelé EU jasně vidí, že Rusko nedodává dostatek plynu do plynovodu a že si vybírá nejobtížnější trasu a nepoužívá více tras, jak je třeba,“ uvedl zdroj z Bruselu.

Tymošenková chce technickou dohodu

S návrhem, jak obnovit tok plynu, dnes přišla také Tymošenková, podle které je nezbytné podepsat k obnovení tranzitu zemního plynu přes území Ukrajiny technickou dohodu. O svém záměru už podle svých slov informovala i šéfa Evropské komise Josého Manuela Barrosu a ten s jejím návrhem souhlasil.

Evropa je od dodávek ruského plynu odříznuta již osmým dnem. V důsledku toho průmyslové podniky v některých zemích musejí omezovat výrobu a v nejhůře postižených zemích Balkánu zůstal velký počet domácností bez tepla. Dalším krokem, který by měl pomoci situaci vyřešit, je schůzka premiérů Ukrajiny a Ruska svolaná na sobotu do Moskvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 7 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 14 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.