Nový zákoník práce chce dát dovolenou i lidem pracujícím na dohodu

2 minuty
Nový zákoník práce chce dát manažerům volnost pracovní doby
Zdroj: ČT24

Větší volnost pracovní doby pro vrcholové manažery, dovolená i pro lidi pracující na dohodu nebo nárok na odpočinek po služební cestě. To jsou jen některé změny, se kterými počítá novela zákoníku práce ministryně Michaely Marksové (ČSSD). Zaměstnavatelům ale podle jejich konfederace novela spíš než benefity přinese administrativní zátěž.

Novela by se výrazně dotkla například České pošty, která je druhým největším zaměstnavatelem v zemi. Má přes 30 tisíc stálých zaměstnanců, další tisíce lidí pak mají jinou formu spolupráce.

Zhruba 16 tisíc lidí pracuje na dohodu o pracovní činnosti. Podle plánu ministerstva by nově měli mít nárok na řádnou dovolenou. „Aby dohoda o pracovní činnosti byla více dána na roveň pracovního poměru,“ vysvětluje Marksová. Pro poštu by to byl nárůst nákladů. O jak velkou částku by šlo, zatím vyčísleno nemá.

Změny by podle novely čekaly například i manažery s platem nad 100 tisíc korun. Pracovní dobu by si mohli určovat sami. Na poště by se to podle personálního ředitele Ivana Fenince řádově dotklo asi deseti pracovních pozic. 

Dohoda o pracovní činnosti
Zdroj: ČT24

Zásadní změnou v zákoníku práce je podle Marksové i to, že by měl zaměstnavatel důsledně zdůvodnit a dokládat, že nemá pro zaměstnance adekvátní pracovní pozici: „Dnes je to poměrně často zneužívané. Zaměstnavatel to nemusí nijak vysvětlovat a velmi často se to obrací proti matkám, které se vracejí z rodičovské.“ Měnit by se měly i podmínky vyjednávání kolektivních smluv s odbory, a to především ve firmách, kde jich je hned několik.

Zaměstnavatelům dovolená u dohody vadí

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ale s některými návrhy nesouhlasí. Výhrady má například k dovolené u dohody o pracovní činnosti. „Myslíme, že to tam nepatří. U manažerů je to dobře, ale na hranici 100 tisíc korun řada malých a středních podniků vůbec nedosáhne,“ domnívá se prezident konfederace Jan Wiesner. Zaměstnavatelé proto budou chtít vyjednat snížení této platové hranice. 

Odbory naopak chtějí pro zaměstnance ještě navrhnout změny v práci z domova, u které také novela nastavuje pravidla. „Právo na odpojení se. Dobu, ve které nebude mít zaměstnavatel možnost poslat mu e-mail a požadovat reakci,“ upřesnil místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
před 2 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...