Ministerstvo financí navrhuje daňovou úlevu pro svěřenské fondy. Počítá s tím vládní daňový balík, který v lednu schválili poslanci a který teď projednává Senát. Právě institut svěřenských fondů využil letos i ministr financí Andrej Babiš (ANO), aby vyřešil situaci, kterou vyvolal zákon o střetu zájmů, a do fondů převedl své akcie Agrofertu. Podle senátora Pavla Štohla (nestr. za ČSSD) má novela jenom narovnat postavení fondů.
Pokud úprava projde horní komorou, zruší takzvané trojí zdanění. Výplata podílu na zisku svěřenským fondům bude osvobozená od daně. To se bude týkat i správců Babišova majetku.
„Osobně si opravdu myslím, že věcně je to náprava věci, aby pro svěřenské fondy platila stejná pravidla jako pro obchodní korporace,“ podotýká senátor a zpravodaj tisku Pavel Štohl (nestr. za ČSSD).
„Činnost pana Babiše není zrovna to, co bych rád sledoval,“ míní senátor za ODS Lumír Aschenbrenner, „bude to pro něj výhodnější, ale domnívám se, že jde o časovou shodu.“
Podnět ke změně zákona přišel podle náměstkyně ministerstva financí pro daně Aleny Schillerové zvenčí. „Byli jsme na trojí zdanění upozorněni, a proto jsme se rozhodli ho narovnat, čili dávno předtím, než vůbec se začalo jednat o takzvaném lex Babiš,“ dodala Schillerová.
Babiš rozdělil Agrofert do dvou fondů
Svěřenský fond v únoru využil ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, aby vyřešil situaci kolem svého majetku. Novela zákona o střetu zájmů, jejíž účinnost nastala 9. února a která se označuje jako lex Babiš, totiž znemožňuje firmám, v nichž členové vlády drží nejméně čtvrtinový podíl, ucházet se o některé dotace, zakázky nebo pobídky.
Společnosti Agrofert a SynBiol tak Babiš převedl do svěřenských fondů. Ve fondu AB private trust I je 90 procent akcií společnosti Agrofert a 100 procent společnosti SynBiol, zbylých deset procent akcií Agrofertu je ve fondu AB private trust II. Ve svěřenském fondu nejsou akcie v jeho vlastnictví. Zároveň je určen jako osoba obmyšlená, takže majetek bude moci získat zpět, kdyby už neměl střet zájmů.
- Svěřenský fond může být veřejně prospěšný (prostředky míří například k instituci jako škola, nemocnice), anebo soukromý (prostředky jsou určené například potomkovi). Účelem fondu může být také investování pro dosažení zisku. V institutu svěřenského fondu jsou důležité tři osoby – zakladatel, správce svěřenského fondu a obmyšlený.
- Zakladatel vytváří svěřenský fond vyčleněním majetku ze svého vlastnictví. Smlouvou nebo takzvaným pořízením pro případ smrti ho svěří správci majetku. Majetek ve svěřenském fondu pak není ve vlastnictví zakladatele, ale ani správce majetku ani obmyšleného, kterému jdou prostředky z fondu.
- Každý svěřenský fond musí mít statut, který zahrnuje jeho označení, majetek, účel fondu, podmínky pro plnění, dobu trvání (pokud není na neurčito) a určení obmyšleného, pokud má být plnění z fondu směřováno konkrétní osobě
- Správcem se může stát kdokoliv, kdo je svéprávný a koho jmenuje zakladatel (pokud statut nestanoví jinak). Může se jím stát i sám zakladatel nebo obmyšlený, v takovém případě ale nemůže být jediným správcem a musí správcem být ještě jedna osoba, která nemá žádnou z dalších rolí. Pokud není správce jmenován v přiměřené době nebo ho nelze ustavit, může správce jmenovat soud.
- Obmyšleného, kterému plynou prostředky z fondu, může určit zakladatel. Pokud tak neučiní, jmenuje obmyšleného správce. V případě fondu zřízeného k soukromému účelu tak může správce učinit, pokud statut určí okruh osob, ze kterých lze vybrat. Obmyšlenému lze přiznat právo na užitky z fondu, právo na majetek z fondu, případně na podíly na nich.
- Dohled nad správou svěřenského fondu náleží zakladateli, obmyšlenému a případně i dalším osobám, stanoví-li statut fondu. Pokud při vzniku fondu ve prospěch obmyšleného tato osoba ještě není nebo ji nelze v den vzniku určit, jmenuje zakladatel osobu pověřenou dohledem tak, aby to bylo v zájmu obmyšleného. Tuto osobu ale může případně určit i soud.
Správcem prvního svěřenského fondu byl ustanoven Zbyněk Průša, u druhého je to Alexej Bílek. Na fondy budou dohlížet dvě tříčlenné rady protektorů. Alexej Bílek, Václav Knotek a Monika Babišová budou kontrolovat první fond, zatímco u druhého fondu to je Zbyněk Průša, Václav Knotek a Monika Babišová.
Prezident Miloš Zeman nejdříve loni v prosinci zákon o střetu zájmů vetoval, v lednu ale poslanci navzdory odporu Babišova hnutí hlavu státu přehlasovali. Prezident se tak obrátil v únoru na Ústavní soud.
Podle Zemana je lex Babiš v rozporu s ustanovením Listiny základních práv a svobod, které stanovuje stejnou ochranu vlastnickým právům všech vlastníků. Odporuje podle něj i mezinárodním úmluvám, které zakazují diskriminaci na základě majetku i postavení v případě všech práv stanovených zákonem, mezi něž Zeman řadí i právo ucházet se o veřejné zakázky.
