Poslanci definitivně schválili „lex Babiš“. Jde o původní vládní novelu zákona o střetu zájmů upravenou tak, že výrazně omezí podnikání Andreje Babiše, pokud zůstane šéf ANO ve vládě. Do sněmovny se zákon vrátil po prezidentském vetu, poslanci však navzdory odporu Babišova hnutí hlavu státu přehlasovali. Prezident Miloš Zeman již ohlásil, že kvůli zákonu podá ústavní stížnost.
Poslanci přehlasovali veto zákona o střetu zájmů
Zákon o střetu zájmů začne platit. Andrej Babiš se bude muset zbavit médií a Agrofert – pokud Babišovi zůstane – přijde o dotace.
Jednání o zákonu o střetu zájmů chtěl předseda poslaneckého klubu ANO a místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek odsunout až na později. Na začátku středečního jednání navrhl, aby poslanci nejprve projednali zákony, které jsou ve třetím čtení, ale neuspěl s tím. Vetovaný zákon tak zůstal na začátku středečního programu. Poslanci pak diskutovali déle než dvě hodiny, než došlo na hlasování.
Od obrany Babiše k osobním výpadům
Nejhlasitějším oponentem vůči „lex Babiš“ nebyl v Poslanecké sněmovně Babiš sám – ten ve sněmovně vůbec nebyl – nýbrž právě Jaroslav Faltýnek. Již v úterý, kdy debata o vetovaném zákonu začala, vyzval poslance, aby novelu smetli ze stolu. ANO tvrdí, že je zákon namířený výhradně proti Andreji Babišovi, a dokládá to tím, že žádný jiný člen vlády, který podnikal, nikomu nevadil.
„Předstíráte, že jste chtěli tento zákon mít už dlouho, jen nebyla ta správná příležitost. A ta přišla teď,“ obvinil Faltýnek poslance ostatních stran při úterní diskusi o zákoně. Sám Andrej Babiš prohlašuje zákon za neústavní. Podle Babišova hnutí mají podobný názor i sněmovní legislativci. „Je to absurdní divadlo,“ charakterizoval Babiš dění kolem zákona o střetu zájmů. Sám u hlasování nebyl.
Při středečním jednání se k Faltýnkovi připojili i další poslanci ANO. Bronislav Chalupa obvinil politiky ostatních stran, že v minulosti zneužívali veřejné peníze. Připomněl kauzy OKD, Davida Ratha, ROP Severozápad, vrátil se i k době, kdy byl premiérem za ČSSD Stanislav Gross.
Exministryně spravedlnosti Helena Válková hodnotila ústavnost a kvalitu novely. „Sféra, ve které se pohybujeme při schvalování novely zákona o střetu zájmů, již přesahuje běžnou právní normu, která se týká každodenního života. (…) Zasahujeme do politického boje, který je regulován ústavními pravidly,“ řekla. Míní, že pokud by takový zákon měl vzniknout, mělo by jít o změnu ústavy.
Později se diskuse sklonila k osobním sporům. Jaroslav Faltýnek například ve svém vystoupení naznačil, že předseda klubu poslanců TOP 09 František Laudát řídil špatně pražský Obecní dům, jehož ředitelem byl mezi lety 1995 a 2006. Sám Laudát pak reagoval velmi pohoršeně a na jeho obranu vystoupila i poslankyně a pražská komunální politička Jana Černochová (ODS), podle které Obecní dům v době Laudátova vedení hospodařil dobře. Faltýnek se pak Laudátovi omluvil.
(Téměř) všichni proti ANO
ANO zůstalo sněmovně ve svém odporu proti „lex Babiš“ osamocené – jak tomu bylo po celou dobu. Ostatní strany daly předem najevo, že zákon podpoří i po prezidentském vetu. Stejně skončilo hlasování již ve třetím čtení a poté, co předlohu vrátil Senát. „Politik, který je v tak vrcholných funkcích, by neměl být ve střetu zájmů. Že pan ministr financí je ve střetu zájmů, já osobně říkám od začátku,“ zdůvodnil podporu zákona včetně úprav zaměřených na členy vlády ministr zemědělství a místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Pro přehlasování veta bylo potřeba 101 poslaneckých hlasů, nakonec podpořilo zákon o střetu zájmů 129 poslanců ze 185 přítomných. Proti byli všichni poslanci ANO a pět nezařazených poslanců. Jeden nezařazený a všichni poslanci Úsvitu se zdrželi.
Poslanecká sněmovna původně schválila vládní novelu zákona o střetu zájmů již v září. Od té doby ji poslanci dostali dvakrát zpět. Nejprve ji kvůli technickým chybám vrátil Senát, kvůli obsahu ji potom vetoval prezident republiky. Oba zvraty se snaží hnutí ANO využít k tomu, aby tzv. „lex Babiš“ ještě zastavila.
Novela zákona ve svém původním znění upravuje pravidla pro majetková přiznání politiků. Poslanci Martin Plíšek (TOP 09) a Jan Chvojka (ČSSD) však prosadili ve sněmovně pozměňovací návrhy, které do zákona doplnily další omezení pro veřejné činitele. Ty upírají firmám, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl, přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Zákon také zakazuje budoucím členům vlády, ale i dalším veřejným činitelům, jako jsou poslanci nebo senátoři, provozovat média.
Odysea nekončí, zákon ještě půjde k Ústavnímu soudu
Prezident republiky se poté, co ho poslanci přehlasovali, nechce vzdát. Bezprostředně poté, co poslanci zákon schválili, oznámil prezidentův mluvčí, že hlava státu podá ústavní stížnost. „Pan prezident je připraven obrátit se na Ústavní soud, aby definitivně rozhodl o případném nesouladu novely zákona o střetu zájmů s Ústavou České republiky,“ uvedl mluvčí.
Podobný úmysl ovšem mají i poslanci ANO. Sám Andrej Babiš řekl, že s Milošem Zemanem podání stížnosti nekoordinoval. „Pan prezident má svoji hlavu, rozhoduje se podle sebe. Není tam žádná koordinace. Pokud to pan prezident podá, tak to podá, pokud to nepodá, tak to podá poslanecký klub ANO,“ řekl.