Sněmovna přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a prosadila novelu zákona, která od letošního roku přeřazuje noviny a časopisy do desetiprocentní sazby DPH. Pak poslanci znovu jednali o zákoně o střetu zájmů, bod ale před 17. hodinou přerušili. Sněmovna se k němu vrátí ve středu ráno. Normu v prosinci vetoval prezident s tím, že je podle něj protiústavní. Zákon má omezit podnikání členů vlády a dalších funkcionářů.
Poslanci přehlasovali veto na nižší daň u novin. Na střet zájmů ale nedošlo
Události: Sněmovna nakonec hlasování odložila až na středu (zdroj: ČT24)
Novela o střetu zájmů omezuje podnikání členů vlády i dalších funkcionářů. Očekává se, že sněmovna Zemanovo veto přehlasuje, proti budou hlasovat téměř všechny parlamentní strany. Před jednáním sněmovny to potvrdili představitelé ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP 09, KSČM i Úsvitu.
Nebude to ale na úterní schůzi, poslanci totiž měli na 17. hodinu pevně zařazený bod týkající se OKD, proto debatu ohledně „lex Babiš“ na návrh ČSSD přerušili a vrátí se k němu ve středu ráno.
Když sněmovna zákon schvalovala poprvé, tak pro něj ve třetím čtení zvedlo ruku 135 poslanců. Když pak dolní komora přehlasovávala senátorské veto, zvedlo pro něj ruku 125 poslanců. Pro přehlasování veta stačí 101 hlasů.
Faltýnek i Okamura označili zákon za paskvil
Kritika zákona zněla podle očekávání od hnutí ANO, i když jeho šéf při projednávání znovu chyběl. Předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek označil normu za účelový právní paskvil „ušitý“ na ministra financí. „Předpokládám, že se jako poslanecký klub obrátíme na Ústavní soud,“ dodal Faltýnek. Zákon podle něho sepsaly ČSSD a TOP 09, když Babiš začal ohrožovat ekonomické zájmy tradičních politických stran.
Podobně jako šéf poslanců ANO se vyjádřil také předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura. Jde podle něho o „neuvěřitelně hloupý a účelový paskvil“, který má útočit na jednoho politika.
Zákon naopak obhajoval ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD). „Ústavnost je dle mého názoru dodržena,“ prohlásil. Poslanecké úpravy zákona, které směřují k omezení podnikání členů vlády i dalších funkcionářů, byly podle něho ve sněmovně řádně, až nadstandardně odůvodněny a projednány.
Přestřelka se pak strhla i po odročení bodu na středu. Faltýnek prohlásil, že je zřejmé, že sněmovní prioritou je dostat Babiše z politiky, přičemž na schvalování důležitých zákonů se ve středu nedostane. Poslanci by mohli hlasovat například o zavedení placené otcovské dovolené a o daňovém balíku, který mimo jiné zvyšuje daňové slevy na děti.
„Pokud k tomu hnutí ANO přistupuje tak, že zákonem o střetu zájmů naplníme celý den, svědčí to spíš o obstrukčním jednání,“ reagoval šéf poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Toho se zastal i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Jsme schopni projednat body úplně všechny, stačí, když budeme mluvit k věci,“ rýpl si do Faltýnka.
Morální zábrany, nebo zákon
Podle poslance Ivana Pilného (ANO) je zákon zbytečný a střet zájmů je spíše etický problém. „Zákon, jak je konstruován, je stejně nevymahatelný, jako předchozí verze, protože se dá snadno obejít. Druhá věc, která mi vadí – to, že pan Babiš něco vlastní a že je v potenciálním střetu zájmů, je známo voličům. A oni ho přesto zvolili,“ poznamenal Pilný v Událostech, komentářích.
„Nenavrhli jste žádné pozměňovací návrhy, které by to zlepšily vymahatelnost, které by daly pokuty. Proč jste tuto šanci nevyužili a takové návrhy nepřednesli? Možná bychom je podpořili. Žádný takový návrh v průběhu dlouhé mnohaměsíční debaty ale nezazněl,“ reagoval šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Poslanec Václav Votava (ČSSD) dodal, že zákon by byl zbytečný, pokud by „existovaly nějaké morální zábrany lidí, kteří jsou do funkcí“, přestože mohou mít střet zájmů. Babiš se podle něj měl předem rozhodnout, zda bude ministrem, nebo podnikatelem.
Události, komentáře: Václav Votava (ČSSD), Ivan Pilný (ANO) a Zbyněk Stanjura (ODS) (zdroj: ČT24)
Zákon zřejmě skončí u Ústavního soudu
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček už před jednáním zopakoval, že pokud zákon projde, obrátí se Zeman na Ústavní soud. „Aby definitivně rozhodl o případném nesouladu novely zákona o střetu zájmů s Ústavou České republiky,“ dodal mluvčí.
Zeman pokládá části předlohy za protiústavní. Zjevně podle něj míří na ministra financí a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Ten už ale ohlásil, že pokud předloha sněmovnou projde, zbaví se koncernu Agrofert už do konce ledna. Jenže i ministr financí se chce bránit: „Je to protiústavní zákon a já se budu bránit, protože mi to upírá základní právo vlastnit.“
Politolog Daniel Kroupa v Interview ČT24 uvedl, že měl zákon v této podobě platit už od 90. let. Jeho potřeba prý rozhodně nevznikla až se vstupem Andreje Babiše do politiky: „Ve vládě už jsme měli několik ministrů, kteří podnikali a jejichž firmám se zázračně dařilo ve chvíli, kdy seděli v ministerském křesle. Takže je to krok správným směrem, ale nejlepší by bylo, kdyby se v naší zemi stalo zvykem se takto nechovat.“
Politolog Daniel Kroupa hostem Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
- KONCERN AGROFERT HOLDING nyní sdružuje více než 250 subjektů. Mezi nimi například:
- Chemický průmysl - DEZA, Fatra, Lovochemie (největší výrobce hnojiv v Česku), Synthesia, PRECHEZA
Lesnictví a dřevařství - Uniles, Wotan Forest
Média - Mafra, Stanice O (ÓČKO), LONDA (Rádio Impuls, RockZone)
Potravinářství - Kostelecké uzeniny, Krahulík - Masozávod Krahulčí, Mlékárny Hlinsko, Olma, Penam, Vodňanská drůbež, ČESKÁ VEJCE CZ
Zemědělství - Oseva, Tajba, Drůbežárny Osík, Agropodnik Hodonín
Obnovitelné zdroje a paliva - Ethanol Energy, Preol (největší tuzemský zpracovatel řepky a výrobce biopaliv), Agropodnik Domažlice
Ostatní firmy patřící Agrofertu - Agrotec (největší zdejší prodejce nákladních aut a zemědělských a stavebních strojů), FARMTEC, Logistics Solution - KOSTELECKÉ MASO UZENINY (neplést s Kostelecké uzeniny, a. s.)
- - firma bez zaměstnanců a dceřiných společností, která slouží pouze ke správě majetku
- SYNBIOL (v roce 2014 vyčleněn z Agrofertu)
- - sdružuje 40 dceřiných a vnukovských společností
- klíčovými společnostmi ve struktuře SynBiolu je Hartenberg Holding a IMOBA (Babiš jejím prostřednictvím vlastní například farmu Čapí hnízdo) - Investiční fond Hartenberg Holding (Babiš je většinovým vlastníkem. Řízení fondu se neúčastní, dává ale souhlas k investicím.)
- - prostřednictvím fondu Babiš ovládá společnost FutureLife, která pod sebou koncentruje veškerý zdravotnický byznys postavený především na síti reprodukčních klinik, kterých v Čechách vlastní deset (např. Reprofit, Gennet, Iscare)
- pod fond spadá například i síť laboratoří Vidia – Diagnostika a Gennet Lab, gynekologická klinika Gyn Centrum nebo poliklinika Dům zdraví ve Velkém Meziříčí - IMOREP, IMODIM a EXOREP
- - tři francouzské společnosti vyčleněné z Agrofertu. Přes Exorep Babiš vlastní svou luxusní michelinskou restauraci Paloma v městečku Mougins
- Zdroj: Hlídací pes
Podle zákona o střetu zájmů by se členové vlády a mnoho dalších funkcionářů, kteří ve společnosti drží nejméně čtvrtinový podíl, nemohli ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.
Zákon jim také zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. O internetových médiích se ovšem výslovně nezmiňuje. Účinnost tohoto omezení se má týkat až nově jmenovaných členů kabinetu. Z ledna se totiž posouvala na září. Restrikce by se dotkla například i budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků či dalších veřejných funkcionářů.
Od září také zákon zaváděl povinnost předkládat majetková přiznání už při vstupu do politiky. Rozšířil se i okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce.
Nižší DPH na noviny má zpomalit propad prodeje
Zeman vetoval i novelu, která snižuje DPH na noviny a časopisy. Podle Ovčáčka neviděl důvod pro jejich zvýhodnění. Poslanci ale jeho veto přehlasovali. Noviny se tak přeřadí z nynější patnáctiprocentní sazby do sazby desetiprocentní. Změna zákona měla platit už od 1. ledna, takto vstoupí v účinnost až 15. dnem po vyhlášení ve sbírce.
Návrh předložili poslanci KSČM. Poukazovali na to, že ani zařazení novin a časopisů do první snížené sazby DPH, tedy 15 procent, nevedlo k zásadnějšímu zpomalení propadu jejich prodeje. Důvodem je to, že DPH v jejich případě vzrostla z pěti procent v roce 2007 až na současných 15 procent. „Zejména malonákladové tituly to mají těžké. Připomenu, že náklad na trhu klesl o více jak 55 procent,“ obhajoval ve sněmovně návrh ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš.