Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 2,6 procenta. Předtím se tři měsíce za sebou držela na úrovni 2,7 procenta. Bez práce bylo v říjnu 196 tisíc lidí, což je nejnižší říjnová hodnota od roku 1996. Zaměstnavatelé nabízeli více než 337 tisíc volných pracovních míst, o osm tisíc méně než v září. V pátek to oznámil Úřad práce ČR (ÚP ČR). Loni v říjnu byla míra nezaměstnanosti 2,8 procenta.
Zaměstnavatelé měli zájem o nové pracovníky především v technických profesích. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Nejvíce volných pozic bylo v Praze, kde zaměstnavatelé hledají 72 tisíc lidí. Následuje Středočeský kraj s 57 tisíci volnými místy. V celorepublikovém průměru připadá na jedno volné pracovní místo 0,6 uchazeče.
„Z pohledu volných pracovních míst je patrné, že na trhu práce začíná docházet k mírnému obratu. Počet volných pracovních míst dosáhl svého rekordu přes 350 tisíc v srpnu, poslední dva měsíce však již počty volných míst klesají,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. V říjnu počet volných míst poklesl téměř o osm tisíc na 337 tisíc a je tak nejslabší od února letošního roku. Z meziročního pohledu je však stále o devět procent uchazečů o zaměstnání méně a o 6,5 procenta volných pracovních míst více.
„Trh práce tak zůstává nadále přehřátý, nicméně ona přehranost se dle čísel již dále nezvyšuje. Zároveň i podle šetření mezi firmami v průmyslu je už opět hlavní bariéra dalšího růstu firem nedostatečná poptávka, nikoli pracovní síla, která vévodila výzkumům od konce roku 2017 až do začátku letošního roku,“ dodává Seidler.
I podle analytika ČSOB Petra Dufka se bude napětí na trhu práce dál pomalu zmírňovat. „Nejenom proto, že se podařilo řadu míst obsadit zahraničními pracovníky, ale zejména proto, že ekonomika zpomaluje a řada firem investovala do nových, pracovně méně náročných technologií. I proto lze předpokládat, že míra nezaměstnanosti narazila na své dno,“ konstatuje.
Sezonní práce mohou podle něho sice ještě situaci na chvíli mírně vyhrotit, ale to nebude dlouho trvat. „Na konci roku se tak nezaměstnanost vrátí ke třem procentům. Rizikem dál zůstává poptávka v zahraničí, která by mohla firmy přimět k omezování zaměstnanosti na přelomu roku. Prozatím však nepředpokládáme, že by tento vliv byl nějak významný,“ dodal.
Zpomalovat by mělo postupně i tempo růstu mezd. Zatím zaměstnavatelé sice mzdy dál navyšují, niméně tempo jejich růstu bude podle hlavního analytika BH Securities Štěpána Křečka zpomalovat. „A to v souvislosti se snižováním tempa růstu ekonomiky a klesající ziskovostí podniků,“ říká Křeček.
Nezaměstnanost podle analytiků dosáhla dna, příští rok poroste
S ohledem na snižující se aktivitu výrobního sektoru se analytici Komerční banky (KB) domnívají, že míra nezaměstnanosti se bude v příštím roce mírně zvyšovat, právě v důsledku zpomalení české ekonomiky. „Za celý rok 2019 čekáme míru nezaměstnanosti 2,8 procenta a příští rok mírný nárůst nad tři procenta,“ přibližuje ekonom KB Michal Brožka.
„Nezaměstnanost dosedla v říjnu podruhé na své historické dno. K říjnovému snížení počtu nezaměstnaných došlo výhradně vlivem sezonního vývoje. V dalších měsících již uvidíme na trhu práce odraz slábnoucí ekonomiky. Počet nezaměstnaných s velkou pravděpodobností dál klesat nebude,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek.
Hlavní ekonom Deloittu David Marek upozornil, že ochlazení ekonomiky se na trhu práce projeví se zpožděním. „Nejdříve bude ubývat počet volných pracovních míst, než dojde k citelnějšímu poklesu zaměstnanosti. S nezaměstnaností pohnou až sezonní faktory související s příchodem zimy. Přesto se může podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu udržet mezi dvěma až třemi procenty ještě řadu měsíců,“ uvedl.
„Do konce letošního roku již žádný výraznější pokles nezaměstnanosti očekávat nelze, když naopak v prosinci podíl nezaměstnaných osob s ohledem na negativní sezonnost vzroste. V souhrnu za celý letošní rok se bude podíl nezaměstnaných osob nacházet na 2,8 procenta,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v říjnu v Jihočeském a Pardubickém kraji, oba regiony se pohybují na úrovni 1,8 procenta. V Praze činil podíl nezaměstnaných 1,9 procenta. Naopak v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 4,1 procenta lidí, což je nejvíce v tuzemsku.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo deset okresů, pokles 67. Nejnižší podíl nezaměstnaných má tradičně Praha-východ s 1,1 procenta. Nejhůře je na tom Karvinsko s nezaměstnaností 6,4 procenta. V žádném jiném okrese se podíl nezaměstnaných nedostal přes pět procent.
Dlouhodobě nezaměstnaných ubývá
V evidenci Úřadu práce jsou nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v říjnu 42,4 roku, průměrná délka nezaměstnanosti byla 511 dnů.
Podle generální ředitelky ÚP ČR Kateřiny Sadílkové rozhoduje o tom, kterého zaměstnavatele si uchazeč nakonec zvolí, více aspektů – například výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo jeho ochota slevit z původních požadavků. „Na druhou stranu je třeba říci, že řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce,“ uvedla Sadílková.
Zhruba 23 procent uchazečů je bez práce déle než 12 měsíců. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných ale klesá. Za uplynulý rok se snížil o 6,8 procentního bodu. Ve srovnání s rokem 2017 je pak o 14 procentních bodů nižší.
