Nemůžete najít práci? Pomůže rekvalifikace nebo ESF projekt

Praha - Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním z nejtíživějších problémů, se kterým se člověk může setkat. Neznamená jen citelný zásah do příjmů domácnosti, člověk často propadá psychickým problémům, stresu, velmi často může vést k rozpadu rodiny. Nástrojem, který často usnadní nalezení práce a může pomoci překlenout i vyjmenované problémy, jsou rekvalifikační kurzy. Nezaměstnanému přitom obohatí i domácí kasu. Podpora v nezaměstnanosti se totiž po dobu účasti v kurzu zvyšuje.

Rekvalifikační kurzy nejsou nárokové. Nestačí zažádat na úřadu práce a očekávat, že budeme do rekvalifikačního kurzu zařazeni, neexistují žádné lhůty, které by úřadu práce nakazovali zařadit uchazeče do kurzu. Rekvalifikační kurz spočívá na dohodě mezi úřadem práce a uchazečem. Aby mohl být člověk do kurzu zařazen, musí být registrován na úřadu práce.

Když jste úřadem vybráni do některého z rekvalifikačních kurzů (obor určuje dle potřebnosti dané profese úřad), musíte s ním podepsat dohodu, jejíž součástí je mimo jiné ustanovení, že pokud kurz bez vážných důvodů nedokončíte, jste povinni uhradit veškeré náklady s ním spojené. Úřad práce se na druhé straně zavazuje uhradit veškeré přímé náklady na rekvalifikační kurz. Obdobně si můžete nárokovat náklady s rekvalifikací spojené – jízdenky meziměstské dopravy, ubytování (pokud se rekvalifikace konají mimo místo bydliště) atd.

Nahrávám video

Stát kromě toho účastníka rekvalifikačního kurzu zaplatí. Během rekvalifikace mají nárok na podporu, která se rovná 60 procentům čisté poslední mzdy nebo platu, zároveň však nesmí překročit v roce 2011 částku 15 161 korun (u běžné podpory v nezaměstnanosti je to částka 13 528 korun). Rekvalifikace nejen rozvíjí naše schopnosti a dovednosti, ale také se vyplatí finančně.

Nezaměstnaným pomáhají také projekty financované Evropskou unií

Česká republika je příjemcem peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. Velká část těchto prostředků je věnována na projekty podporující zaměstnanost. Projekty jsou zaměřené na rozvoj vzdělání, komunikační dovednosti, posílení pracovních návyků nebo třeba také na podporu živnostenského podnikání. Řada výzev z ESF je propojena s místními úřady práce (také ovšem být propojena nemusí, není to podmínkou). Neplatí zde ale žádné přesné vymezení, záleží na podobě projektového schématu. Některé projekty nabízejí pouze kurzy, které jsou de facto obdobou kurzů rekvalifikačních pouze s tím rozdílem, že obdoba podpory při rekvalifikaci se zde nevyplácí. Jiné projekty přímo nabízejí uplatnění na trhu práce – např. zaměstnání v chráněných dílnách nebo práci v podniku propojeném v daném projektu.

Vedle rekvalifikačních kurzů zajišťovaných úřady práce jsou tak projekty druhým pilířem možného rozvoje pracovních schopností. Více informací o nich najdete na www.esfcr.cz. Nepobírání podpory jako při rekvalifikaci by nemělo odrazovat od vlastního sebezdokonalování v některém z projektů ESF. Rozvíjení našich pracovních schopností je dostatečným impulsem, v budoucnu nám to může nemalou měrou pomoci k uplatnění na trhu práce, a tedy ukončení oné nepříliš příjemné epizody naší nezaměstnanosti.

V chráněné dílně v Nové Pace si na nedostatek práce nestěžují.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 1 hhodinou

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.