Berlín - Státní bankrot silně zadluženého Řecka je čím dál pravděpodobnější. Nejdůležitější věřitelé, zejména Německo, už nejsou ochotni zemi poskytnout žádnou další podporu kromě dříve slíbených opatření. Informoval o tom německý list Süddeutsche Zeitung. Ministr financí Wolfgang Schäuble také rezolutně odmítl prodloužení lhůt Aténám na splnění reforem.
„Je nemyslitelné, aby kancléřka Angela Merkelová ještě jednou předstoupila před parlament a požadovala souhlas se třetím balíkem pro Řecko,“ citoval Süddeutsche Zeitung nejmenovaný vládní zdroj. Magazín Der Spiegel předtím uvedl, že ani Mezinárodní měnový fond (MMF) by se případné další finanční pomoci pro Řecko nezúčastnil.
Podle Süddeutsche Zeitung je tak státní bankrot jihoevropské země stále pravděpodobnější, neboť v sanačním programu Řeků se znovu objevila „díra v řádu desítek miliard“ eur. Příčinou je podle mnichovského listu dlouhá předvolební kampaň na počátku roku, během níž Řecko přerušilo téměř všechny reformní kroky. Aténská vláda nyní usiluje o vyjednání změn v úsporných opatřeních, jimiž je podmíněna mezinárodní pomoc. Země chce hlavně prodloužit dobu pro splnění některých opatření kvůli hlubšímu ekonomickému poklesu, než se čekalo.
S tím však Berlín rozhodně nesouhlasí. „Pokud došlo ke zdržením, musí je Řecko dohnat,“ řekl Schäuble dnešnímu vydání deníku Bild. Zda Řecko zůstane v eurozóně, ale odmítl komentovat, dokud nepředloží své hodnocení takzvaná trojka, tedy zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF.
Jeho kolega, vicekancléř a ministr hospodářství Philipp Rösler, se vyjádřil, že nepovažuje odchod Řecka z eurozóny za nemožný. „Tento krok už dlouho nevyvolává strach,“ řekl v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD. Rösler je přesvědčen, že Atény nesplní závazky, které daly EU a MMF. „Pokud Řecko své povinnosti nesplní, pak nemohou být žádné další platby,“ vzkázal na jih Evropy.
Zdroj agentury Reuters minulý týden informoval, že Řecko se nyní snaží získat překlenovací úvěr, aby mělo peníze na pokrytí státních výdajů až do konce září. Atény jsou od roku 2010 závislé na finanční pomoci ze zahraničí. Země teď spoléhá na další část sjednané pomoci, kterou má slíbenou od Evropské unie a MMF. Atény avizovaly, že s penězi vystačí do srpna, další tranše úvěru od zahraničních věřitelů ale nedorazí dříve než v září.
Počátkem května 2010 se Řecko stalo prvním státem eurozóny, který požádal ostatní země platící eurem o finanční pomoc. Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za další úsporná opatření, problém s řeckými financemi nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík finanční pomoci ve výši 130 miliard eur.
