Německý průmysl má stále větší starosti. Výroba se nečekaně silně propadá

Další varovná hospodářská čísla přišla ve středu z Německa – průmysl nejsilnější evropské ekonomiky se v červnu meziměsíčně propadl o 1,5 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů spolkového statistického úřadu. Ten ve středu zároveň zpřesnil a zhoršil čísla za květen, kdy výroba stoupla jen o 0,1 procenta, ne tedy o dříve oznámených 0,3 procenta.

„Pokračující propad výroby je děsivý,“ řekl Alexander Krüger ze společnosti Bankhaus Lampe a dodal, že kvůli nedávné eskalaci obchodního sporu mezi Čínou a Spojenými státy bude recese ve výrobním sektoru pravděpodobně pokračovat a prognózy hospodářského růstu Německa budou sníženy.

Meziroční propad (tedy vůči stejnému měsíci v loňském roce) pak podle německých statistiků činil v červnu 5,2 procenta (předběžný údaj) a v květnu 4,4 procenta (již revidovaný údaj). Překonal tak očekávání analytiků.

Za druhé čtvrtletí se průmyslová produkce ve srovnání s předchozím kvartálem celkově snížila o 1,8 procenta, což bylo způsobeno prudkým poklesem výroby kovů, strojů a automobilů. „Průmysl zůstává v ekonomickém poklesu,“ uvedlo ministerstvo hospodářství s tím, že sektor ještě nedospěl k bodu obratu. Produkce stavebnictví ve 2. čtvrtletí klesla o 1,1 procenta a energetiky o 5,9 procenta.

Nahrávám video

Dobrá zpráva, ale…

V pondělí německé ministerstvo hospodářství zveřejnilo naopak příznivou zprávu. Podle ní zakázky německého průmyslu v červnu stouply ve srovnání s předchozím měsícem o 2,5 procenta, což byl nejvyšší růst od srpna 2017. K vysokému růstu přispěly hlavně objednávky nákladného zboží ze zemí mimo eurozónu. 

Objednávky ze zahraničí tak stouply o pět procent, z toho ze zemí mimo eurozónu o 8,6 procenta, zatímco z eurozóny klesly o 0,6 procenta. Domácí zakázky se snížily o jedno procento. Zájem o polotovary a kapitálové zboží rostl, poptávka po spotřebním zboží naopak klesla.

Odvrácená strana

Americká byznysová televize CNBC však přinesla vyjádření ekonomů, podle nichž i přes tato mírně slibná čísla zůstává výhled pro německé hospodářství chmurný. Ekonomové vyzdvihli, že zlepšené zakázky závisely na velkých objednávkách typu stavby letadel a lodí. Pokud se odečtou tyto velice proměnlivé údaje, vychází u zakázek stále minus (-0,4 procenta), uvedl pro CNBC například hlavní ekonom Commerzbank Joerg Krämer. 

Nepříznivě se také vyvíjí německý index nákupních manažerů (PMI), který je považován za barometr zdraví firem ve zpracovatelském sektoru. Ten se stále více noří pod hranici 50 bodů, která odděluje růst sektoru od poklesu. Nepříznivé jsou i výhledy ve stavebnictví

Koncem července pak uvedla společnosti Gfk, že nálada spotřebitelů v Německu se dál horší, pokles trvá už tři měsíce. Příčinou je hlavně zpomalování globální ekonomiky, obchodní spory ve světě a odchod Británie z Evropské unie. Lidé se obávají ztráty zaměstnání a příjmů, zhoršila se i ochota spotřebitelů utrácet, vyplývá z průzkumu GfK.

Význam pro českou ekonomiku

Na vývoj německého hospodářství je úzce navázána také česká ekonomika. Například tím, že v roce 2018 směřovalo do Německa 31 procent vývozu zboží. Uvádí to červencová makroekonomická predikce českého hospodářství zpracovaná ministerstvem financí.

Ta zároveň odhaduje, že německý hospodářský růst letos zpomalí na 0,9 procenta a v následujícím roce zrychlí na 1,5 procenta. I z toho vychází při vytváření prognózy dalšího vývoje českého hospodářství (letos růst o 2,5 %, v příštím roce o 2,3 %). Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová však v pondělním pořadu Devadesátka ČT24 řekla, že hodnocení německého vývoje může být příliš optimistické. Německý ekonom Krämer uvedl, že si dokáže ve třetím čtvrtletí představit i lehký pokles německého hrubého domácího produktu. 

Bude příští rok v Německu lépe?

Německá ekonomika roste už deset let, německá centrální banka ale očekává za letošní druhé čtvrtletí mírný pokles. Loni se hrubý domácí produkt Německa zvýšil o 1,4 procenta, což byl nejpomalejší růst za pět let. 

Hospodářské vyhlídky Německa však v poslední době podkopává slabší globální poptávka, která má negativní dopad na německý export a průmysl. Německá centrální banka proto v červnu snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,6 procenta z 1,6 procenta předpovídaných v prosinci. Tamní vláda pak očekává, že ekonomika letos vzroste o 0,5 procenta, v roce 2020 by ale expanze měla zrychlit na 1,5 procenta, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 1 hhodinou

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 3 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 10 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.