Atény – Osud Řecka znovu straší celou Evropu. Bankrot zadlužené zemi předpovídá stále větší počet ekonomů i politiků. Mezi nimi nově i vlivný člen německého parlamentu Michael Fuchs, který je v dolní komoře vedoucím představitelem křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové. Atény přitom už přiznaly, že se jim nepodaří splnit podmínky pomoci a udržet veřejné finance ve slíbených mantinelech.
Michael Fuchs, člen Bundestagu:
„Řecko už zbankrotovalo. Zřejmě nám nezbyde nic jiného než přijmout nejméně 50procentní odpuštění dluhu.“
Zdroj: deník Rheinische Post
„Ekonomicky Řecko zbankrotovalo, účetně ještě nikoli. Ale zdá se, že země, která na konci příštího roku dosáhne dluhu 190 procent HDP, je ekonomicky v bankrotu,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Spekulace o bankrotu Řecka i dnes postihly společnou evropskou měnu, který se propadla vůči dolaru nejníže za téměř devět měsíců a k jenu od poloviny roku 2004.
Vyjádření Fuchse následně srazilo burzy, zejména ty evropské. „Pochopitelně je to řecký dluh, ale dalším problémem je Čína. Dosavadní tahoun světové ekonomiky neroste tak rychle jako loni,“ říká k důvodům poklesu na trzích manažerka fondu KBL Richelieu Nathalie Pelrasová. Německá burza propadla o 2,28 procenta a londýnská ztrácela 1,03 procenta. Panevropský index FTSEurofirst 300 oslabil o 1,2 procenta na 912,26 bodu, během dne se přitom propadl až na 898,86 bodu. Od počátku letošního roku index ztratil již 18 procent.
Hlavní index pražské burzy PX v souladu s vývojem v Evropě odepsal 1,75 procenta na 917,6 bodu. Největší ztráty postihly akcie rakouské Erste Bank, které propadly o 6,25 procenta na 450 korun.
Řečtí státní zaměstnanci přijdou o značnou část svých platů
Zatímco v centru Atén protestují stovky státních zaměstnanců, kteří můžou brzy přijít o práci, v parlamentu se chystá další hlasování o rozpočtu na příští rok. Zadluženému hospodářství má přinést další škrty.
„Od června nedostávám zaplaceno. A za každý měsíc od té doby mi kvůli škrtům vezmou z platu čtyři sta eur. Pracuji už deset let. Dostávala jsem tisíc euro, teď to bude šest set. Z toho se ale nedá vyžít,“ stěžuje si zdravotní sestra Kiriaki Vouyouová.
Úřady má navíc opustit až třicet tisíc lidí. Propouštění a snižování platů ale nemusí nutně vést k lepšímu fungování státní správy. „Politické strany vytvořily v minulých letech dost velký veřejný sektor, kde převládala protekce a zákulisní konexe. Aby se tohle změnilo, bude potřeba kompletní reorganizace služeb. Ale vůle k tomu není na žádné straně,“ míní odborník na veřejnou administrativu z Aténské univerzity Haralambos Koutalakis.
Řecko slíbilo Mezinárodnímu měnovému fondu snížit schodek státního rozpočtu na zhruba 14,5 miliardy eur. Tento plán se však krizí paralyzované ekonomice zřejmě nepodaří splnit. Je tedy otázkou, zda věřitelé uvolní novou pomoc i přesto, že dlužník neplní sjednané podmínky. Bez dalších peněz ze zahraničí ale čeká zemi téměř okamžitý bankrot.
