Berlín - Internetové vyhledávače a agregátory budou v budoucnu v Německu platit místním vydavatelstvím poplatky za zveřejnění jejich zpráv. Se zpoplatněním počítá vládní návrh zákona, který ve středu schválil kabinet kancléřky Angely Merkelové jako příspěvek k lepší ochraně internetové žurnalistiky. Ovšem norma vyvolala značnou kritiku nejen ze strany jedničky na tomto poli, společnosti Google. Podle některých odpůrců se nemusí internetového giganta vůbec dotknout a naopak se může obrátit proti vydavatelstvím, která z ní mají profitovat.
Německý kabinet hodlá dát vydavatelstvím novým zákonem nástroj, pomocí nějž budou moct po provozovatelích vyhledávačů a zpravodajských agregátorů požadovat licenční poplatek za to, že na svých stránkách zobrazí vedle odkazu na článek i jeho ukázku.
Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová, německá ministryně spravedlnosti
„Vydavatelství tak získají přiměřený podíl na ziscích, kterých dosahují provozovatelé vyhledávačů a poskytovatelé služeb jim podobných tím, že využívají práci vydavatelství.“
Poplatek má být spojen zejména se zveřejňování textu. Uvedení pouze linku, kterým se uživatel dostane na web média s originální zprávou, zpoplatněno nebude, stejně jako použití obsahu v rámci citace. Nové opatření, které musí ještě schválit poslanci, se nebude vztahovat na bloggery, firmy, svazy, právní kanceláře ani soukromé uživatele celosvětové sítě. „Je to důležitý signál pro ochranu duševního vlastnictví na internetu,“ vyzdvihl návrh zákona ministr kultury Bernd Neumann. Přivítaly ho rovněž německé vydavatelské domy, které po takovém opatření již dlouhou dobu volají.
Google: Nastal černý den pro německý internet
Jenže Google ho označil za „černý den pro internet v Německu“. „Hledání a nalézání na německé síti bude masivně narušeno. Tento zásah do internetu nemá ve světě obdoby,“ kritizoval normu mluvčí Googlu Kay Oberbeck. Německý svaz IT branže Bitkom ho pokládá za negativní signál pro podnikatele a investory v odvětví a obává se, že je odláká z Německa. Výtky na adresu návrhu zazněly také od opozičních sociálních demokratů a Zelených nebo od Pirátské strany.
Německý Svaz digitální společnosti
„Jsme pevně přesvědčeni, že nová právní úprava vydavatelstvím nic nepřináší a jen přispívá k právní nejistotě. Není nutná, je strukturálně chybná a nepřinese větší svobodu tisku.“
„Lex Google“, jak jej okamžitě překřtila německá média, má podle komentátorů několik slabých míst. Primárně sice cílí na nejsilnějšího hráče mezi internetovými vyhledávači, formulace návrhu se ale na něj nemusí vztahovat. Podle ní mají totiž platit jen ti, jejichž „obchodní model je výrazným způsobem orientován na vydavatelské obsahy“. V případě Googlu se to ale týká jen zlomku jeho stránek, především agregátoru Google News. „Otázka, zda je tím Google vůbec dotčen, je zcela legitimní,“ potvrdil mluvčí. Odkázal přitom na studii poradenské společnosti TRG, o kterou se opírala i vláda, podle níž jen osm procent výsledků hledání na stránkách Googlu obsahově patří německým vydavatelstvím.
„Lex Google“ má dvojí stránku
Provozovatelé vyhledávačů a agregátorů navíc mohou podle komentátorů jednoduše přestat texty vydavatelství používat. Těm se tak sníží dosah jejich zpráv a klesne návštěvnost jejich stránek, která je jedním z klíčových faktorů pro nabízení internetové reklamy. Dle týdeníku Die Zeit jde v celé kauze vedle peněz také o demonstraci síly ze strany německých vydavatelství v čele s vlivným koncernem Axel Springer. „Jde také o to, ukázat gigantu Googlu, že si nemůže dělat, co chce. Zejména to, že si nemůže nechat vytvořit zákon,“ poznamenal Die Zeit.
