Německá vláda obhájila v Bruselu výjimku z placení zelené elektřiny

Berlín – Německý průmysl bude moci dál využívat výjimku z placení příspěvku na obnovitelné zdroje. Dohodla se na tom vláda kancléřky Angely Merkelové s Evropskou komisí. Místo současných 179 odvětví se však budou výhodnější podmínky nově vztahovat pouze na 65 odvětví. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel vyjádřil přesvědčení, že dohoda zachová statisíce pracovních míst.

Jednání s Evropskou komisí uzavřela německá vláda v pondělí večer. Zákon, který pro dohodu vytvoří právní podmínky, by měl kabinet přijmout v květnu. Ministr Gabriel očekává, že podle nových pravidel bude výjimku nárokovat zhruba 1 600 německých firem (dosud jich bylo kolem 2 000).

Podniky s energeticky náročnou výrobou budou díky výjimce platit jen 15 až 20 procent z výše „zelené přirážky“, kterou odvádějí spotřebitelé v ceně elektřiny. „Mimořádně energeticky intenzivním podnikům zákon zajistí, že zatížení nepřekročí 0,5 procenta jejich obratu,“ slíbil Gabriel.

Sigmar Gabriel a Angela Merkelová s koaliční smlouvou
Zdroj: ČTK/AP/Hannibal Hanschke/DPA

Německo výjimku pro energeticky náročné podniky vysvětluje tím, že vysoké náklady na obnovitelné zdroje by jinak připravily tamní průmysl o konkurenceschopnost na globálním trhu. „Díky úmluvě bude moct Německo zachovat statisíce pracovních míst v energeticky náročném průmyslu,“ nechal se slyšet Gabriel. S příliš velkými příspěvky, které musí na obnovitelné zdroje odvádět, se potýkají rovněž české podniky (čtěte víc).

Některé evropské země považovaly postup Berlína za nedovolenou státní podporu domácímu průmyslu. Evropská komise proto od loňského prosince německý systém výjimek prověřovala.

Petr Robejšek, ekonom:

„Všechno, co slouží průmyslu, sleduje každá německá vláda s velkou pečlivostí a snaží se k tomu – pokud možno pozitivně pro průmysl – přihlédnout.“

V současnosti platí zvýhodněné podniky „zelenou přirážku“ ve výši 0,05 centu (1,4 haléře) za kilowatthodinu. Domácnosti a malé firmy platí 6,24 centu (1,71 koruny) za kilowatthodinu. Průměrná německá čtyřčlenná domácnost tak ročně zaplatí na podpoře obnovitelných zdrojů zhruba 220 eur (6 000 korun).

Příspěvek na obnovitelné zdroje obsažený v ceně elektřiny slouží k pokrytí rozdílu mezi tržní cenou a garantovanou cenou, kterou se stát zavázal provozovatelům obnovitelných zdrojů vyplácet. Podpora má přispět k většímu rozvoji obnovitelných zdrojů, které by podle plánů německé vlády měly nahradit jaderné elektrárny a část uhelných.

Strop pro nové obnovitelné zdroje

Berlín zároveň stanovil strop pro stavbu nových obnovitelných zdrojů energie. Úpravou legislativy chce kabinet zpomalit růst cen elektřiny. Ta se v posledních letech zdražovala zejména kvůli zvyšujícím se nákladům na podporu obnovitelných zdrojů.

„Je to vlastně ukázka toho, že to největší zelené nadšení už Německo opouští a uvědomuje si, že růst obnovitelných zdrojů musí mít určité mantinely,“ říká David Tramba, odborník na energetiku časopisu Ekonom.

Limitována bude taky výstavba nových větrných zdrojů. Jak zdůraznil ministr Gabriel, Německo by nemělo ohrožovat sousedy Německa neplánovanými přetoky elektřiny ve chvílích, kdy je kvůli příznivému počasí výroba elektřiny na maximu. Ochranu před tímto problémem, který se týká i Česka (čtěte víc), by mělo zajistit vybudování podmořského vedení z Německa do Švédska a Norska. Tam bude možné nadbytečnou elektřinu uložit pomocí přečerpávacích elektráren.

Novela stanovuje také rozmezí, do kterého by se měl vejít podíl zelené elektřiny na celkové výrobě elektřiny v Německu. Zatímco v současnosti činí zhruba 25 procent, v roce 2025 by se měl pohybovat mezi 40 a 45 procenty a v roce 2035 mezi 55 a 60 procenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun.
před 6 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.