Němci v květnu vyvezli o 30 procent méně než loni. Propad byl hlavně u Británie a USA

Vývoz z Německa klesl v květnu meziročně o 29,7 procenta na 80,3 miliardy eur. Proti dubnu však stoupl o devět procent. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil německý statistický úřad. Ve stejný den uvedl slovenský statistický úřad, že celkový export ze Slovenska v květnu v porovnání se stejným obdobím loňska klesl o 33,9 procenta na 4,6 miliardy eur.

Vývoz do zemí EU se v květnu proti stejnému měsíci loni propadl o 29 procenta, z toho do zemí eurozóny o 29,1 procenta. Export mimo Unii klesl o 30,5 procenta. 

Tempo poklesu vývozu bylo u jednotlivých zemí různé. Zatímco vývoz do Číny se snížil o mírnějších 12,3 procenta, export do zemí těžce zasažených koronavirem prudce klesl. Vývoz do USA se propadl o 36,5 procenta a do Velké Británie o 46,9 procenta.

Meziroční pokles vývozu však byl v květnu o něco mírnější než v dubnu, kdy se export snížil nejvíce od roku 1950. V květnu již totiž země začala uvolňovat omezení zavedená s cílem zabránit šíření nemoci covid-19. 

Německá obchodní a průmyslová komora DIHK a Spolkový svaz německého průmyslu BDI očekávají za celý rok pokles exportu o 15 procent. V příštím roce by pak měl mírně oživit a pokud se situace výrazně zlepší, mohl by se zvýšit až o sedm procent, uvedl šéf oddělení pro zahraničí obchod DIHK Volker Treier.

Vývoz je spolu se soukromou spotřebou jedním z pilířů německé ekonomiky. Německá vláda odhaduje, že ekonomika země letos klesne o 6,3 procenta. To by byl nejhorší propad od druhé světové války. V květnu se přebytek bilance zahraničního obchodu propadl na 7,1 miliardy eur (189,2 miliardy korun) z loňských květnových 20,7 miliardy eur.

Vývoj německé ekonomiky je velmi důležitý i pro české hospodářství. Na tento trh směruje zhruba třetina českého exportu.

Propad slovenského zahraničního obchodu se v květnu zmírnil

Tempo propadu zahraničního obchodu Slovenska, který poznamenala pandemie choroby covid-19, se v květnu částečně zmírnilo. Vývoz a dovoz zboží a služeb ale nadále výrazněji zaostaly za stejným obdobím loňska, obchodní bilance se po dvou měsících vrátila do přebytku. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil slovenský statistický úřad.

Celkový export ze Slovenska v květnu v porovnání se stejným obdobím loňska klesl o 33,9 procenta na 4,6 miliardy eur (123 miliard korun). Dovoz se snížil 35,8 procenta na 4,4 miliardy eur (117,7 miliardy korun). V dubnu byl propad obchodní bilance ještě výraznější, například vývoz meziročně klesl o více než dvě pětiny.

Přebytek zahraničního obchodu Slovenska v květnu dosáhl 199,6 milionu eur (5,3 miliardy korun), v předchozím měsíci obchodní bilance po revizi údajů vykázala deficit 460,4 milionu eur (12,3 miliardy korun).

V květnu na Slovensku již vyráběly závody všech čtyř automobilek, které přerušily produkci vozidel po propuknutí pandemie covidu-19 v zemi letos v březnu. Automobilový průmysl byl v uplynulých letech, kdy si země udržela pozici největšího výrobce aut v přepočtu na obyvatele, hlavním motorem růstu slovenské ekonomiky.

Pro Česko je Slovensko po Německu druhým nejvýznamnějším exportním teritoriem. Loni se tam z Česka vyvezlo zboží za 346 miliard korun (do Německa za 1 449 miliardy korun). Vyplývá to ze zprávy Svazu průmyslu a  dopravy

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 2 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 5 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled