Ne všichni, kdo chtějí půjčku, jí získají. Výpis z registru dlužníků může jejich plán zmařit

2 minuty
Ne všichni, kdo chtějí půjčku, jí získají
Zdroj: ČT24

Celkový objem bankovních úvěrů stoupá, ke konci září činil necelé tři biliony korun, vyplývá z údajů České bankovní asociace. Hlad po úvěrech, motivovaný i nízkými úroky, často ještě sílí před Vánoci. S tím také roste i význam registrů dlužníků, protože právě tady se často rozhodne, zda půjčku dotyčný dostane, nebo odejde s prázdnou. Finanční instituce totiž po nahlédnutí do registrů v posledních měsících odmítnou téměř 40 procent klientů.

Obchodní centra se plní a lidé utrácejí. V listopadu o to víc, protože se blíží Vánoce. Taky proto si lidé půjčují ve velkém a většinou k tomu potřebují výpis z registru dlužníků. Každý klient musí vyplnit formulář. Spolu s ním si musí připravit ještě občanský průkaz a dvě stě korun na výpis z bankovního a stejnou částku i z nebankovního registru. Teprve poté zmáčkne pořadové číslo, podepíše a dostane doklad o zaplacení.

Největší sezona je právě před Vánoci, kdy si lidé hodně žádají o úvěry a snaží se sehnat informace o svém zadlužení.
Jiří Rajl
výkonný ředitel Nebankovního registru

Jen na toto centrum denně chodí kolem stovky lidí. Často sem s plnou mocí míří i Jiří Kulka, který o výpis žádá za své klienty. „Chodím sem tak dvakrát, třikrát do týdne. Úroky jsou nyní tak nízké, že se vyplatí těm lidem půjčit. Potřebuji od nich žádost a plnou moc,“ říká Jiří Kulka z Reality.

Zadlužení
Zdroj: ČT24

Celkové zadlužení se za deset let zvýšilo 3 krát. I to je důvod, proč některé banky odmítají poskytnout lidem další úvěr, a to i když je jejich platební morálka dobrá. Ne všichni zájemci o půjčku si ale do registru musejí dojít sami, řada firem do něj nahlíží přímo. „Tak tady třeba v této úvěrové zprávě vidíme, že na konkrétní smlouvě je klient 169 dnů po splatnosti. Toto je pro nás poměrně vysoká hodnota, takže žádost takového klienta bychom asi neschválili,“ říká specialistka úvěrových rizik Provident Markéta Mikulková.

Tato firma se do úvěrového registru přihlásila v srpnu dobrovolně. Příští rok by ale měl jít do parlamentu zákon, který to společnostem, co půjčují peníze, nařizuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...