Praha - Poslední týdny přinesly hned několik návrhů na změny sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). V Poslanecké sněmovně jsou odborné debaty nahrazovány nepřehledným politikařením, je proto obtížné se v návrzích a jejich efektech vyznat. Původní návrh zákona se zabýval úpravou podmínek osvobození od daně při dovozu zboží ze zemí mimo EU. Postupně však přibyly tři návrhy na úpravu sazby DPH a návrh na odpočet DPH pro podnikatele na všechny, nikoli jen užitkové vozy. Právě dnes se bude ve sněmovně rozhodovat o tom, jak bude sazba DPH vypadat.
DPH má v Česku v současné době dvojí sazbu, přestože ji většina ekonomů doporučuje výhledově sjednotit. Základní sazba je v ČR stejně jako v Německu či na Slovensku ve výši 19 procent. Evropská komise stanovila její minimum na 15 procent a zároveň vymezila zboží a služby, pro které může platit snížená, avšak minimálně 5procentní sazba. V ČR je snížená sazba ve výši 9 procent a platí například na potraviny, tiskoviny, na umělecké předměty, na teplo či na bydlení.
Snížením nižší sazby proti krizi?
ČSSD navrhuje jako jedno z protikrizových opatření snížit dolní sazbu z nynějších devíti na šest procent. Chce tím stimulovat poptávku po převážně domácí produkci a zároveň pomoci vrstvám, které jsou nejtíživěji zasaženy hospodářskou recesí. „Přílišné hýbání se sazbami nikdy příliš nepomohlo, zvláště pak jejich snižování nikdy nevedlo k tomu, aby se zároveň snížily ceny,“ tvrdí však redaktorka E15 Jana Havligerová.
Ředitel daňového oddělení společnosti PWC David Borkovec dodává, že potraviny navíc trpí nepružnou poptávkou, takže už tak malá změna v ceně by měla mezi spotřebiteli ještě menší odezvu. S návrhem ČSSD nesouhlasí ani ministr financí Miroslav Kalousek, podle kterého by rozpočet přišel asi o 20-21 miliard korun.
ČR může mít jednu sazbu. Ale za jakou cenu?
Další dva návrhy pocházejí z dílny občanskodemokratických poslanců. Vlastimil Tlustý navrhuje snížit horní sazbu z 19 na 15 procent, což by podle Kalouska připravilo stát zhruba o 41-50 miliard. Petr Pleva chce naopak zvýšit dolní sazbu z 9 na 15 procent, což by státu naopak potřebné prostředky přineslo. V případě, že by prošly oba návrhy poslanců ODS, měla by ČR jedinou sazbu. Tu má v EU zatím pouze Dánsko, a to o deset procent vyšší, 25 procent.
Zatímco snížení DPH prodejci do cen zpravidla promítají jen neochotně a raději si zvýší marži, zvýšení DPH typicky provází cenový skok vzhůru. Češi se o tom mohli přesvědčit naposledy v loňském roce, kdy se snížená sazba zvýšila z 5 na 9 procent, což se promítlo v nejvyšší míře inflace za 10 let, a to 6,3 procenta.
Odpočet podnikatelské DPH u aut: nefér výhoda i stimul pro autoprůmysl
Ministerstvo financí do novely navrhlo zařadit možnost, aby podnikatelé mohli uplatňovat odpočet DPH u všech osobních aut, a nikoli jen u užitkových, jak tomu bylo doposud. „Já prostě nevidím důvod, proč by jedna strana ekonomiky, podnikatelé, mohla mít možnost odpočtu, a běžný občan ne,“ namítá však ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.
Spekulace okolo změny odpočtu DPH v uplynulých dnech vyvolaly sníženou poptávku podnikatelů po nových autech. Až bude v odpočtech jasno, poptávka dostane podle analytiků nový impuls. „Novela vyvolá novou poptávku a bude pozitivním dopadem pro prodejce a výrobce automobilů v ČR,“ potvrzuje ale předpoklady ministerstva Borkovec.
