Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek prošel vládou

Vláda schválila návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Na Twitteru o tom informovala mistryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Šlechtová před zasedáním kabinetu uvedla, že úřad vypořádal většinu výtek, které vznesly jiné resorty. Ministerstvo tak slibuje, že zákon poskytne zadavatelům větší pravomoci, ovšem při větší transparentnosti a snížené byrokracii.

Zákon o veřejných zakázkách kabinet projednával už na minulé schůzi vlády. Z čtrnácti set připomínek zbylo zhruba třicet, z nichž většinu ministerstvo do pondělního zasedání vlády vypořádalo. Šlechtová před začátkem jednání uvedla, že zbývají pouze čtyři rozpory. 

Jedná se o zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek, není to novela. Implementuje do českého práva tři evropské směrnice.
Karla Šlechtová
ministryně pro místní rozvoj

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) původně návrh například neřešil přístup zahraničních firem s nejasnou majetkovou strukturou k veřejným zakázkám, což odporuje koaliční smlouvě. Po schválení zákona ale uvedl, že i zahraniční firmy budou muset prokazovat v případě zájmu o veřejné peníze svou strukturu.

Zákon, který chce ministerstvo přejmenovat na zákon o zadávacích řízeních, musí platit nejpozději od 18. dubna 2016. Do té doby musí Česko převést evropské směrnice do národní legislativy. Zároveň by měl být zrušen dosavadní zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon, související právní předpisy pak čekají úpravy.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že jde o jeden z nejdůležitějších návrhů v rámci mandátu této vlády. Koalice je proto připravena se zasadit o to, aby hladce prošel schvalovacím procesem v parlamentu. Šlechtová věří, že díky tomu, že se na přípravě normy podíleli také poslanci a senátoři opozičních politických stran, nebude se schválením problém. V případě potřeby by ale mohli svolat i mimořádnou schůzi.

Hospodářská komora: Zákon má být kvalitní, ne aby se jenom stihl do dubna

Návrh zákona kritizovala Hospodářská komora. „Apelujeme na vládu České republiky, aby tento stěžejní zákon, představující v roce 2014 sumu 600 miliard Kč, nepodpořila v této verzi jen za účelem platnosti od 18. dubna 2016, ale aby se zaměřila na to, aby zákon byl kvalitní," uvedla Hospodářská komora. 

Výkonná ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková, která se veřejnými zakázkami zabývá, se pak obává, že se na nová pravidla nestihne nikdo připravit. „Kdyby předkladatelé zákona netrávili tolik času se změnami již zažité terminologie, mohli mít daleko více času na přípravu zásadních ustanovení zákona i navazujících předpisů. Zákon se nyní řeší na poslední chvíli. I pokud se stihne schválit do konce roku, úředníci ani firmy se do dubna nestihnou nová pravidla naučit,“ varuje Koláčková.

Stavba kruhového objezdu v obci Horní Lideč
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Cena už nebude jediným kritériem pro získání zakázky

„Je v mnoha věcech striktnější vůči transparentnosti zadávání veřejných zakázek,“ uvedla Šlechtová, „zároveň dává více odpovědnosti, ale také příležitosti zadavatelům.“

Nová norma, která určuje podmínky zadávacího řízení, například zakazuje uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona či zadavatele. Ministerstvo pro místní rozvoj chce také u některých typů tendrů zakázat vybírání vítěze pouze podle nejnižší ceny, respektive zavádí více povinných hodnoticích kritérií. Veřejným institucím chce umožnit zadávat zakázky na právní služby při soudních a správních sporech bez výběrového řízení. Zadavatel by také mohl vyloučit uchazeče, který se dříve neosvědčil.

Vláda nakonec ze zákona vyškrtla možnost navýšení limitů pro takzvané vícepráce ze současných 30 na 50 procent původní ceny. Dodatečné práce tak stále nebudou moci přesáhnout 30 procent z ceny zakázky. Kabinet také podle ministryně rozhodl, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude nadále rozhodovat i o projektech spolufinancovaných z peněz EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČesko se plynem zásobit stihne, ujišťuje expert. Snížení cen však slíbit nelze

České zásobníky plynu jsou naplněné ze zhruba 61 procent, řekl ČT ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a energetický konzultant Jiří Gavor. Podle organizace Gas Infrastructure Europe jsou zásoby plynu v EU pro toto období roku na méně než 58 procentech, což je rekordně nízká úroveň. Požadavek EU týkající se zásob plynu před zimou v poměru ke spotřebě podle Gavora Česko určitě překročí. Vysvětluje také, co vede k pomalejšímu naplňování, než je obvyklé. „Obchodníkům se pochopitelně nechce nakoupit plyn za nevýhodnou cenu a navíc ještě zaplatit poplatek za skladování (…) s rizikem, že později cena plynu klesne,“ uvedl. Zatímco ohledně zásob je optimistický, snížení cen je podle něj nejisté. Jednak záleží na vývoji konfliktu USA s Íránem, v jehož uklidnění Gavor doufá do amerických voleb na začátku listopadu, jednak cenu plynu v Česku ovlivňují i zásoby ostatních evropských zemí. „Problémem je třeba nedostatek na straně Německa, což může vyhnat ceny na trhu výše,“ upozorňuje.
7. 8. 2026

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Světové ceny potravin jsou na tříletém maximu, zjistila FAO

Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
7. 8. 2026

Bulharsko končí s cenami v levech. Pocit zdražení přetrvává

V Bulharsku v neděli skončí roční ochranná lhůta, během níž museli obchodníci po přijetí eura uvádět ceny také v původních levech. Přestože podle průzkumu Evropské komise země změnila měnu bez větších problémů, část obyvatel má pocit, že se výrazně zdražilo.
7. 8. 2026

Za dotační podvod ohledně Technologického parku poslal soud do vězení dva muže

Pražský městský soud poslal na sedm let do vězení dva muže za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v souvislosti s projektem Technologického parku v Písku, sdělila ČT mluvčí soudu Kateřina Eliášová. Dvojice podle verdiktu na projekt neoprávněně vylákala přes 223 milionů korun. Muži zároveň deset let nesmí pracovat s dotacemi a většinu peněz musí státu vrátit. Rozhodnutí zatím není pravomocné, jeden z mužů se odvolal. Lhůtu pro odvolání si ponechal druhý odsouzený i žalobce.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

Evropská unie má rekordně nízké zásoby zemního plynu

Zásoby zemního plynu v Evropské unii jsou pro toto období roku na rekordně nízké úrovni. Zásobníky jsou naplněny z méně než 58 procent, což je nejméně od začátku vedení statistik v roce 2011 a o dvanáct procentních bodů méně než před rokem. Vyplývá to z údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE). Americko-izraelská válka proti Íránu omezila globální dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), takže v zimě hrozí citelný růst cen plynu, píše Reuters. V Česku jsou zásobníky naplněny z více než 60 procent.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

Průmyslová výroba v červnu vzrostla nejvíce od prosince

Průmyslová výroba v Česku v červnu meziročně stoupla o čtyři procenta, tedy nejvíce od loňského prosince. Dařilo se většině průmyslových odvětví, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se produkce v průmyslu zvýšila o 1,2 procenta. Podle ČSÚ naopak zpomalil meziroční růst stavební výroby. Z květnových 4,4 procenta klesl na dvě procenta. O 11,5 miliardy korun byl podle předběžných údajů ČSÚ meziročně nižší zahraniční obchod Česka, který v červnu skončil přebytkem 15,5 miliardy.
6. 8. 2026Aktualizováno6. 8. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klesající produktivitu práce během vlny veder

V Česku v úterý padly teplotní rekordy na všech měřicích stanicích, které jsou v provozu alespoň třicet let. Podle výzkumu Allianz Trade může za každý další stupeň nad třicítkou klesnout produktivita práce zhruba o tři procenta, naopak náklady na energie kvůli chlazení mohou růst o 1,2 procenta. Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika by ztráty v horkém roce vycházely na vyšší jednotky, maximálně nižší desítky miliard korun. To by odpovídalo slabší až střední povodni. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) zmínil ještě vyšší teploty na jihu Evropy, které mohou být inspirací pro tvorbu krizových plánů v Česku. Při rostoucích teplotách bude nutné upravovat pracovní prostředí jednotlivých zaměstnanců, předestřel předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
5. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.