Nafta dál zlevňuje, u benzinu se pokles cen zastavil

Pokles ceny benzinu se tento týden zastavil. Cena za nejprodávanější Natural 95 byla ve středu stejná jako před týdnem ve čtvrtek a činila 29,68 koruny za litr. Od dubna přitom setrvale klesala. Nafta za poslední týden zlevnila o 11 haléřů na průměrných 28,52 Kč/l. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje.

Cena benzinu se nyní dostala na úroveň začátku loňského prosince. Setrvale klesala od letošního dubna, kdy litr benzinu motoristé kupovali u českých pump v průměru za 31,20 koruny. Za čtvrt roku tedy litr benzinu zlevnil zhruba o 1,50 koruny. Tento týden ceny vzrostly v pěti krajích České republiky, nejvýrazněji (o 44 haléřů za litr) v Kraji Vysočina.

Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak řekl, že stagnaci cen benzinu předpokládal. Podobný trend má podle něj pokračovat i nadále. „Propad cen ropy se zastavil, přičemž typ Brent stojí přibližně 47 dolarů za barel,“ vysvětlil. Připomněl, že česká koruna se naopak nadále pomalu zhodnocuje vůči americkému dolaru. V dolarech jsou pohonné hmoty obchodovány na komoditní burze v Rotterdamu. Čím je koruna vůči americké měně silnější, tím levnější mohou být benzin a nafta u tuzemských čerpacích stanic.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Nejdražší pohonné hmoty zůstávají v Praze. Řidiči v hlavním městě zaplatí za benzin průměrně 30,68 Kč/l. Nad třicetikorunovou hranicí je Natural 95 v Jihomoravském kraji a nově i na Vysočině. Naftu nabízejí čerpací stanice v metropoli za průměrných 29,71 Kč/l.

Naopak nejnižší průměrná cena pohonných hmot zůstala i po mírném zdražení v Pardubickém kraji. Za benzin se tam platí 29,19 Kč/l, za naftu 27,84 Kč/l.

Nejdražší benzin je v Itálii

Podle dřívějších údajů Evropské komise jsou z okolních zemí levnější pohonné hmoty jen v Polsku, kde litr benzinu stojí v průměru 27,40 Kč. V Německu je za 35,60 Kč, na Slovensku za 32,60 Kč a v Rakousku za 30,40 Kč. Nejdražší benzin je z porovnávaných zemí v Itálii, kde cena atakuje 40 korun za litr. Naopak nejlevnější je Bulharsko (26,60 Kč). Důvodem rozdílů je především výše spotřební daně.

Propad cen ropy se aktuálně zastavil a severomořský Brent stojí asi 47 dolarů za barel. Obava těžařů z dalšího zlevňování suroviny ale přetrvává. Podle Mezinárodní energetické agentury se nabídka ropy na trhu v červnu zvýšila. Navzdory prodloužení dohody kartelu OPEC a Ruska o omezení těžby čerpali signatáři nad stanovené limity.

Dodržování dohody bylo v červnu nejhorší za šest měsíců, uvedla agentura. Zatímco v květnu byla dohoda dodržována z 95 procent, v červnu to bylo jen ze 78 procent. Striktní omezení produkce v Saúdské Arábii, Kuvajtu, Kataru a Angole vyvážil růst těžby nad určený strop v Alžírsku, Ekvádoru, Gabunu, Iráku, Spojených arabských emirátech a Venezuele. 

Nahrávám video

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík se domnívá, že ceny ropy pod 50 dolary za barel nejsou dlouhodobě udržitelné. A pak se jejich růst – protože cena ropy je rozhodující pro ceny pohonných hmot – přelije i do vzestupu cen u pump. Tuto pravděpodobnost vidí jako značnou. Naopak prostor pro přechodné zlevňování už vidí jako velmi malý, v řádu „mála desetihaléřů“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 8 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 10 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 15 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.