Praha - Pokud člověk vlastní pozemky, měl by se také zajímat, co se na nich děje. To samozřejmě i v případě, že je sám nevyužívá, ale například je někomu pronajímá. Může se totiž stát, že když si vlastník svůj pozemek dostatečně nehlídá, postaví někdo bez jeho vědomí na pozemku stavbu. Co se s takovou stavbou dá dělat, pokud se vlastníkovi pozemku, který se po letech přišel na své „políčko“ podívat, nezamlouvá?
Taková stavba je stavbou neoprávněnou, tedy stavbou bez občanskoprávního titulu (např. smlouvy o věcném břemenu, nájemní smlouvy s vlastníkem pozemku), který by stavebníka opravňoval umístit stavbu na cizím pozemku. Je velmi pravděpodobné, že neoprávněná stavba bude zároveň stavbou nepovolenou. Jen těžko by totiž stavebník od stavebního úřadu získal potřebné územní rozhodnutí, územní souhlas, nebo dokonce stavební povolení, aniž by se o tom vlastník pozemku dověděl.
V tom případě je možné napřed nahlásit tuto stavbu u stavebního úřadu. Pokud by poté stavebník požádal o její dodatečné povolení, musel by zároveň doložit doklad prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku. V opačném případě stavba nebude dodatečně povolena, ale bude nařízeno její odstranění. Vlastník pozemku pod stavbou by byl navíc účastníkem jak řízení o odstranění stavby, tak o jejím dodatečném povolení.
Spor o pozemkovou hranici
Zvláštním případem je situace, kdy se vlastník sousedního pozemku domnívá, že stavba zasahuje na jeho pozemek. Někdy postačí nechat si pozemek znovu zaměřit. Když tak ale učiní oba sousedé, mohou být obě zaměření kontroverzní. V případě, že dojde ke sporu o průběh pozemkové hranice a nedojde mezi sousedy k dohodě, nemůže si o takové námitce učinit úsudek ani stavební úřad, neboť se jedná o námitku občanskoprávní povahy týkající se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv. V tom případě stavební úřad řízení přeruší a odkáže účastníky, aby se obrátili na soudu.
Rozhodnutí soudu
Soud je tedy vůbec jediným orgánem, který může o stavbě na cizím pozemku rozhodnout, nedojde-li mezi stranami k dohodě. Soud má dle § 135 odstavce c občanského zákoníka celkem tři možnosti. Na návrh vlastníka pozemku může soud rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.
Vydržení
Je třeba upozornit také na možnost takzvaného vydržení pozemku pod stavbou. To je však možné jen za splnění velmi přísných podmínek stanovených zákonem a také o něm rozhoduje soud. Oprávněný držitel se stává vlastníkem nemovitosti, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let. Rozhodující a nejtěžší bude v tomto případě prokázat, že stavebník byl po celou dobu držby v dobré víře, že mu pozemek patří.
