Situace, že by v Česku nebylo na důchody, nehrozí. V Interview ČT24 o tom ujistila předsedkyně komise pro spravedlivé důchody a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Bylo by ale podle ní vhodné vést již děti k tomu, že si na penzi budou muset spořit, dodala. Komise, kterou Nerudová vede, má připravit podklady pro změny penzijního systému a předala již své první podněty ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové (ČSSD).
Na důchody bude, ujišťuje předsedkyně důchodové komise. Chce ale propagovat i spoření
Danuše Nerudová v Interview ČT24: Byli bychom rádi, aby byla zdůrazňována individuální spořící složka (zdroj: ČT24)
Komise pro spravedlivé důchody zasedala zatím třikrát. Průběh jejích schůzí někteří členové kritizovali, například podle poslance opoziční ODS Jana Bauera je jednání chaotické a diskuse neřízená. Předsedkyně komise to odmítla. Naopak zdůraznila, že již předala první dílčí návrh ministryni Maláčové.
„Je to návrh vyměřovacích základů. Dohodli jsme se, že nebudeme hovořit o fiktivních vyměřovacích základech, ale o vyměřovacích základech pečujících osob. Panovala široká shoda na konceptu sdílení základů ve smyslu, že by to měl být dobrovolný koncept,“ přiblížila Danuše Nerudová.
Pečující osoby jako náhrada služby státu
Podpora pečujících osob je podle ní klíčová proto, že tito lidé suplují, co by měl dělat stát sám. „Tak jako nebyla místa v mateřských školkách, a když stát dobudoval kapacity, tak se porodnost zastavila, teď čelíme stárnutí populace a budeme stejným způsobem čelit tomu, že nebudou místa v domovech důchodců,“ soudí předsedkyně důchodové komise.
„Službu, kterou by měl poskytovat v první řadě stát, budou suplovat rodiny – lidé, kteří budou často odcházet do předčasného důchodu, protože budou pečovat o starší osobu, protože ji nebude možné umístit do nějakého zařízení,“ dodala.
Právě návrhy pro Maláčovou mají být hlavním produktem práce komise a pro její předsedkyni je jejich existence i měřítkem úspěchu. Kritici komise pro spravedlivé důchody totiž tvrdí, že pestrá směs osobností od expertů přes politiky po zaměstnavatele a odbory je jednak příliš velká a jednak příliš nejednotná.
Podle Danuše Nerudové to tak ale není. „Naopak si myslím, že 40 členů, kteří zahrnují jak akademickou sféru, tak sociální partnery, tak zástupce poslaneckých a senátorských klubů, je plénum, které může dojít k tomu, že se shodne na nějakém návrhu a ta shoda může být i v politické rovině,“ míní.
Více důchodové gramotnosti
Podobně jako ministryně Maláčová je i Danuše Nerudová optimistická v tom ohledu, že podle ní nehrozí kolaps důchodového systému. „Musím se vyjádřit k mediální zkratce, že nebude na důchody. Na důchody samozřejmě bude. Je to ale o tom diskutovat o prioritě na výdajové straně státního rozpočtu,“ uvedla.
V případě, že by se v systému objevila zásadní trhlina, existuje podle ní „parametrická změna, která velmi rychle může systém vybalancovat zpátky“ – totiž zvýšení věku odchodu do důchodu. K tomu se ale komise nebude vyjadřovat s tím, že jde o politické rozhodnutí, které spočívá výhradně na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Za problém považuje předsedkyně důchodové komise spíše nedostatečné povědomí občanů o penzijním systému. Důsledkem je i to, že 96 procent důchodů je placeno výhradně ze státního.
„My bychom byli rádi, aby byla zdůrazňována individuální spořicí složka. (…) Měli jsme velké projekty o finanční gramotnosti, troufám si říct, že se finanční gramotnost obyvatel zlepšila. Teď je třeba zaměřit se na důchodovou gramotnost obyvatelstva a na artikulaci problému: Že je to problém, před kterým nikdo neuteče a každý by si měl v 18 letech začít spořit na důchod,“ zdůraznila Nerudová.