MMF: Ukrajině půjčíme. Ale až se domluví s věřiteli

Kyjev/Washington – Ukrajinský účet by se měl díky pomoci od Mezinárodního měnového fondu (MMF) zvýšit o 17,5 miliardy dolarů (445,7 miliardy korun). Než ale Kyjev peníze, které nutně potřebuje na chod státu, dostane, musí splnit několik podmínek – musí zavést potřebné reformy, šetřit a hlavně je potřeba, aby se do června dohodl se svými věřiteli na nových podmínkách pro vydané dluhopisy.

Nahrávám video

MMF chce po Ukrajině dohodu o restrukturalizaci dluhu z jednoho prostého důvodu – fond jí může půjčit peníze pouze za předpokladu, kdy bude její dluh udržitelný. Samotný Kyjev již dříve uvedl, že by chtěl dohodu do června skutečně uzavřít, ale řada odborníků je skeptická a nevěří, že se to do tohoto termínu skutečně podaří. „Ukrajina bude chtít snížit nominální hodnotu dluhopisů, respektive i odepsat část dluhu. Já předpokládám, že na to investoři nepřistoupí a že se bude zejména hrát o to, že Ukrajině nabídnou spíše to, co standardně bývá, tedy prodloužení splatnosti,“ myslí si Pavel Neset z Vysoké školy obchodní.

Další možností by mohlo být snížení úroků, které Ukrajina platí. Před časem je totiž vyhnalo nahoru snížení ratingu u agentury Moody's do spekulativního pásma.

„Je důležité, aby Ukrajina a věřitelé dosáhli dohody v souladu s našimi třemi kritérii a udělali tak před naší kontrolou,“ uvedl v prohlášení mluvčí MMF Gerry Rice. Zmiňovaná kontrola je naplánovaná na polovinu června. Ukrajinský dluh se musí do té doby stabilizovat, aby byl Kyjev schopný fondu půjčku splácet a aby se také zbavil svých problémů s platební bilancí. „Potřeby Ukrajiny k finanční stabilizaci jsou oceňovány na nějakých čtyřicet miliard amerických dolarů ve výhledu nějakých následujících čtyř let,“ uvádí Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pád hřivny k dolaru (od roku 2014)
Zdroj: ČT24

Fond vedle toho ještě požaduje, aby začala Ukrajina výrazně šetřit – do roku 2020 se podíl dluhu k HDP má snížit na 71 procent. 

Celkově dluží Ukrajina svým pěti největším věřitelům přibližně deset miliard dolarů. Největším z nich je investiční fond Franklin Templeton. A právě na jeho ochotě ke kompromisům teď do značné míry závisí osud celé země.

Od Německa dostane Kyjev 500 milionů eur

Minulý týden se v Berlíně sešla německá kancléřka Angela Merkelová s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem. Výsledkem schůzky byl příslib německé půjčky ve výši 500 milionů eur a kancléřčino ubezpečení, že její vláda bude pobízet firmy k investicím do válkou zničené ekonomiky. Německá půjčka sice za Ukrajinu nevyřeší její problémy, ale rozhodně znamená výraznou pomoc. Podle Jaceňuka by měly peníze směřovat do budování infrastruktury a část z nich chce použít také pro poskytování úvěrů malým a středním domácím podnikům (čtěte více).

Agentura S&P srazila rating Ukrajiny hlouběji do spekulativního pásma

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's snížila úvěrový rating Ukrajiny z dosavadní známky CCC- na stupeň CC. Agentura se domnívá, že Ukrajina nebude prakticky jistě schopna splácet svůj dluh v zahraniční měně. Varovala rovněž, že by rating mohla znovu zhoršit.

„Negativní výhled odráží zhoršující se makroekonomické podmínky a rostoucí tlak na finanční sektor, právě tak jako naše přesvědčení, že neschopnost Ukrajiny dostát svým závazkům v zahraniční měně je prakticky nevyhnutelná,“ uvedli analytici S&P.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
10:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
09:58Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánovčera v 21:06‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
včera v 20:34‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
včera v 20:15‌‌

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.