Ministři dali zelenou elektronické evidenci tržeb

Praha - Vláda dnes schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb. Na Twitteru o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministerstvo financí si od toho slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, hlavně daně z přidané hodnoty. Systém by měl být spuštěn podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) nejdříve v únoru 2016. Pravicová opozice normu kritizuje.

„Po zákonu o prokazování původu majetku je zákon o elektronické evidenci tržeb, který dnes vláda schválila, dalším důležitým nástrojem k zamezení daňových úniků,“ uvedl premiér Sobotka. Účinnost zákona bude podle něj taková, aby umožnila dotčeným subjektům se na spuštění elektronické evidence tržeb dostatečně připravit. 

Vládní strany se už na počátku května výrazně přiblížily k definitivní dohodě o evidenci tržeb. Shoda panovala v obecné rovině, lidovci akorát ještě chtěli počkat na konkrétní paragrafové znění návrhu. Sociální demokracie byla pro. Návrh podporovala i Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Naopak nesouhlasné hlasy zaznívaly především z opoziční TOP 09 a ODS anebo například od Asociace podnikatelů a manažerů a Strany soukromníků.

  • Opoziční občanští demokraté dokonce opakovaně hrozili při projednávání zákona ve sněmovně obstrukcemi. „Budeme využívat všech nástrojů, které nám poskytuje jednací řád, aby zákon schválen nebyl,“ prohlásil například předseda ODS Petr Fiala.

Prezident Miloš Zeman k EET

„Angličané mají takové krásné přísloví - Solve the problem when you face it. Řešte problém, když mu čelíte. To znamená, že zakrátko uvidíme na daňových výnosech, jestli to bude, nebo nebude fungovat.“

Proti zavedení elektronické evidence tržeb dnes zároveň v Praze na Klárově protestovalo asi sedmdesát lidí. Akce se zúčastnili mimo jiné zástupci Svobodných, Pirátů a ODS. V projevech zaznělo, že ministr financí Andrej Babiš (ANO) podporuje jen velké firmy a nebere v potaz menší podnikatele. „Je to šikana drobných živnostníků,“ řekl Petr Mach (Svobodní). Okolo dvanácté hodiny se demonstrující přesunuli před Úřad vlády, během pochodu a následně před budovou úřadu zazněla hesla jako „už žádné klacky pod nohy“ nebo „stát není firma“.

Návrh však nakonec vládou prošel, přestože i koaliční lidovci chtěli, aby se o něm dnes nejednalo, protože podle nich obsahuje faktické i věcné chyby. „Materiál například nereflektuje dohodu koaliční rady, že výčet živností, na které bude evidence tržeb aplikována, bude řešen nařízením vlády,“ sdělil ministr zemědělství Marian Jurečka. 

Kavárna
Zdroj: ČT24/ISIFA/CandyBox Images

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) připravila pro podnikatele přehledný server. „Je to nestranný server, kde se zdarma všichni podnikatelé můžou podívat, co vše je bude čekat, koho se to bude týkat, co si pořídit. Na jakoukoliv otázku do 48 hodin zodpovíme,“ konstatuje předseda představenstva AMSP Karel Havlíček.

  • „Je to revoluční zákon, je to zásadní zákon pro boj proti šedé ekonomice. Je ve prospěch všech občanů. Pevně věřím, že i v rámci sněmovny budeme úspěšní. Nerozumím tomu, že opozice podporuje nepoctivé podnikatele,“ uvedl dnes ministr financní Andrej Babiš.

Ministerstvo financí si od evidence tržeb slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, hlavně daně z přidané hodnoty. Podle dostupného materiálu k evidenci tržeb může státní rozpočet celkově získat z DPH a daně z příjmu dodatečně zhruba 12,5 miliardy korun. Od počátku se bude zavedení elektronické evidence tržeb týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu. O dalším rozšíření systému na další odvětví rozhodne následně vláda. „Víme, jaká je další riziková skupina, ale rád bych si tuto informaci ponechal zatím pro sebe,“ uvedl generální ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. 

Potvrzuje ale slova premiéra Sobotky, že se žádný z podnikatelů, kterého se bude EET týkat, nemusí obávat, že by nedostal potřebné informace včas. „Obecně platí, že šest měsíců před tím, než bude systém spuštěn, budou poskytovatelé softwarových řešení pro podnikatele testovat vývoj nových zařízení, aby byly funkční a kompatibilní. Tři měsíce před spuštěním systému začneme přidělovat přihlašovací údaje do systému. A měsíc před spuštěním bude nastaven systém tak, aby byl v testovacím provozu,“ říká Janeček.

Chytrý telefon
Zdroj: ČT24

A dodává, že se očekává, že se objeví na trhu taková řešení, která budou volně stažitelná na tablety či chytré telefony. "My jako ministerstvo nebo stát nic takového nechystáme, ale víme o tom, že dodavatelé těch zařízení se připravují, že řešení budou dodávat. Celkový systém pak bude podle Janečka ve vlastnictví Generálního finančního ředitelství. Pokud by tedy došlo k nějakým technickým selháním, odpovědnost spadá na něho.  

Podle zákona o evidenci tržeb je totiž prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně on-line; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin. Finanční správa bude mít k dispozici i sankce při porušování zákona. Ty budou od prostého napomenutí přes udělení pokuty na místě nebo pokuty ve správním řízení do 500 000 korun až po dočasné uzavření provozovny nebo přerušení činnosti. 

Účtenky
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Z původního návrhu ministerstvo financí odstranilo povinnost zákazníka převzít účtenku, jako je tomu například v Chorvatsku. „Ne, ta v zákoně není, je tam jen povinnost pro příjemce tržby, aby tuto účtenku umožnil převzít zákazníkovi. Takže zákazník žádnou povinnost si jí převzít nemá,“ konstatuje Janeček. A naopak nově zařadilo účtenkovou loterii. Návrh také počítá s výjimkami.

Kdo nebude muset tržby evidovat

Evidovat tržby nebudou muset například školní jídelny a menzy, pokud nevydávají jídla pro veřejnost. Dále se evidence zřejmě nebude týkat linkových autobusů, jídelních a nápojových automatů, sociálních služeb, finančních institucí nebo státem regulovaných segmentů, jako je například energetika nebo poštovní služby.

Doprovodné zákony k návrhu zároveň snižují sazby DPH v oblasti stravovacích služeb z 21 na 15 procent a zavádí jednorázovou slevu 5000 korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby.   

Kvůli zavedení evidence tržeb by měla finanční správa přijmout 300 kontrolorů. Celní správa by měla přijmout zhruba stovku lidí. Podle účetní specialistky společnosti Sečteno Jolany Pražákové stoupnou náklady na zavedení elektronické evidence tržeb drobným podnikatelům a živnostníkům o dvacet až třicet tisíc korun ročně. Babiš ale již dříve řekl, že podnikatelé si budou moci software, aplikaci a spojení s finanční správou pronajmout, celý balíček bude stát 100 až 300 korun za měsíc. S elektronickou pokladnou, která čte čárový kód a stojí zhruba 7000 korun, půjde o 500 korun měsíčně.

Inspirací pro zavedení byly zkušenosti z Chorvatska. Tam se po zavedení evidence tržeb údajně v pohostinství zvýšily tržby o 55 procent a v maloobchodě o 28 procent. Některou z forem evidence tržeb využívá podle ministerstva řada zemí. V EU jsou to Itálie, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Belgie, Litva, Malta, Švédsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Kypr. „Model zaváděný v České republice není založen na klasických registračních pokladnách, ale na možnosti podnikatele zvolit si libovolné zařízení, které je schopno on-line komunikace s finanční správou. Tedy žádné certifikace ani monopolní dodavatel,“ uvedlo ministerstvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánovčera v 08:32

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
včera v 07:00

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
včera v 06:00

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
24. 5. 2026

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
24. 5. 2026

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
24. 5. 2026

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
24. 5. 2026
Načítání...