Maláčová nesdílí Babišovy pochybnosti. Důchodovou reformu můžeme stihnout, říká

Nahrávám video

Důchodovou reformu do konce volebního období lze přijmout. V Událostech, komentářích to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navzdory tomu, že po úterním jednání koalice připustil premiér Andrej Babiš (ANO), že reformu vláda možná přijmout nestihne. Maláčová je připravena brzy předložit konkrétní znění normy.

„Co se týká důchodové reformy, řekla jsem, že v rámci několika příštích měsíců návrh předložím. Konkrétní znění zákona tak, aby se to dalo stihnout,“ řekla v Událostech, komentářích ministryně sociálních věcí Jana Maláčová.

Na úterní koaliční radě o důchodové reformě s koaličním hnutím ANO zástupci ČSSD komplexně diskutovali podle ní poprvé. „Pevně doufám, že nikdo nepředpokládal, že během několika desítek minut, nebo pár hodin dojdeme k nějakému závěru,“ poznamenala.

Tři priority

Ministryně to vidí ještě na přinejmenším několik dalších setkání expertů. Chce, aby se v rámci důchodové reformy objevily především tři body, o kterých se jednalo i na důchodové komisi. V první řadě požadavek na dřívější odchod do důchodu pro lidi s náročnou profesí.

Také chce Maláčová usilovat o bonusy za výchovu dětí. „To je ta pětistovka za alespoň jedno vychované dítě. To je, myslím, zejména pro ženy velmi důležité. A třetí věc je, a zaznívala v pátek napříč politickým spektrem od zástupců seniorů i od zástupců akademické sféry, prosadit ještě za této vlády změnu architektury bez změny částek,“ přiblížila hlavní oblasti svého úsilí ministryně.

Premiér připustil, že se reforma nestihne

Na úterním jednání koaliční rady se ANO a ČSSD v otázce důchodové reformy nedohodly. Zástupcům ANO se nezamlouval návrh na rozdělení státního důchodového pilíře na solidární část, na kterou by měli nárok všichni lidé, a na zásluhovou, která by se odvíjela podle výše odvodů.

„V podstatě všechny politické strany kromě ANO proklamovaly, že nemají s tou architekturu nultý a první pilíř problém. To neznamená, že souhlasí, protože ďábel spočívá v detailu. A problém bude pravděpodobně s jednotlivými částkami. Každý má jinou představu, jak by měl vypadat základní důchod, jak by měl vypadat první pilíř, ta zásluhová složka, ale v tuto chvíli bychom se mohli posunout alespoň v té kostře, v té základní architektuře,“ uvedla Maláčová.

Premiér Andrej Babiš po úterní koaliční sešlosti vyjádřil názor, že důchodová reforma si vyžádá delší čas. Nevyloučil ani možnost, že do konce volebního období vláda s důchodovou reformou nepřijde.

Podle premiéra by byl takový penzijní systém pro většinu lidí nevýhodný. Také je podle něj nutné pojmenovat, odkud se na financování vezmou peníze. „Není možné dělat reformy tak, že řekneme výdaje a neřekneme příjmy,“ zdůraznil. Premiér si rovněž přeje, aby se na důchodové reformě shodly všechny sněmovní strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
31. 5. 2026
Načítání...