Majitelé dieselů v Německu přijali odškodné, které nabídl Volkswagen

Na dvě stě tisíc majitelů aut s naftovým motorem přijalo odškodné, na kterém se automobilka Volkswagen už v únoru dohodla s německým svazem VZBV. Právě ten celkem asi 260 tisíc vlastníků dieselů ve sporu o podvodné měření emisí zastupoval. Volkswagen to podle agentury Reuters uvedl ve svém pondělním sdělení. V Česku majitelé dotčených vozidel zatím čekají na odpověď Volkswagenu k mimosoudnímu vyrovnání.

Firma na odškodném vyplatí celkem 620 milionů eur (16,9 miliardy korun). Podle dřívějších informací bude odškodné odstupňováno podle stáří a typu vozu. Výrobce se odmítl zabývat stížnostmi majitelů vozů, kteří neměli v době pořízení auta bydliště v Německu, připomněl na svém webu časopis Der Spiegel.

Volkswagen v pondělí také uvedl, že ještě stále přezkoumává dalších 21 tisíc případů. Majitelé těchto automobilů by od něj mohli získat 1350 až 6250 eur (zhruba 36 700 až 170 tisíc korun) za každý vůz. Lhůta pro rozhodnutí byla prodloužena do 30. dubna.

Odškodné v USA

Koncern Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že zhruba do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Auta při jízdě produkují výrazně více emisí než při kontrolních testech. Aféra se týká mimo jiné více než milionu vozů Škoda Auto.

Ve Spojených státech se Volkswagen s téměř půl milionem majitelů naftových vozů dohodl na vyrovnání v celkovém objemu kolem deseti miliard dolarů (přes 230 miliard korun). Koncern v rámci dohody také souhlasil, že majitelům vyplatí odškodné 5100 až 10 tisíc dolarů (117 tisíc až 230 tisíc korun). Zavázal se také, že majitelům nabídne opravu či odkup jejich vozu.

Čeští majitelé vozidel zatím čekají na odpověď Volkswagenu

„Jsme rádi, že se odškodnění dočkali i evropští spotřebitelé podvedení koncernem Volkswagen. Tento krok totiž potvrzuje, že poškození byli zákazníci Volkswagenu i v Evropě, nejen ve Spojených státech. Pokud k odškodnění dojde v Německu, neměla by Česká republika jako člen Evropské unie zůstat stranou a čeští zákazníci diskriminováni,“ konstatuje František Honsa z advokátní kanceláře BBH, která u soudu zastupuje české klienty.

Společnost Safe Diesel v tuzemsku rozšířila na začátku roku žalobu o dalších 480 vlastníků dotčených vozidel. Celkem tak ve sporu zastupuje už 6372 klientů a pro každého z nich nárokuje odškodné 220 tisíc. Celková vymáhaná částka tedy dosáhne již 1 401 840 000 korun.

„Zvýšený zájem jsme zaznamenali ke konci roku, kdy se v médiích objevily zprávy o začátku jednání o mimosoudní dohodě mezi koncernem Volkswagen a poškozenými spotřebiteli v Německu. Nárok všech nových klientů samozřejmě ke společné žalobě připojíme. Už před časem jsme vyzvali Volkswagen k jednání o mimosoudním vyrovnání našich klientů. Zatím čekáme na odezvu,“ dodal Honsa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 22 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled