Riga – Lotyšsko se vypořádává s následky ekonomické krize, která ho zdrtila nejhůř ze všech členů Evropské unie. Pobaltská země tak musela sáhnout po mezinárodních půjčkách. Strategii přežití v krizi založenou na solidaritě si vyvinuli i sami obyvatelé země. Nečekali na pomoc státu a vzali věci do svých rukou. Vladimirs Mickevics například otevřel ve vesnici krámek, který funguje na principu výměnného obchodu. Po pár týdnech se ukázalo, že sklízí velký úspěch.
„Naší měnnou jednotkou jsou brambory. Lidé přinesou, co doma nepoužívají, a dostanou brambory. Kdo naopak něco chce, musí brambory přinést,“ vysvětlil majitel obchodu Vladimirs Mickevics. Ve městě Guldene zas majitelka kavárny v důchodu Ilga Vanuska vaří polévku pro chudé. Nakrmí tak pětatřicet lidí za den. Pro nezaměstnané nebo důchodce je to často jediné teplé jídlo.
Podobné akty milosrdenství jsou vidět po celé zemi. Lotyši přispívají lidem, kteří to potřebují, i z toho mála, co mají. Třeba v národní sbírce pro nemocné děti vybrali skoro 500 tisíc eur, což je desetkrát víc, než organizátoři čekali. Podle socioložky Aivity Putniny je solidarita charakteristickým znakem lotyšské populace.
